Wasserfall Klettersteig Imst 2025

Ferratu Wasserfall Klettersteig Imst jsem už lezl v roce 2020. Je to kratičká a lehká ferrata na samostatné skalce nedaleko chaty Muttekopfhütte. Dnes jsem od rána lezl dlouhou a těžší ferratu Imster Klettersteig D, která se nachází na kopci vysoko právě nad chatou Muttekopfhütte, a tak jsem se na zpáteční cestě zastavil na této kratičké ferratce u vodopádu, abych si ji přelezl znovu. Z dnešního přelezu jsem pořídil i více fotek než před pěti lety.

Od chaty je to ke skalce ani ne 5 minut. I když jsem docela unavený, kafíčko na chatě mě docela obživilo. Kdyby chtěl člověk přijít od parkoviště Hoch Imst, tak je potřeba nejdříve vyjet dva segmenty lanovkou a pak projít cestou s názvem Drischlsteig, která od lanovky trvá 20 až 25 minut. Nebo místo lanovky jít pěšky celou cestu.

Nástupní stěna ferraty Wasserfall Klettersteig Imst je asi nejtěžší úsek celé této ferraty. V topo obrázku je uvedená obtížnost C, ale největší nepříjemnost způsobuje hodně oklouzaná skála, na které se špatně stojí nohama. Pamatuji si z minulého lezení před 5 lety. Tenkrát ještě navíc tekla v těchto místech po skále voda. To ale nebylo součástí vopodádu – vodopád je až dál vlevo a je mohutnější.

Výhled na cestu Drischlsteig.

Vpravo na fotce je částečně vidět vodopád.

Při ohlédnutí na nástup je dost oklouzaná skála jasně vidět.

V pozadí chata Muttekopfhütte. Protože jsem věděl, že lezení bude krátké, pro odlehčení jsem risknul nechat batoh (extra oblečení, pití) u nástupu, důležité věci mám s sebou.

Po Béčkovém traverzu následuje B/C výlez vzhůru.

Nahoře vidím lezce, je odhadem asi v polovině délky ferraty.

Vpravo mě čeká první lanový most.

Most má obtížnost B.

Pohled dolů přes vodopád na cestu Drischlsteig.

Most je stabilní a lehký, lana jsou hodně natažená.

Dívám se vzhůru, že lezců na ferratě je více. Než tam dolezu, budou snad pryč.

Kramle je jistota, jinak se šlape na hodně oklouzanou skálu.

Ohlížím se na přelezený most.

Výhledy jsou tu parádní.

Dole pod lezci teče voda formující pak níže vodopád.

Takové cik-cak lezení po velkých kamenných blocích.

Opět záchrana v podobě kramle, jinak skála dost klouže.

Béčkový traverz dál.

Ohlédnutí na přelézání nad vodou. Bez těch kramlí by to nešlo.

Blížím se k velkému skalnímu bloku a přede mnou fronta 🙂

Vlevo je téměř schovaná vrcholová knížka.

Pár výšvihy vylézám na velký skalní blok, obtížnost B/C podle topo obrázku.

Ocelové lano teď končí a pokračuje choďák k poslednímu lanovému mostu.

U mostu je živo, skupina se fotí všemi možnými způsoby a směry, i zespodu.

Most je stabilní a vhodný pro začátečníky.

A na kamenném bloku za mostem jistící ocelové lano definitivně končí.

Ferratu jsem dnes přelezl za necelých 15 minut. Před 5 lety jsme lezli asi 25 minut. Také důležitý faktor je, jestli lezec nečeká na někoho nebo skupinu vpředu. Dneska i minule jsme měli štěstí, ale asi bývá ferrata hodně navštěvovaná.

Pohled na chatu Muttekopfhütte po dolezení ferraty Wasserfall Klettersteig Imst.

A asi po 5 minutách od konce ferraty jsem pěší cestou došel okolo zpět k začátku a vyzvedávám si batoh. Uklízím ferratové vybavení a vyrážím cestou Drischlsteig k lanovce.

Ferrata začíná vpravo od vodopádu a pak nahoře traverzuje nad přitékající vodou.

Ohlédnutí na skalku s ferratou Wasserfall Klettersteig Imst a chatu Muttekopfhütte. Ta dlouhá a těžší ferrata Imster Klettersteig je vzadu vysoko na tom vyšším skalním masivu bez vegetace, ale konkrétní místo ferraty je schované za kopcem.

Výhled dolů směrem k městu Imst.

Zdejší příroda je parádní.

Cesta Drischlsteig vypadá místy drsně skoro jako ferrata, ale je to běžná turistická cesta.

Lavička a v pozadí bedna s nápisem „nabíjecí stanice“?

Směrem k lanovce je cesta lehce do kopce a je tu pár schodů.

Na konci cesty Drischlsteig (ve směru k lanovce) je vyhlídková plošina.

A už jsem u horní stanice lanovky, přesněji druhého segmentu lanovky. Od chaty mi to trvalo asi 30 minut. Před 5 lety tu byla sedačková lanovka, dnes je kabinková, která má větší kapacitu a vyšší rychlost. U horní stanice jsou také toalety.

Cena za jízdenku lanovkou je poměrně vysoká. Alternativně by se dalo jít k chatě Muttekopfhütte pěšky.

Cesta oběma segmenty lanovky trvá asi 25 minut až dolů na parkoviště.

Prostřední stanice lanovky není průjezdná, musí se popojít pár metrů. Můj původní plán byl jet dolů bobovou dráhou, ale když jsem uviděl to dlouhou frontu, tak jsem to vzdal. Bobovka se před 5 lety honosila heslem „nejdelší bobová dráha v Evropě“, jestli to stále platí, nevím.

Překvapilo mě, že ačkoliv je lanovka výrazně modernizovaná, tak dolní apres ski bar a zmrzlinový stánek jsou i po těch letech stále stejné 🙂

Závěr bude hodně podobný jako před 5 lety. Ferrata Wasserfall Klettersteig Imst je krátká a relativně lehká ferrata v krásné přírodě. Je vhodná i pro děti a pro začátečníky s jedním ALE, kdy stejně jako před lety upozorňuji, že především v nástupové stěně kloužou nohy, protože skála je hodně moc oklouzaná. Ferrata je jinak hravá, má dva lanové mosty a leze se nad tekoucí vodou. Časová náročnost ferraty je 15 až 30 minut, nejvíc v závislosti na tom, jestli je obsazená a musí se čekat na lezce vpředu. Přístup k ferratě je asi 20 až 30 minut dobrodružnou cestou Drischlsteig od horní stanice lanovky, návratová cesta spíš 30 až 40 minut. Cesta lanovkou oběma segmenty trvá nově méně než před lety, do 25 minut jste na druhém konci. Dá se jít i pěšky, ale čas bych hrubě odhadoval, nemám vlastní zkušenost. Parkování v lokalitě Hoch Imst je zdarma na kapacitním parkovišti. Doporučuji vyzkoušet bobovou dráhu, jen pozor na čekání ve frontě.