Panorama Klettersteig – 3. část – ferrata na vrchol

Níže v článku najdete další fotky s popisem ferraty Panorama Klettersteig a to hřebenovou část od bodu Grosse Galitzenspitze až na vrchol Grosse Sandspitze, což je nejvyšší bod celého treku a také hlavní cíl. V předchozích dílech jsem se věnoval v první části nástupu od parkoviště přes Karlsbader Hütte k začátku ferraty a potom v druhé části již lezení vlastní ferraty po hřebenu přes vrcholy Kleine a Grosse Laserzkopf až na Grosse Galitzenspitze.

První fotka je ve směru lezení z Grosse Galitzenspitze s pohledem na věž Daumen (vpravo) a za ní nejvyšší vrchol Grosse Sandspitze, kde je vidět vrcholový kříž.

Pokračuji teď na Kleine Galitzenspitze a když se ohlédnu zpět, vidím kolegu Poláka.

Pohled doleva od ferraty je hezký, ostatně jako každý pohled kolem.

Přede mnou je Kleine Galitzenspitze. Skála je hodně strukturovaná a lezení není těžké, obtížnost B v topo obrázku souhlasí.

Opět ohlédnutí za sebe.

Dívám se dopředu, co mě čeká. První bude věžička Daumen, kde vidím docela plochou položenou stěnu a nahoře je nějaký kousek převisu – to bude nejspíše ten C/D oříšek, tedy nejtěžší místo celé ferraty. Viděl jsem tam před chvíli nějaké lidi něco řešit, spíš tedy vlastně slyšel, že tam něco řeší, ale teď už jsou evidentně pryč (dál).

Pohled doprava dolů – je tam vidět maličká chata Karlsbader Hütte, černá tečka vpravo od jezírka.

Ohlédnutí zpět.

Pohled doleva – v zákoutích pod skalami jsou zbytky sněhu.

Věžička Daumen (vpravo) se přibližuje.

Ono takhle z dálky ještě není vidět, kudy přesně vede ocelové jistící lano, ale určitě vede přes ten balvan nahoře.

Ohlédnutí na to, že teď slézám docela dost metrů výškově dolů.

Slezl jsem do sedla, kde je v topo obrázku značený nouzový východ. Je u toho poznámka „Seilsicherung“, tedy jištěním lanem. Ale není mi jasné, jestli je tam fixní ocelové jistící lano nebo jestli to znamená, že máme používat své lano pro jištění po nějakých nýtech…

Nezkoumám detaily, ale díky cedulce alespoň vím, kde přesně na ferratě jsem. Stejně mám pocit, že topo obrázky jsou dost často nepřesné v proporcích a je tomu i dnes: mám pocit, že topo obrázek pozdější část ukazuje jako kratší (zmenšuje víc) než počáteční část ferraty.

Ohlédnutí zpět a okolo.

Lezu nahoru na věž Daumen a ohlížím se zpět.

Při pohledu zpět je hezky vidět velká část trasy ferraty: vlevo serpentinky pěšího nástupu k začátku ferraty, nahoře věž Roter Turm a pak již hřeben, po kterém jsem lezl.

Kousek za mnou je kolega Polák, slézá teprve do toho sedla se žlutou cedulkou.

Lezu po položené skále, která se před chvíli z dálky jevila jako hodně plochá, ale ve skutečnosti je hodně strukturovaná.

Blížím se k nejtěžšímu úseku ferraty Panorama Klettersteig označenému jako C/D. Vypadá to na malý převísek.

Jsou tam kramle ve tvaru písmene U. Vlezu do toho s respektem a dělám krok, další krok, rozkročit jako v komíně, krok… a než si to uvědomím, jsem nahoře nad tím.

Vůbec to jako C/D nepůsobilo, klidně by to mohlo zůstat jako C nebo možná i B/C.

Znovu se rozhlížím zpátky na doposud přelezenou část ferraty včetně klikaté cestičky nástupu.

Dívám se před sebe dopředu a až slezu z téhle věže Daumen, čeká mě lezení na poslední skálu k vrcholu Grosse Sandspitze, kde je vrcholový kříž.

Teď jsem na vrcholu Daumen, nadmořská výška 2720 metrů.

A hned slézám dolů do posledního sedla. Obtížnost B.

Fotka vypadá mnohem akčněji a náročněji, než je to ve skutečnosti.

Už jsem v sedle. Ohlédnutí zpět na věž Daumen.

Daumen v kontextu dalších vrcholů.

Už ze sedla opět lezu vzhůru. V sedle bylo ocelové lano hodně volné, protože dlouhý úsek byl bez ukotvení.

Lezu vzhůru na poslední vrchol ferraty. Skála je položená a hodně rozpraskaná, takže se dá lézt v pohodě. Podle průvodce je to obtížnost B.

Kolega Polák je za mnou na věži Daumen.

Kolega zrovna slézá z Daumen někde v polovině.

Lezení vzhůru ničím nepřekvapuje. Jenom to sluníčko neustále pálí a žádný stín na dohled.

Daumen s ostatními vrcholy.

Zbývá ještě posledních pár metrů na vrchol.

Ohlédnutí na položenou skálu, kterou jsem teď vylezl nahoru.

Všímám si vtipného detailu, jak ocelové lano vede skrz skálu.

Celkový pohled na ferratu Panorama Klettersteig z vrcholu Grosse Sandspitze.

Vrcholový kříž Grosse Sandspitze v nadmořské výšce 2772 metrů. Lezení od začátku ferraty (od začátku ocelového jistícího lana) mi zabralo 2 hodiny a 20 minut. Průvodce na bergsteigen.com píše 2 hodiny – to by bylo možné při vyšším tempu a také spíš za chladnějšího počasí. Dnes je vedro, šíleně se potím a jsem zadýchaný.

Kolem vrcholu leží hromady volných kamenů a není tu vůbec žádná vegetace.

Ohlížím se na celou ferratu Panorama Klettersteig a říkám si, že samotné lezení nebylo nijak náročné. Ten úsek C/D byl určitě lehčí a všechno ostatní bylo kolem B, maximálně B/C. Náročná je ale celková délka, leze se opravdu pořád nahoru nebo dolů a ruce jsou většinu času v zápřahu. A k tomu to ukrutné vedro a přímé sluníčko.

U vrcholového kříže potkávám český pár.

Lezu dnes sám, takže nemám žádné své fotky z lezení. Chvilku svačím, hledám a zapisuju se do kešky a mezitím dorazil kolega Polák. Požádal jsem o fotku, abych měl vlastně důkaz, že jsem tu byl 🙂

Fotím záběry na všechny strany.

Popis ferraty Panorama Klettersteig, resp. dnešního celodenního treku, pokračuje sestupem po ferratě Ari-Schübel-Steig. V tomto 4. dílu vyprávění najdete najdete fotky ze sestupu z vrcholu Grosse Sandspitze.

Aby tu byl kompletní celkový pohled na ferratu, přidávám ještě později pořízené fotky celého hřebene. První fotka je od chaty Karlsbader Hütte a ferrata nahoře vede zleva doprava.

A druhá fotka je z údolí ze silnice mezi městem Lienz a obcí Oberdrauburg. A směr dnešního lezení ferraty vede po hřebeni zprava doleva.

Další fotky jsou ve 4. dílu věnovaném sestupu z vrcholu Grosse Sandspitze po ferratě Ari-Schübel-Steig, později s variantou po ferratě Gebirgsjägersteig.