Dobršnik ferrata Hrušica

Slovinská ferrata Dobršnik je vhodná alternativa k blízkým ferratám v obci Mojstrana nebo k ferratě Hvadnik v městečku Gozd Martuljek. Je to podobně lehká soutěsková ferrata, na které ale nejsou takové davy lezců jako na ostatních zmíněných. Hlavním důvodem je, že ferrata Dobršnik je výrazně mladší (otevřená až v roce 2022) a v současné době není zdokumentovaná na serveru bergsteigen.com a tím pádem ani na řadě dalších serverů, které informace z bergsteigen.com přebírají. Obtížnost ferraty je podle cedule na místě B. K ostatním údajům uvedených na ceduli bych si dovolil upřesnění na konci článku níže.

K ferratě Dobršnik je doporučené parkoviště uprostřed obce Hrušica. Je mezi bytovými domy, relativně velké a (zatím) neplacené. Silnička sice vede blíž k lesu k nástupové cestě, ale v úzkých uličkách jsou jen rodinné domy a místo k zaparkování žádné. Cesta k ferratě je od parkoviště značená žlutými směrovkami.

Nicméně v jeden okamžik žádná směrovka poblíž není a možností, kam se vydat, je více. Pomohla rada „běžte korytem potoka“. A vida: v potoce jsou na kamenech červené značky.

Pokračujeme korytem potoka relativně dlouho. Neustále lehce stoupáme do kopce, až přicházíme k informační ceduli. Ta nám potvrzuje, že jsme správně.

Kousek vlevo od cedulí začíná ocelové jistící lano.

V potoce je první z vodopádů.

Vlastní ferrata vede vlevo na skále na boku koryta.

Ohlédnutí na přelezený úsek. Šlape se na skálu, která je docela členitá, ale místy trošku klouže. Přijde mi, že skála není oklouzaná od lezců jako třeba na ferratě Hvadnik, ale spíš přírodně od tekoucí vody při velkém stavu.

Ocelové jistící lano je kotvené stejnými kotvami jako na ferratě Hvadnik – do oka na konci kotvy je možné jednoduše vložit (cvaknout) a opět i vycvaknout dojišťovací lano.

Přecházíme vodní tok na druhou stranu.

Vidíme další z vodopádů.

Ocelové lano pokračuje vpravo.

Pokračujeme v lezení dál vzhůru. Ferrata překonává převýšení celkem 270 metrů. Její celková délka je podle cedule 1000 metrů.

V pozadí výhled do údolí, v popředí detail kotvy, která umožňuje cvakat dojišťovací lano.

Občas je někde kovová kramle, ale většinou se šlape po skále.

Ohlédnutí na přelezenou část.

V tento moment ocelové jistící lano končí.

Podle rady z průvodce je potřeba vytrvat a pokračovat v korytu potoka dále podle červených značek.

Na boku soutěsky opět vede ocelové lano – ani ne tak pro potřebu jištění (není kam spadnout), ale alespoň dobře ukazuje další směr.

Přicházíme k dalšímu vodopádu.

Ocelové jistící lano ferraty vede po pravé straně od vody.

Pohled dolů nabízí protější kopce přes údolí.

Ocelové lano se klikatí po skále vzhůru. Občas nějaká kramle pro nohy, ale většinou se šlape po skále.

Výhled do údolí je tak trochu pořád stejný.

Neustále stoupáme vzhůru.

A tady ocelové jistící lano odbočuje mezi stromy pryč z vodního koryta.

A po dalších pár metrech ocelové lano končí a tím končí i celá ferrata Dobršnik. Od začátku ocelové lana jsme až sem potřebovali na přelezení 50 minut, přitom informační cedule uvádí 75 minut. Možná počítají s nějakou návštěvností a nutností občas počkat kvůli lezcům vpředu.

Sestupová cesta zpět do obce Hrušica je značená směrovkami. V jeden moment se cesta rozvětvuje, ale obě varianty vedou do obce.

Vylézáme z lesa na silničku a potkáváme tento lesní stroj. Už ho tak dobrých 20 minut proklínám, protože v minulých dnech včetně včerejška pršelo, takže je bahnitá lesní cesta od toho stroje šíleně rozježděná.

Směrovka (ale i online mapy) nás posílají směrem k parkovišti.

A zhruba po 40 minutách od konce ferraty docházíme k autu.

Ferrata Dobršnik je soutěsková ferrata s podobně divokou přírodou jako třeba ferrata Dobršnik. Obtížnost ferraty je na ceduli uvedená jako Béčko a určitě není nijak těžší. Skála je na pár místech oklouzaná, ale myslím, že to není od kvanta lezců, ale spíš přírodně od vody. Ocelové jistící lano je vedeno zhruba v prvních 45% ferraty a v posledních 45% ferraty, mezi kterými je zhruba uprostřed pohodový choďákový úsek bez lana. Nejtěžší na ferratě je neztratit stopu při nástupu, protože když skončí žluté směrovky, je potřeba následovat červené značky na kamenech v korytu potoka.

Přístup k začátku ferraty z parkoviště trvá asi 20 minut. Sestupová cesta nám zabrala 40 minut, což je o trošku vyšší číslo než uvádí některé slovinské stránky. Samotnou ferratu jsme přelezli za 50 minut pohodovým tempem s častým focením. Místní cedule obsahuje údaje 75 minut (1 hodina a 15 minut), což asi počítá s nějakým prostojem při větší návštěvnosti. Určitě nesouhlasím s délkou lezení 1,5 až 2,5 hodiny, co jsem našel na dalších slovinských stránkách.

Ferrata je vhodná i pro začátečníky a také pro děti, na ferratě není nic záludného, neobsahuje ani žádný most, převis nebo přeskok. Kdyby někdo chtěl dojišťovat svým lanem, jsou k tomuto účelu přizpůsobené kotvy ocelového lana.

Během našeho lezení jsme na ferratě Dobršnik vůbec nikoho nepotkali, ani při nástupu, ani od sestupové cesty ani na parkovišti. A to je obrovský rozdíl od ferrat v obci Mojstrana nebo třeba u ferraty Hvadnik Gozd Martuljek. Na zmíněných ferratách jsme lezli dnes dopoledne, resp. v poledne, a byly tam nekonečné zástupy lezců a tím pádem se lezlo pomalu. U všech těchto ferrat (Mojstrana, Hvadnik i Dobršnik) totiž nejde z lezení uprostřed odejít, není nikde žádný únikový východ, je potřeba dolézt na konec nebo se případně vrátit na začátek. Ale je pravda, že na všech jsou možnosti, kde odpočinout a nechat se předběhnout.

Za sebe jednoznačně doporučuji ferratu Dobršnik jako alternativu namísto ferrat Mojstrana a Hvadnik Gozd Martuljek, budete mít z lezení díky většímu klidu lepší zážitek a strávíte méně času čekáním. A navíc parkování v obci Hrušice je zdarma oproti placenému parkingu u ostatních zmíněných ferrat.