Der Steinbock Passau

Do německého města Passau (česky Pasov) už jsem se chtěl podívat dlouho, ale nikdy nebyla příležitost. To je trošku „problém“ tohoto města, že dopravně není na žádné trase, protože rychlejší varianty vedou jinudy. Dnes jsme měli cestu z Rakouska do Prahy a do Pasova jsme si trošku zajeli, protože rychlejší cesta by vedla po dálnici Salzburg – Linz nebo po dálnici přes Mnichov. Přestože cesta zabrala více času, návštěva se vyplatila: viděli jsme centrum města, kde se stékají tři řeky (Dunaj, Inn a Ilz). Mají tu dóm sv. Štěpána s největšími chrámovými varhanami na světě. A potom jsme zavítali na boulderovku patřící do řetězce Der Steinbock.

Na boulderovkách značky Der Steinbock už jsme byli v Norimberku, Kostnici a také v rakouském městě Linz. A další pobočka v Passau vlastně už ničím nepřekvapí, protože dodržuje v podstatě standard této značky.

Hala boulderovky má odhadem 1000 metrů čtverečních. Podle webu nabízí 180 boulderů a když jsem to zkusil přepočítat, tak to souhlasí.

Hlavní lezecký prostor je v přízemí haly. Lezecké profily jsou po obvodu obdélníkové haly a uprostřed je jeden samostatně stojící blok.

V nabídce jsou všechny možné profily: kolmice, položené rajbasy, převis i možnost stropního lezení.

Sortiment chytů zahrnuje různé typy včetně množství struktur podobně jako na ostatních pobočkách, není na tom co vytknout. Některé bouldery jsou zajímavé na pohled nebo na způsob lezení. Na další fotce třeba červený boulder vlevo nebo struktura ve tvaru jehlanu pro nohy.

Další dva zajímavé bouldery: fialový po dobrých chytech… a kde je finta? Maličký top téměř u podlahy… tedy boulder končí netopýrem (zavěšení nohama, hlavou dolů). Červený boulder týdne (boulder of the week) je náročný, protože chyty moc neberou.

Přelez červeného boulderu se může vyplatit 🙂 Stačí natočit přelez, dát na sociální sítě… a odměnou bude espresso na baru zdarma.

Modrý boulder taky zaujme na pohled.

Samostatně stojící blok uprostřed haly umožňuje částečně i top-out výlezy z boulderů.

Bouldery jsou označené cedulkami s číslem obtížnosti, která je na boulderovkách Der Steinbock standardně na stupnici od 1 do 8.

Ještě pár fotek z pravé strany haly.

Bouldery se mi tady líbily, hezké pohyby byly hlavně v kolmicích a rajbasech. Někdy mi chvilku trvalo, než jsem přišel na to, jak si technicky s boulderem poradit.

Protože je dnes pracovní den, návštěvnost v pozdních odpoledních hodinách hodně vzrostla. Velká návštěvnost ovlivňuje i to, že starší bouldery jsou hodně špinavé – to je dnes na všech boulderovkách.

Na první pohled nevypadá boulderovka tak velká, ale je to pocit, boulderů je tu dostatek.

Už jsem zmiňoval, že stupnice obtížnosti je od 1 do 8 a bouldery jsou označené cedulkami s čísly.

Zkusili jsme dnes bouldery přepočítat a došli jsme k celkovému číslu 174. Připouštím, že při ručním počítání mohla nastat chyba, takže avizovaný počet 180 na webových stránkách může odpovídat. Při odchodu jsme si všimli, že boulderovka má i venkovní profil, takže v letní sezóně bude celkový počet boulderů určitě vyšší.

Obtížnost	Počet
1	12
2	13
3	23
4	29
5	35
6	24
7	19
8	10
Standardní celkem	165
Kozorožec – dětské	7
Boulder of the week	2
Celkem	174

V prvním patře nad recepcí je prostor pro cvičení včetně posilovny.

Mají tu moon-board a malý spray wall.

Campus s různými typy chytů.

Dále je v prvním patře v prostoru nad šatnami ještě dětská boulderovka.

Líbí se mi využití motivu kozorožce (Steinbock). Třeba na cedulce označující místo srazu pro skupinové kurzy 🙂

Půjčování lezeček funguje samoobslužně, což třeba pořád ještě do ČR moc nedorazilo.

Prostor recepce se standardní nabídkou občerstvení.

Mají tu jako obvykle i lezecký obchod. Už víme z jiných poboček, že bouldeovka Der Steinbock preferuje značku Ocún.

Prostor posezení je oddělený od boulderovky skleněnými okny.

A všudypřítomný maskot Der Steinbock 🙂

Při odchodu jsem si všiml outdoorového sektoru. Zajímavé je, že je zastřešený.

Boulderovka Der Steinbock Passau je standardní boulderovka, na které se nebudete nudit. Nabízí 180 boulderů, v létě možná i více díky venkovnímu sektoru. Nemám co vytknout. Bouldery, které jsem lezl, byly nápadité a zajímavé, určitě bych sem jel znovu. Jediná nevýhoda, za kterou boulderovka nemůže, je dopravní dostupnost Pasova. Jak jsem zmínil v úvodu článku, do Pasova se jede po menších silnicích, takže neleží na nějaké trase, že by sem člověk zavítal „cestou“. Trasa Praha – Salzburg se dá jet po dálnicích mnohem rychleji než přes Passau. Úplně nejpomalejší je trasa na české straně, konkrétně od hraničního přechodu Strážný přes Vimperk, Volyni do Strakonic.