Vertikale Brixen 2020

Na lezecké stěně Vertikale v italském Brixenu už jsme se zastavili vloni. Ale tenkrát to bylo jen na chvíli. Dnes jsme měli o trochu více času a lezli jsme i na laně. To, že Vertikale nabízí kolem 195 lanových cest na stěně o výšce až 19 metrů, už víme. V hlavní části lanové haly jsou sportovní těžší cesty a převisy, v prvním patře pak kratší cesty určené spíš pro začátečníky a také s možností natažených top-rope lan. Nainstalováno je i pár navijáků, zřejmě jiná značka než jsme doposud obvykle potkávali, u kterých mě docela překvapil (opakovaně) delší volný pád na konci cesty při odsedu.

Cesty byly poměrně homogenně stavěné vždy ve své jistící linii, což sice umožňuje lézt lezcům současně na sousedních cestách a zvyšuje kapacitu haly, ale na druhou stranu je to poměrně nudné lezení pořád jen nahoru. Obtížnost je značená francouzskou stupnicí.

K dispozici je i jedna standardní rychlostní cesta s navijákem. Jen škoda, že v profilu jsou zároveň chyty dalších cest, což při skutečném tréninku rychlosti lehce překáží.

Tentokrát jsme lezli na boulderovce v suterénu, protože v druhé budově, na té novější, závodní boulderovce se nedalo lézt. Bylo tam relativně málo boulderů na vyčištěných profilech, navíc spíš těžších boulderů a ze značek a pásek na stěně jsme měli pocit, že to zůstalo z nějakých závodů.

Bouldery v suterénní boulderovce jsou označené startovními lístky, přičemž obtížnost vyjadřuje písmenko od nejlehčího A po E.

Boulderovka má i profil se stropem nebo spíš můžeme říct jeskyní. Dá se tam docela lézt na výdrž. Jako lenochod 🙂

I pocit z letošní návštěvy Vertikale Brixen byl super – takhle hezkou a čistou lezeckou halu by chtěl určitě každý.

O stěně Vertikale Brixen je tu ještě jeden článek z 23. 2. 2019.