Postalmklamm Klettersteig – Gamsleckenwand D

V tomto článku najdete fotky z úseku Gamsleckenwand, který patří k ferratě Postalmklamm Klettersteig, ale oproti hlavní části uvnitř soutěsky má tohle úplně jiný charakter. Leze se vzhůru na suché skalní stěně s hezkými výhledy přes stromy na širé okolí. Proti ponuré a vlhké atmosféře soutěsky je tady parádní lezení na sluníčku. Součástí článku jsou také fotky z návratové cesty k parkovišti.

Povídání začíná u tůní Grosse Badewanne a Kleine Badewanne, u kterých skončilo jistící ocelové lano ze soutěsky při lezení varianty C právě kolem vodopádu Wiesler-Wasserfall.

Cestička mezi stromy kličkuje prudce vzhůru. Někde zprava (možná od z poza té zákazové cedulky) asi přichází pěší cesta z varianty C/D výlezu ze soutěsky, která je v topo obrázku označená jako Karstquell-wand.

Ke skalnímu masivu Gamsleckenwand jsem došel asi během pěti minut. Směrovky říkají, že buď jde lézt ferratu nebo skálu obejít zleva.

Doporučuji mít na hlavně neustále helmu, během krátké chvilky letělo něco ze skály dolů.

Ferratový úsek Gamsleckenwand má obtížnost D, protože začátek je lehce v převisu. Druhá možnost je lézt variantu s obtížností F, která je na fotce vpravo a vede čistě vzhůru, kde se připojí k Déčkové cestě. V Efkové variantě je ten (v podstatě stejný) převis výživnější hlavně proto, že se šlape nohama po skále bez kramlí.

Cedulka říká Déčko, protože ten převis (lepší vidět na další fotce) vypadá těžší, ale osobně mi to tak nepřišlo.

Nohama se tu šlape buď na dobrá místa na skále nebo na velké kramle tvaru U.

Je to trošku převis, ale pokud se dobře stojí (posadí tělo) na nohách, tak to není moc náročné.

Ohlédnutí po přelezení počátečního úseku.

V topo obrázku jsou nakreslené úseky postupně D, C/D, D a opět C/D, to tak nějak odpovídá.

Navíc u kotev ferraty se dá případně odpočinout na odsedce.

Přicházím ke křižovatce, kde se připojuje zespodu varianta F. Směr lezení ferraty pak pokračuje traverzem horizontálně kupředu.

Už jsem zmínil, že varianta F vede kolmo vzhůru a nenabízí žádné ocelové umělé stupy ve skále, dá se šlapat pouze na tření na skálu a využívat jistící ocelové lano. To je podobná definice jako bývá obtížnost E, ale zde je nakreslená ještě těžší verze F, u které je povinné jištění lanem shora. A právě tady je vhodné místo pro jistící stanoviště. Podmínkou pro lezení je samozřejmě mít parťáka (druhou osobu) pro jištění shora.

Pohled shora na variantu F – logicky není vidět celé ocelové lano, když je dole pod převisem.

Pokračuji v lezení dál, teď to bude podle obrázku lehké na úrovni A/B.

Oproti temné soutěsce jsou tu nádherné výhledy.

Dá se tu šlapat na perfektně strukturovanou skálu s doplněnými kramlemi a tyčkami.

Traverzování po skále je příjemné, suché lano a sluníčko v zádech. Možná v létě tu bude horko až moc.

Lezení není těžké a rychle ubíhá.

Ohlédnutí na přelezený úsek.

Prolézá se kolem zafixovaného kamenného bloku – přesně, jak je nakreslené v topo obrázku.

Pak má následovat sekvence úseků B, ještě jednou naposledy D a C.

Nějak jsem to Déčko ani nepoznal, jen stoupám vzhůru a velice záhy dolézám na konec ferraty. Tahle fotka je poslední ohlédnutí dolů, kde v té temné části je soutěska s ferratou Postalmklamm Klettersteig.

Ocelové lano končí u stromu. Dívám se na hodinky: přelezení Gamsleckenwand mi trvalo necelých 20 minut i s focením.

Na náhorní plošině tu jsou lavičky a perfektní výhledy na protější hory.

Neotálím a vydávám se na sestupovou cestu k parkovišti. Šipka na stromě sice ukazuje doleva, ale podle mapy jsem vyrazil vpravo (lehce z kopce dolů) a bylo to správně.

Cestou se kousek jde po silnici v jedné ze zatáček nekonečných serpentin.

Odbočení ze silnice je značené šipkami.

Poslední úsek vede opět silnici a zhruba po 25 minutách jsem na parkovišti.

Gamsleckenwand patří k ferratě Postalmklamm Klettersteig, ale oproti soutěsce je to diametrálně jiné lezení na příjemné suché skále. Obtížnost D se týká první části s převisem, ale převis není dlouhý, v úseku je dostatek umělých stupů (kramlí) a dá se případně odpočinout. V topo obrázku kreslený Déčkový úsek v závěrečném výlezu vzhůru jsem nějak ani nezaznamenal. Ostatní úseky lezení Gamsleckenwand jsou skutečně lehčí, skála je dobře strukturovaná a doplněná dostatečným množstvím umělých stupů.

Pro odvážlivce je k dispozici varianta obtížnosti F, u které je povinné jištění lanem shora a tedy je nutný parťák. Jistící stanoviště je označené a nevyžaduje další zvláštní přípravy. Varianta F spočívá ve vylezení převisu, kde nejsou žádné umělé stupy, čistě jen za pomocí rukou (a ocelového jistícího lana) a nohama na tření o skálu. Osobně bych namísto tohoto těžkého ferratového lezení (kombinace ferraty a skalního lezení) doporučoval spíše klasické skalní lezení (myslím obecně) bez ocelového lana, přijde mi to hezčí.

Úsek Gamsleckenwand mi trvalo přelézt asi 20 minut. Protože je to Déčko (nebo případně varianta F), určitě není vhodný pro začátečníky. Co se týče dětí, menší postavy asi problém mít nebudou, ale doporučuji lezení jen již zkušenějším lezcům.

Celkově ferratu Postalmklamm Klettersteig v soutěsce společně s úsekem Gamsleckenwand jde přelézt za 120 minut (100 + 20), nicméně průvodce na bergsteigen.com uvádí časovou náročnost 3 hodiny. Buď něco přehlížím nebo autoři počítají se zdržením při lezení, které může vzniknout díky dalším lezcům a to bych v sezóně očekával s velkou pravděpodobností. Z ferraty nejde v průběhu lezení uhnout (žádný nouzový východ) a ani předbíhání není snadné (není moc kde). Přístup z parkoviště trvá 15 minut, pěší přesun od konce soutěskové části k začátku Gamsleckenwand 5 minut, návrat po přelezení Gamsleckenwand k parkovišti 25 minut, tedy celková náročnost od auta zpět k autu vychází na 2 hodiny 45 minut, ale reálně to bude (hlavně v sezóně) více. Jak jsem psal v předchozím článku, parkování je zdarma, ale silnice v údolí podléhá mýtu, aktuálně ve výši 17 EUR. Návštěvu ferraty Postalmklamm Klettersteig doporučuji, nezapomeňte na výbavu pro přeskok Gattsprung (jako zálohu), minimálně odsedku určitě s sebou.