Pastýřská stěna Děčín
Když se řekne via ferrata v Čechách, asi hodně lidí odpoví Pastýřská stěna v Děčíně. Je to největší ferrata s nejvyšším výstupem v ČR s nádhernými rozhledy. A ještě navíc na pískovci. Skála o výšce přes 90 metrů ční uprostřed města přímo na nábřeží nad řekou Labe. Přímo u ferraty se nedá zaparkovat, ale pěšky z nejbližších parkovišť to není daleko. Přístup na ferratu je zdarma. Při lezení je potřeba dodržovat provozní řád, který zapovídá lezení v období od listopadu do konce března a také vždy při dešti nebo po něm, dokud je skála mokrá. Autorem ferraty je známý lezec Karel Bělina. Pojďme se podívat na pár fotek z této ferraty.
Z dnešního lezení tady najdete hodně fotek z mých přelezů cest 1) Cesta do nebíčka C, 2) Tichá tolerance C a 10) Karlův most. Plus pár fotek mých dnešních parťáků v cestách 7) Pošetilost mocných D, 8) Pastýř D- a 9) Frona D.
Začneme u nástupu na ferratu, kde se leze po žebříku vpravo nebo po kramlích vlevo, všechny varianty jsou nakreslené v mapě zeleně jako součást cesty 1) Cesta do nebíčka C a vedou do stejného místa na terasu společnou pro všechny další cesty.
U žebříku je vždycky otázka, jestli cvakat ocelové lano na straně (výhoda: méněkrát cvakání, nevýhoda: v případě pádu to bude výrazně delší pád) nebo cvakat šprušle žebříku (výhoda: kratší případný pád, nevýhoda: hromada času při opakovaném cvakání).
Po vylezení první části nebo žebříku jsme na terase, kde se ferrata rozvětvuje do jednotlivých cest. Na fotce je začátek cesty 3) Spolčení hlupců C (směr nahoru) a pokračování cesty 1) Cesta do nebíčka C (doprava), kterou půjdu.
Než začnu lézt, stihnu ještě udělat pár fotek parťáků v cestě 8) Pastýř D-, která je nalevo.
Tolik 8) Pastýř D- a vraťme se zpět mé k cestě 1) Cesta do nebíčka C.
Nebudu tu komentovat každou fotku, jen zajímavá místa. Na fotkách je vidět zvětráváním narušený a strukturovaný pískovec. Nicméně obrovská návštěvnost dělá řadu „hran“ skály oklouzaných, proto jsou tu navíc navrtané a přidělané kramle, oka a tyče.
Dolézám do odpočinkového místa, kde se nachází piknikový stůl s lavicemi, vrcholová knížka a vlajka, u které se dělají ty typické fotky z téhle ferraty. Odpočinkové místo se nachází odhadem ve třech čtvrtinách skály.
Tenhle úsek je cesta 16) Adrenalin Challenge C, vede jen od piknikového místa přes převis nahoru k výlezu – dnes nelezeme.
Tenhle hodně podobný úsek vlevo, také vede jen od piknikového místa přes převis nahoru k výlezu, je 9) Frona D.
Tady 9) Fronu D lezou mí dnešní parťáci.
Pokračuju v lezení kolem Karlova mostu, resp. pod ním – podle mapy je to modrá cesta součást 2) Tichá tolerance C. Na most půjdu při příští cestě, teď byl obsazený a bylo by to zdržení.
Karlův most je dost vzdušný. Má klasickou konstrukci ze 3 ocelových lan: jedno lano pro nohy, dvě lana pro ruce a jištění. Nejtěžší je u Karlova mostu nástup od piknikového místa – leze se kolem hrany a není tam možnost odpočinout: je potřeba tu hranu rychle přelézt celou až na most, srovnat se do správného směru, přecvaknout a pak teprve je možno odpočívat.
Tady pohled zespodu na Karlův most.
Lezec s červenou helmou je přesně v tom místě, které je nejtěžším momentem nástupu na most. Samotný most je už potom v pohodě.
A tady ještě fotky z dolezu cesty 1) Cesta do nebíčka C po položené skále a nakonec žebříkem na konec.
Ještě pohled z vrchu dolů – je vidět částečně Karlův most.
Po vylezení na vrchol se vracíme severní cestou dolů k parkovišti pod Tyršovým mostem a jdeme na druhé kolo. Nyní polezu cestu 2) Tichá tolerance C. Parťáci se rozhodli pro 7) Pošetilost mocných D, kde je v mapce nakreslená lebka.
Začátek ferraty je pro všechny cesty stejný: buď vpravo po žebříku nebo vlevo po kramlích, schodech a cestičkou v zeleni – však vidíte sami.
Parťáci mizí vpravo po schodech za skálou směrem k začátku cesty 7) Pošetilost mocných D.
Já se vrhám do 2) Tichá tolerance C směrem vzhůru.
Na můj vkus je tu až mnoho železa ve skále.
Už se pomalu blížím k piknikovému místu s vlajkou.
A už jsem u lavičky a můžu si udělat tu ikonickou fotku z děčínské ferraty 🙂
Tentokrát to vezmu přes Karlův most, zdržení nebude, můžu tam hned, jen co doleze chlapeček přede mnou.
Tady mám ještě fotku piknikové lavičky na odpočinkovém místě od Karlova mostu.
A už jsem na mostě.
Platí tu samozřejmě pravidlo maximálně jedné osoby na mostě.
A ještě fotka na konci mostu obráceným směrem.
Oba parťáci lezou cestu 7) Pošetilost mocných D, u které je na mapce nakreslená lebka – jako že jde o nebezpečnou cestu. Po dolezu říkali, že především začátek je dost ostrý a vyžaduje náročnější lezecké kroky, takže nelezec by s tímto úsekem mohl mít problém. Na fotce možná nejsou moc vidět, tak pokračujte na další, která je trošku zvětšená.
Pokud jsem se rozhlížel dobře, tak na internetu nemá ferrata Pastýřská stěna svou oficiální stránku. Našel jsem stránky různých jednotlivých průvodců, instruktorů a agentur. Možná je to tím, že majitelem je město Děčín. U ferraty není ani žádný hlídač, obsluha nebo recepční, ale na internetu se píše, že ferrata svého správce má. Ten údajně zajišťuje, aby se na ferratu nelezlo za deště nebo za mokra. Každopádně na plácku pod ferratou je aktuální mapa všech cest – doporučuji vyfotit mobilem pro pozdější použití při lezení.
Ještě si dovolím jednu poznámku k historii. V místě wc-budky a plakátu s mapou se dříve nacházel vstup do výtahu. Výtah zjednodušoval cestu turistům na Pastýřskou stěnu bez nutnosti šlapat do prudkého kopce. Sloužil hodně při cestě do děčínské ZOO. Osobně ten výtah pamatuju. Podle dostupných informací byl v provozu mezi lety 1983 – 1994, od té doby se nepoužíval a chátral. Na podzim 2019 byl definitivně zbourán. Na místě je nyní několik zamykatelných skříněk pro uložení věcí. V přední části je pak krytá plechová schránka se zámky pro několik bicyklů.
Na konec povídání ještě patří fotky nádherného rozhledu z vrchu Pastýřské stěny na děčínský zámek a Labe.
A nesmím také zapomenout na zámeček s vyhlídkovou věží. Podle mé zkušenosti tam funguje (ale nebylo to vždy) restaurace a tedy možnost občerstvení po dolezení ferraty.
Shora se dá dolů na nábřeží dojít dvěma cestami: jižní, jasně viditelnou stezkou, po které chodí většina lezců. Nebo severní cestou, která začíná za zámečkem a končí tunýlkem pod tratí a silnicí vedoucím přímo na parkoviště pod Tyršovým mostem.
Ještě pohled na Pastýřskou stěnu z parkoviště.
A nesmím zapomenout na pohled přes řeku na zámek Děčín.
Ferrata Pastýřská stěna nabízí nejvyšší stoupání z českých ferrat vůbec. Cesty jsou tu relativně těžší, rozhodně doporučuji začít od lehčích 4) Vzpomínka B a 5) Hladový poutník B a teprve po ověření svých schopností pokračovat těžšími variantami. Výhodou a nevýhodou ferraty je umístění přímo ve městě: je sem pohodlný přístup ať autem nebo veřejnou dopravou (z vlakového nádraží Děčín hl.n. kousek). Nevýhodou jednoduchého přístupu je obrovská návštěvnost jednotlivců i organizovaných skupin: ve slunečné dny, například v sobotu dopoledne se tu obvykle tvoří až fronty lezců. To může zpomalovat postup lezení dalším zájemcům. Zároveň roste nebezpečí v případě nehodové situace: cokoliv spadne dolů (třeba láhev s pitím), ovlivňuje lezce ve spodní části stěny. Blízko nástupu na ferratu jsou také půjčovny vybavení.
Obtížnost: 16 cest, obtížnost od B po D
Časová náročnost: 20-30 minut jedna cesta pro zkušeného lezce, sestup a návrat na začátek 10-15 minut
Souřadnice ferraty: 50.77936788594978, 14.205137027484378
Parkování: 50.781079850326854, 14.20639600478391
Další informace: web o ferratě.