Ostrov – Prostřední nebeská stěna

Dnes jsme vyrazili lézt do Ostrova, protože jsme tu ještě moc nelezli. Vlastně jsme tu krátce lezli jen dvakrát za Covidu a to bylo ve východní části. Ostatní oblasti, tedy západní a jižní část známe jen turisticky a z lovení kešek, ale nikdy jsme tu nelezli. K výběru vhodného místa pro lehčí odpočinkové lezení jsem použil tištěného průvodce, kterého jsem nově pořídil před pár měsíci. Existují dvě knížky, které se dají aktuálně dnes koupit: česká verze a německá. Německá varianta je sice dražší, ale je praktičtější: obsahuje fotky skal se zakreslenými cestami přímo ve fotkách.

S pomocí průvodce jsem vybral pro dnešek Prostřední nebeskou stěnu, kde je mj. pár lehčích cest a skála není daleko z parkoviště. Tady jsme dnes měli v plánu začít lézt a pak se posouvat doprava podél skal. Nejdříve celkový pohled na hlavní část Prostřední nebeské stěny.

Pro první lezení jsme vybrali Koutovou cestu V, linii ukazuje natažené lano. V průvodci má obtížnost V a v roce 1987 je jako autor označený Karel Bělina a Petr Randák.

Stěna je ukloněná na sever. Na spodní část skály asi nikdy nesvítí sluníčko a tak je dost vlhká, mechová a klouže.

V horní části je spára v koutě v pohodě.

Leze se na polici k břízce, ale pak ještě cesta pokračuje na vrchol. Lezení z police nahoru je lehké, jen kolem břízky je hodně mokrého volného písku.

Jako druhou cestu jsme vybrali Přes borovičku IV, která je vlevo od Koutové cesty – linii naznačuje visící lano.

Ve spodní části se ukázalo hodně bláta, takže jsme to raději přelezli zprava.

Dál se pokračuje v linii dvou spár opět k břízce, tentokrát k ní zleva.

V jednom místě je v cestě relativně těžší krok vzhledem k její obtížnosti IV. Později jsem zjistil, že obtížnost je v některých seznamech cest už zvednutá na V. A také ve vrcholové knize už je napsaná jako V.

Pro výběr další cesty jsem se inspiroval zápisy ve vrcholové knížce. Podle vrcholovky se tu hodně často leze cesta Dvojspára, která v průvodci i v knížce má obtížnost III. Bylo mi jasné, že skutečnost může být jiná. A taky byla. Asi tak 3-4 navazující kroky bych označil za V, zbytek je samozřejmě lehčí. Linie cesty je ve spáře vlevo od visícího lana.

Cesta Dvojspára je opět ze stejného období, konkrétně z roku 1986. Je pravděpodobné, že nějaké hranky jsou již olámané a proto obtížnost časem ztěžkla, jak je tu obvyklé.

Ještě fotka z vrcholové knihy. Prostřední nebeská stěna je masiv, takže není nutné slaňovat a je možné sejít okolo dolů. Dokonce tady z těch cest, co jsme dnes lezli, vlastně slaňovat ze slaňáku ani nejde, protože ten je umístěn na temeni skály v zářezu tak uprostřed, že by tam asi nešlo ani dát a později sundat lano.

A přidám klasické fotky z temene skály: výhled na údolí Ostrova .

Fotka sousedního masivu Velké nebeské stěny.

Dnes bylo hezké počasí a hodně velké teplo. V Ostrově tak bylo hodně lezců, což bylo poznat už ráno na parkovišti. Měli jsme zpočátku klid, že kolem nás nikdo nebyl, ale v průběhu dne přišla lézt větší skupina v sousedství. Přesunuli jsme se pak podél skal (doprava) a porovnávali realitu s fotkami v nově pořízeném průvodci. Všude někdo lezl, všechny sousední masivy a věže byly „obsazené“. Zapomněl jsem ještě zmínit, že téhle jižní části skal v Ostrově se říká Himmelreich, tedy Nebeská říše. A jak poznamenal jeden známý, kterého jsme dnes v Himmelreichu potkali: dobrého průvodce nám Čechům musí nakonec vytisknout Němci 🙂

Ještě připojím poznámku k parkování. S tím byl vždycky v Ostrově problém, protože oficiální parkování tu nikdy nebylo. Parkoviště před kempem a i před hotelem je určené pro hosty. Dříve se parkovalo kolem silnice, kde to bylo možné, a také na začátku lesácké cesty, která odbočuje z asfaltky prudce doleva hned po příjezdu do údolí. Odbočení a vjezd na lesáckou cestu jsou dnes zakázané dopravními značkami. Ze stání kolem asfaltové silnice jsem na rozpacích, protože úplně přesně podle silničních pravidel by se tak stát asi nemělo: nepřerušovaná bílá čára a u silnice jsou zákazové značky. Ale co jsem chtěl zdůraznit jako pozitivní věc, je novinka – veřejné parkoviště (viz souřadnice níže). Parkovné se platí v automatu, který akceptuje platební karty. A funguje. Denní sazba je 100 Kč. Kapacitu parkoviště odhaduji na 25 aut.