JamJam boulder Praha

Návštěva JamJam je výjimečná, protože otevření nové boulderovky v Praze se nestává tak často. Podívali jsme se na tuto boulderovku asi ve druhém týdnu jejího provozu a tak jsou tu logicky ještě nějaké drobnosti k dodělání, ale o tom v článku mluvit nebudeme. Budu se snažit ukázat ty hezké věci, protože tohle místo vypadá na lezení slibně.

Postupně projdeme celou boulderovku. Začínáme rajbasem u recepce.

Zaujala mě tmavě zelená barva stěny (jestli dobře detekuji barvy).

Největší prostor na boulderovce může připomínat pokojíček, hlavně podle sedačky a koberce

Co stojí za povšimnutí, jsou nepřeplácané bouldery přes sebe, v každém místě je jeden nebo dva bouldery. Je to bezpečnější a také čitelnější.

Ohlédnutí na největší prostor, co jsem si nazval pro sebe pokojíček.

Pokračujeme prostřední částí boulderovky dál dozadu. Příjemné překvapení jsou chyty – většina chytů jsou pro mě neznámé nebo alespoň neokoukané z ostatních pražských stěn.

I ty hnědé struktury vypadají neokoukaně. Našel jsem na nich značku Aix, ale přesto vypadají jinak než je znám.

Podle webovek má JamJam rozlohu přes 1000 metrů čtverečních a plocha lezení zabírá 750 m2.

Mají tu i moon board.

Procházíme postupně do nejzadnější části stěny. Bílé plachty u stropu úplně přesně netuším, k čemu můžou být, ale třeba to ještě není definitivní.

Na tmavé stěně jsou o to víc vidět omágovaná místa. Říkáte si, že když je stěna tak krátce od svého otevření, jak může být tak omágovaná. Minulý víkend se tu konaly závody a to přímo nejvyšší tuzemská soutěž Český pohár a závodily všechny kategorie: dětské, mládežnické i dospělí.

Bouldery jsou stavěné po barvách chytů. Obtížnost je vyznačená cedulkami s číslem u startovních i topového chytu. Nedávno jsem zrovna komentoval u jiné boulderovky, že čísla (nebo přímo konkrétní obtížnost podle lezecké stupnice) jsou nejjednodušší a nejpřímější způsob označení, protože řešit nějaké barevné stupnice nebo jiné znaky je zbytečné složité. Stupnice se tu používá od 1 do 9. Kromě těchto boulderů jsme viděli na stěně myslím 3 kousky ze závodů – poznaly se podle označení startovních chytů čtyřmi páskami a bylo tam označení kategorie U12.

Na webovkách se píše, že bude celkem až 125 boulderů. Podle mého počítání (ale třeba neumím tak dobře) jsem dnes spočítal 73 očíslovaných (9 úrovní po 8, resp. 9 boulderech) a 3 neočíslované, tedy celkem 75 boulderů. Předpokládám, že to bude lepší a že to souvisí s rozjezdem boulderovky, závody minulý týden a nedostatkem času, protože tento víkend pro změnu probíhá svěťák na Letné a všichni jsou tam.

Pro lezce může být zajímavé, že přelezy lze zaklikávat v aplikaci Climblife.

Zajímavé bílé chyty, které jsem v Praze určitě ještě neviděl.

Lezení v JamJamu bylo moc hezké. Shodli jsme se, že bouldery jsou tu spíš víc přikloněné k závodnímu typu, mají víc kroků, je potřeba kroky vymyslet, nejsou to „komerční žebříky“ ve smyslu, nějak do toho vlezu a nějak to udolám. Všechny bouldery, co jsem lezl, se mi líbily. Na začátku mě potrápily i dvě čtyřky, kde jsem na první pokus nevymyslel udržení topu. Ale pak jsem přelezl všechny pětky a pár šestek vcelku bez problémů, a potom už i ty dvě čtyřky nebyl problém na druhý pokus. Co nás vlastně donutilo skončit, byla kůže. Většina chytů, protože jsou nové, dost řeže do prstů. Ale to se časem zlepší, to se stává vždycky s novými chyty.

Ještě pár fotek posezení a baru.

Recepce a půjčovna lezeček, které jsou (opět) v neobvyklé tmavě zelené barvě.

Dostatek zásuvek pro nabíjení – možná telefonů, možná vrtaček stavěčů 🙂

Co je trošku oříšek, tak je nalezení vchodu na boulderovku. Adresa Vlastina 889 označuje celý industriální areál, do kterého se prochází přes bránu. Samotná boulderovka je až hodně vzadu pozemku a vlastně v zadní části obrovské haly. U vrátnice areálu nebo na plotu areálu jsem nezaznamenal žádnou reklamu ani směrovku – buď špatně vidím nebo se to teprve bude řešit. Od té brány je to asi 250 metrů. Výhodou je blízká tramvajová zastávka s názvem Vlastina. Díky protaženému metru A se přes nádraží Veleslavín i sem dá dostat poměrně rozumně. Parkování je prý zdarma na pozemku areálu.

JamJam Boulder Club, jak si říkají na webu, vypadá jako slibná boulderovka pro lezce. Jak jsem psal výše, bouldery jsou stavěné po (nových) neokoukaných chytech a mají blíž k závodním boulderům. Není jich tolik přes sebe, ale za to jsou hezky vymyšlené. Zásluhu na tom mají majitelé – Anežka a Jenda Šolcovi, kteří už léta stavějí nejen v ČR, ale hodně i v zahraničí. Myslím, že to je ta správná záruka, že se tady lezcům bude líbit. Nezmiňuju další věci, které jsou už dnes standardem na stěnách: dobrá káva, nabídka občerstvení, možnost posezení, šatny, sprchy, půjčovna. Abych nepěl jen chválu, vždycky zmíním i něco negativního: už to zaznělo výše, dnes je celkový počet boulderů menší než avizovaný na webu, nové chyty ničí kůži (objektivně s tím nejde nic dělat) a pak ta lokalita. Doporučoval bych směrovku nebo reklamaci na plot areálu. A mě osobně vadí jen, že to sem mám přes celé město :-(, ale to je můj problém.