Tábor ferrata

V Čechách celkově moc ferrat není, takže je lezec rád za každou příležitost, i když není zrovna rozsáhlá. V Táboře existuje ferrata už řadu let, ale patří mezi ty hodně krátké a řekl bych spíš cvičné ferraty. Nicméně buďme rádi, že jí tady postavili a že jí také udržují. Pojďte se podívat na pár fotek z dnešního přelezu. K ferratě neexistuje topo obrázek, ani další oficiální informace, takže se musíte spokojit s fotkami a pár větami.

Táborská ferrata se nachází na skále u řeky Lužnice na jihozápadním okraji města za Vilovou čtvrtí. Přístup je od mostu přes Lužnici v ulici Bechyňská. Tohle je celkový pohled na skálu: ferrata vede vlevo po hraně na temeno, dále pak traverzem doprava, ještě kousek vzhůru a v další vegetaci je již nejvyšší místo, po kterém následuje sestup. V ploše skály vpravo na fotce jsou klasické lezecké cesty.

Jistící ocelové lano má o něco silnější průměr než bývá obvyklé.

Skále je hodně členitá.

Obtížnost lezení je odhadem kolem B, možná by se dalo říct lehčí – tedy A/B.

Na ferratě není nic záludného ani složitého.

Táborská ferrata je vhodná pro začátečníky i pro děti.

Traverzový úsek směrem doprava. Nahoře vidíme vrcholový kříž.

Vegetace lehce zakrývá poslední výstupový úsek.

Vidíte, že skála je opravdu členitá.

Ohlédnutí na přelezenou část.

Tohle je již nejvyšší místo ferraty.

Při ohlédnutí je vidět silniční most v ulici Bechyňská přes Lužnici.

Následuje sestup ze skály dolů.

Je tu lehce rezavý lomený žebřík. Leze se couváním dolů.

Ohlédnutí na žebřík po jeho slezení.

Pak se dá jít dolů lesem z kopce nebo využít natažené ocelové jistící lano.

Obtížnost je tady skutečně jen Áčko.

A ještě prohopsat přes skalku (spíš větší kámen).

Ale jak jsem zmínil výše, dá se sejít i pěšinou lesem bez jištění. Klouzat by to mohlo po dešti, ale za sucha v pohodě. Navíc není kam spadnout.

A ještě závěrečné ohlédnutí na skálu s ferratou. Nahoře vidíte ferratové lezce.

Přelezení ferraty v Táboře trvá 10, maximálně 15 minut. Doporučoval bych jí začátečníkům a dětem pro nacvičení lezení. Není tu nic složitého. Kdo by chtěl lézt více metrů, může lézt opakovaně 🙂

Jediný zádrhel může být parkování. V nějakých dokumentech jsem se dočetl, že parkovat by se mohlo na asfaltové cestě, která vede přímou pod ferratou kolem řeky – asi 100 metrů dál od ferraty je vyasfaltované vybočení, kde by se vešly tak 3-4 auta. Jenomže v celé ulici je zóna se zákazem stání, takže to je asi nějaká zastaralá historická informace. Doporučené parkování by mělo být u tenisových kurtů v ulici Pintova (viz souřadnice níže), ale je tu malá kapacita a místní se můžou bránit cizím vozidlům. Pak nezbývá než najít volné místo mezi vilkami. Potom přístup k ferratě od auta bude trvat déle než vlastní přelezení ferraty.