Boulder Bar Praha

Praha Holešovice, u Výstaviště: Boulder Bar. Na tomhle místě jsem s lezením a boulderingem začínal. Podnik s dlouhou historií. Když jsem tam začal chodit kolem přelomu roků 2014/2015, vzpomněl jsem si, že značku Boulder Bar znám už z dřívějška: a sice z jeho prvního působiště v ulici V Jámě v centru Prahy, kousek od Václavského náměstí. Bylo to někdy kolem roku 2002, bohužel nemám žádnou fotku ani další stopu z té doby. Pamatuji si, že mě tam vzal kamarád: prošlo se kolem baru hospody dozadu, kde byla malá šatna a pak boulderingová hala. Z dnešního pohledu strašně malý, ponurý a nevětraný prostor, který smrděl potem. Na zemi nebylo dopadiště dnešního typu, ale takové zvláštní, neustále se dmoucí duchny. Bouldery tenkrát nebyly po barvách chytů. Nebyly velké chyty a struktury. Na profilech byly pouze mraky malých chytů a lišt. U nich někdy malé barevné lístečky (které jsem většinou přehlídnul) vyznačovaly bouldery. Ruce a prsty mě boleli po každém pokusu. Lezení pro začátečníky tu bylo skoro nemožné 🙂

Jak jsem se dočetl, v roce 2006/2007 došlo ke stěhování Boulder Baru z centra do Holešovic. Tady v Holešovicích začneme exkurzi hlavní lezeckou halou – to byl vlastně jediný lezecký prostor po přestěhování sem – který se rozšířil na dvojnásobek později až kolem roku 2015. V hlavní hale jsou převážně převislé profily, ale kromě nich jsou tu také kolmé profily a kratičký kousek stěny položené.

Bouldery jsou tu stavěné po barvách chytů. Na profilech jsou přišroubované i menší dřevěné struktury, které se při přestavbách často mění, takže strukturovanost lezeckých profilů se tím průběžně lehce mění.

Desky stěn už mají za sebou nějaké ty roky provozu, což je vidět při pohledu z blízka. Ale to vůbec ničemu nevadí. Naopak to dokazuje, že se bouldery často přestavují.

Tady vpravo bývají obvykle hezké koutové boulderové problémy.

Na další fotce jsou vidět vstupní dveře z prostoru baru a recepce. Vpravo za sítí je pak Bouldránkov určený pro nejmenší děti.

Detailní pohled do Bouldránkova poodhaluje, že je tam i skluzavka.

V Bouldránkově jsou přišroubované chyty i na stropě, takže je možné traverzovat přes strop z jedné stěny na druhou.

Na kraji hlavní haly jsou také profily se zvířátky pro děti. Nicméně hned vedle pokračuje stěna pro dospělé.

Na konci hlavní haly je i kampus, kde se u jedné jeho části skví nápis Porodnice síly.

Trubky u stropu zajišťují vzduchovou ventilaci. Používá se hlavně v létě, když je v hale moc horko. V některých místech u země jsou za deskami ventilátory, které po zapnutí foukají vzduch dovnitř a cirkulací vzduchu ochlazují celou halu.

Dopadiště je realizované v celé ploše, přesto jsou k dispozici „tahací“ matrace, které si můžou lezci přisunout ke stěně pro svůj boulder.

Na téhle fotce je vidět průchod dveřmi do dalších místností Boulder Baru, do části rozšíření po roce 2014.

Ještě přidám pohled na kolmé profily: vlevo pro děti, vpravo klasicky pro dospělé.

Pod stropem jsou traverzy, které jsou občas využité i v boulderech – třeba jako top.

Prostory Boulder Baru jsou relativně stísněné, takže při lezení i při odpočívání mezi lezením je důležité dávat pozor, aby někdo někomu nespadnul na hlavu. Stísněnost vadí jen při velké návštěvnosti. Na druhou stranu zdejší prostor vytváří super lezeckou atmosféru. Vybavuji si, jak tu probíhá hecování k výkonu a jak mi to kolikrát pomohlo. To se musí prostě zažít!

Sektor s názvem loď má pod přídí otvor nebo vlastně chodbu, která slouží pro vlezení dovnitř. Často v ní také začínají bouldery. Stavěči se tady snaží využít všechny prostorové možnosti.

Nyní jsme opustili hlavní halu a prošli jsme do další větší místnosti s lezeckými profily. Tyhle prostory jsou součástí Boulder Baru až od roku 2015. Tady vidíme kousek převisu, ale převážná část haly je v kolmici.

V krátké místnosti, dalo by se říct skoro v chodbě, mezi hlavní halou a pokračováním Boulder Baru, je stěna s vyšší výškou než jen pro bouldering. Tahle stěnka slouží jako trénink lezení s lanem – jsou tu v liniích připravené vždy 3 expresky a v topu řetěz. Pro prvotní nácvik metodiky lezení s lanem stačí.

A teď se dostáváme do další místnosti s hradem. Na první fotce je klasický lezecký profil, ale na opačné straně místnosti vidíte na dalších fotkách už slibovaný hrad.

Uvnitř hradu jsou patrové chodby. Z hradu dolů se kromě slézání po chytech dá jet skluzavkou.

Doplním, že hrad je vhodný pro děti, dospělí jedinci se můžou v nízkých a úzkých chodbách spíš zaseknout 🙂 Chodby uvnitř mají i osvětlení.

A když pokračujeme ještě dál, dostáváme se do posilovací místnosti. Prostoru kraluje standardní moon-board.

Naproti moon-boardu je peg-board s kolíky a plně nahozená naklápěcí stěna. Náklop je realizován motorem, stačí ovládat tlačítkem.

Uprostřed místnosti se dá cvičit na zavěšeném kruhu, šplhacím laně nebo zavěšeném šátku apod.

Z téhle místnosti se dá ještě pokračovat do posledního prostoru, kde jsou dva větší spray wally. Protože v době dnešní návštěvy tam probíhá pořád nějaký kurz, nemám tu žádnou fotku. Škoda.

Klasické bouldery jsou v Boulder Baru stavěné po barvách chytů. Startovní chyty jsou označené lístečky s čísly, kde barva lístečku znamená obtížnost. Většina boulderů patří do tzv. boulder-boje, což je zapisovací soutěž v režimu fair-play. Bouldery jsou v několika obtížnostních kategoriích, v každé obtížnosti má série obvykle 10 kousků. Lezci si zapisují své přelezy – hodnotí se jen přelez bez ohledu na počet pokusů. Jedno kolo trvá myslím měsíc. První tři lezci v pořadí (v nejtěžších kategoriích) dostávají odměnu ve formě voucherů na vstupy. Hodnocení se počítá podle počtu přelezů ostatními lezci. Hodnota boulderu nezávisí na prvotním návrhu stavěče, ale podle skutečné obtížnosti: čím méně lezců daný boulder přeleze, tím je hodnotnější. To je poměrně dobrá objektivní metoda.

Topový chyt je opět označený cedulkou. Nebo někdy vede boulder do výlezu (v sektoru naproti hradu). Kromě boulder-boje jsou tu ještě bouldery pro dětské kategorie, většinou označené věkovou kategorií, co se používá na závodech. Tedy U8 pro děti do 8 let, U10 pro děti do 10 let, podobně U12 a U14. Klasické bouldery jsou rozlišené barvami lístečků od nejlehčích žlutých, růžových přes oranžovou až po červenou podle stupnice.

V Boulder Baru je také (už podle názvu 🙂 bar, resp. možnost občerstvení. K tomu patří posezení.

Zaregistrovaný návštěvník používá na recepci pro zrychlení vstupu svou členskou kartu. Dříve se používal login a heslo – což zdržovalo frontu, protože než to každý naťukal na klávesnici, občas někdo zapomněl své heslo… V Boulder Baru se dají půjčit samozřejmě lezečky.

Dříve býval v Boulder Baru i plně funkční obchod s lezecký vybavením, měli i lana, sedáky, expresky a spoustu dalšího materiálu. Dnes už ta prodejna neexistuje (prostor je využitý jinak) a podle výstavky soudím, že se dá koupit nejspíš už jen magnézium a lezečky.

Výzdoba haly z venku postupně přibývala. Před pár lety to tu nebylo zdaleka tak hezké.

Před vlastním vstupem do Boulder Baru je i venkovní posezení. Ta vrata se v létě otevírala pro lepší větrání. Pamatuji se, že tu probíhaly v létě grilovačky.

K Boulder Baru se vchází průjezdem skrz dům, který je na hlavní silnici U Výstaviště. Proto když jdete kolem třeba tramvají, je velmi těžké Boulder Bar zahlédnout.

Z hlavní ulice jsou vidět pouze vrata do průchodu, která jsou pomalovaná nejen lezeckými obrázky, ale bohužel i všudypřítomnými grafiti. Pokud jdete do Boulder Baru poprvé, doporučuji hledat v ulici adresu U Výstaviště 11 a neočekávat reklamní ceduli.

Tady končí popis Boulder Baru, který je v Praze nejspíš nejstarší komerční boulderovkou, i když tady v Holešovicích u Výstaviště je to jeho druhá štace. Proslýchají se informace, že celý zadní areál se bude bourat z důvodu stavby nějakého developerského projektu a Boulder Bar přijde o část pronajatých prostor. Zmenšení by mělo proběhnout někdy během letošního roku 2022. Není třeba ale zoufat, od jara do podzimu je k dispozici venkovní Boulder na Výstavišti. A po celý rok je v provozu řada dalších stěn včele s nejnovější stěnou Jungle v Letňanech, která má s Boulder Barem společného majitele.