Bergstation Telfs

Lezecké centrum Bergstation se nachází v městečku Telfs v rakouském Tyrolsku. Na existenci téhle stěny jsem narazil úplnou náhodou, když jsem hledal možnost, kde si zalézt při cestě ze zimní lyžovačky v Alpách. Městečko Telfs leží přesně na půl cesty mezi rakouskými městy Innsbruck a Imst a to rovnou u dálnice A12. Lezecké centrum Bergstation je od dálnice v podstatě na dohled – stačí sjet výjezdem z dálnice, projet a odbočit z kruhového objezdu a jsme přímo u sportoviště.

Lezecká stěna Bergstation nabízí lezení na vnitřním boulderu i na laně. Samozřejmostí je také posilovna s campusem a moon-board. Celková plocha uváděná na webu činí 1400 metrů čtverečních. Kromě vnitřních prostor má centrum také venkovní boulderovku i venkovní stěnu pro lezení s lanem.

Podle webu je na boulderovce řádově 180 boulderových cest. Bouldery jsou stavěné klasicky po barvách chytů.

Na boulderovce najdeme všemožné profily stěny. Odhadem bych tipl, že tak 30% druhů chytů je tu jiných (neznámých) oproti pražským boulderovkám. Je tu i docela dost struktur, opět různých tvarů a typů.

Velkou zvláštností, na kterou jsme si tu museli zvykat, je využívání struktur ve více boulderech současně. Pozná se to při detailním pohledu na strukturu. Na struktuře najdeme malé chyty (spíš jen stupy) různých barev. Struktura se tak využívá nejen v boulderu své barvy, ale i v boulderových cestách všech barev podle těch malých chytíků. Například následující fialová struktura patří do fialového boulderu, ale dá se využít také ve žlutém, černém a také v růžovém boulderu. Pod fialovou strukturou dole (na kraji fotky) je černý chyt tvaru válce a na něm je žlutá a růžová řezka – tedy chyt je možné použít nejen v černém boulderu, ale v i těch dvou dalších.

Tady je trošku větší obrázek dokládající, že se tu princip využívání struktur ve více boulderech současně používá docela masivně. Jakmile najdete žlutou, černou nebo růžovou řezku na fialové, černé nebo oranžové struktuře, můžete ji v boulderu dané barvy použít také.

Jiný příklad, kde jsou růžová, zelená, černá, červená a bílošedá řezka na fialové struktuře. Význam je jasný, jen nám docela trvalo si na to zvyknout. Bez těch označených struktur – když jsme zkoušeli lézt jakoby čistě bez nich – tak to moc nešlo, v tu chvíli boulder byl spíš úplně nelezitelný.

Někdy je čitelnost docela špatná díky zašpinění těch malých chytů – nejde poznat barva, jako třeba tady ta horní řezka – je červená, růžová nebo oranžová?

Tady je vidět, jak na černých strukturách jsou ještě růžové řezky, resp. i velké růžové chyty. Takže se černé struktury používají jak v černém boulderu, tak některé z nich i v růžovém boulderu.

Začátky boulderů jsou označené cedulkami s obtížností a informací, jestli startovní chyt je jeden nebo jsou dva. Tady je třeba příklad boulderu se startem ze sedu ze země = sit down start.

Kromě boulderu nabízí stěna Bergstation i lezení s lanem. Následující fotka neukazuje stěnu až do stropu, je potřeba se podívat na další obrázky.

Podle webu se tu dá lézt řádově na 100 lanových cestách v obtížnosti od 4 do 11 UIAA.

Není tu žádný naviják pro samojištění individuálního lezce a nejsou tu ani žádná přednatažená lana top-rope.

Vtipným zpestřením jsou analogové hodiny, kde jsou místo číslic malé chyty v modré a červené barvě. Pro odpočinek slouží sklápěcí sedačky pravděpodobně ze starého kina.

V době COVID pandemie platí pravidlo, že se nesmí lézt v sousední linii cesty, kde již někdo leze.

Najdeme tu i místo pro děti. Těch tu bylo v době naší návštěvy v pracovní den odpoledne nepočítaně a odpovídal tomu i patřičný hluk a řev 🙂

Malé děti mají zakázáno utíkat z dětského světa mezi dospělé na boulderovku.

V prvním patře zaznamenáváme dobře známý moon-board ve žlutém nátěru. Vedle je hustě naházený spray wall a z druhé strany campus s bohatým sortimentem lišt pro trénink.

V prvním patře pak pokračuje prostor kratší rozlezovou stěnou bez vyznačených boulderů. Na stropních trámech vidíme balkny různých tvarů.

Protože koncem prosince venku mrzne, na venkovní stěnu opravdu jen mrkneme. Mají tu jak boulderovku, tak lanovou stěnu.

Kromě lezeckých ploch na vnějším plášti budovy tu ještě stojí samostatný boulderový blok s převislým a kolmým profilem. Vidiím v tom dobrou možnost pořádat závody s velkým prostorem pro organizátory a samozřejmě diváky.

V lezeckém centru Bergstation mají i útulné bistro. Dělají tu perfektní kávu, nabízejí občerstvení včetně dortíků a čepují pivo z místního minipivovaru.

Na chodbě vedoucí k šatnám, sprchám a toaletám je ještě obchůdek s vybavením.

Stěna Bergstation je otevřená každý den. Nicméně recepce pro veřejnost funguje v pracovní dny pouze odpoledne po 14. hodině. Dopoledne můžou chodit lézt pouze členové místního lezeckého oddílu, tedy vlastníci permanentky s čipem.

Lezecké centrum Bergstation je součástí městského sportovního areálu – kromě lezení tu najdete řadu dalších sportů – třeba hned naproti vchodu je zimní stadion, kde zrovna probíhá veřejné bruslení. V sousední hale od Bergstationu jsou tenisové kurty atd. Parkovat se tu dá pouze v podzemním parkovišti, které je bohužel placené – platí se v automatu a pro výjezd slouží čip ve tvaru žetonu. Ale to není překážka pro návštěvu.

Stěna Bergstation v městečku Telfs překvapila svým rozsahem – určitě není vůbec malá. Na boulderovce jsme lezli docela dobře postavené a hezké bouldery. Zvláštností je tu využívaní některých struktur ve více boulderech současně. Návštěvu zdejší stěny určitě doporučuji.