Achensee 5 Gipfel Klettersteig – 1. část – Haidachstellwand

Jak už název článku napovídá, bude se věnovat ferratovému treku po pěti vrcholech nad jezerem Achensee. Tento trek vede ve vápencovém pohoří Rofan a je to kombinace turistiky a lezení po ferratě. Na čtyři z pěti dotčených vrcholů se dá dostat alternativně i pěší cestou bez lezení ferrat. Protože mám hodně fotek, bude to mít pět částí a v každé se podíváme na přelez jednoho z pěti vrcholů. Ještě zmíním, že na každý vrchol se dá jít teoreticky samostatně a není nutné projít všech pět hned za sebou. Pokud chce člověk absolvovat celý trek, dává smysl jít dokola buď po směru nebo proti směru hodinových ručiček. Volím variantu proti směru hodin a dopředu prozradím, že je to určitě lepší (a praktičtější) varianta než po směru ručiček.

První díl tedy bude o vrcholu Haidachstellwand, což je ten nejvíc napravo.

Začneme ale od začátku výletu. Do pohoří Rofan se dá dostat kabinovou lanovkou Rofanseilbahn z městečka Maurach. Lanovka nás vyveze od parkoviště z nadmořské výšky kolem 1000 metrů nad mořem do úrovně 1830 metrů k chatě Erfurter Hütte, kde začne dnešní trek.

Chata Erfurter Hütte je hned vedle horní stanice lanovky.

V zimě tu funguje lyžařské středisko s pár sjezdovkami.

Můj první cíl je vrchol Haidachstellwand, který teď vidím na obzoru.

Cesta se nejdříve klikatí po pastvinách.

A začíná rychle stoupat vzhůru.

Výhledy jsou dneska parádní.

Tam vzadu je vidět jezero Achensee.

Vrchol Haidachstellwand se zdá být strašně vysoko.

Neustále stoupám.

Výhled jižním směrem by měl ukazovat údolí Zillertal. Před ním je vidět dálnice v údolí Inntal: doprava směr Innsbruck, doleva směr Kufstein.

Nahoře na skále už konečně vidím nějakou cedulku a jistící ocelové lano.

Při ohlédnutí dolů vidím další skupinku.

Oblékám ferratovou výbavu a cvakám. Od horní stanice lanovky uplynula téměř hodina. Překonal jsem 270 výškových metrů.

Jistící ocelové lano bylo ale hodně krátké a terén v pohodě, takže bylo zbytečně si ferratové vybavení brát na sebe. Paralelně vpravo navíc vede i pěší cesta bez nutnosti jištění.

Na fotce (u horního okraje) jde vidět i horní stanice lanovky Rofanseilbahn a Erfurter Hütte.

Cesta dále pokračuje vzhůru.

Už vidím vrcholový kříž.

Vrchol Haidachstellwand ční do výšky 2192 metrů nad mořem, tedy je o 361 metrů výše než chata Erfurter Hütte.

Výhledy jsou famózní.

Pokračuju po hřebenu dál.

Potkávám dvojici s ferratovým vybavením v protisměru.

Podle mapy směruji do sedla Krahnsattel. Podle topo obrázku můžu buď lézt ferratou dolů nebo vpravo sejít turistickou cestou.

Volím samozřejmě variantu s ferratou, tedy doleva.

Ohlédnutí na vrcholový kříž Haidachstellwand.

Naproti by měl být vrchol Rosskopf, který je druhým vrcholem dnešního treku Achensee 5 Gipfel Klettersteig. Je to ten napravo od středové osy fotky – skála je tmavší oproti ostatním. Vlevo od středové osy fotky je třetí vrchol Seekarlspitze a ještě dál vlevo čtvrtý vrchol Spieljoch.

Začíná jistící ocelové lano.

Přehledová tabulka ukazuje, že jsem při výstupu vzhůru (v obrázku napravo) přelezl pár metrů obtížnosti B. Teď dolů polezu ferratu obtížnosti B/C.

Skála je hezky členitá a dobře se stojí nohama.

V protisměru leze skupinka směrem vzhůru.

Krátký, ale opravdu velmi krátký lanový most o dvou lanech.

Uhnul jsem a skupinku nechal projít. Vyhnutí není problém minimálně v 50% míst celé ferraty – dá se tady dobře ustoupit stranou.

Slézání dolů jde rychle, tedy za podmínky, že člověk pod sebe dobře vidí, kam s nohama.

Kousek se jde bez jistícího lana – přesně, jak bylo v topo obrázku nakreslené.

Ohlédnutí na horní část ferraty.

Pokračuji dál kolem vrcholové kříže na menší skalní špičce.

Ohlédnutí na dosud slezenou část ferraty. Vlevo je vidět kousek alternativní turistické cesty.

Ještě zbývá kousek slézt dolů.

Místy je pár kramlí navíc.

Ale skála je opravdu dobře členitá a není oklouzaná.

Choďákový úsek.

Následuje přelezení poslední hrany a dolů.

Poslední vertikální část ferraty.

Míjím další lezce a pokračuji po pěšině do sedla a směrem ke druhému vrcholu celého treku.

Ohlédnutí zpět na právě přelezený první kopec Haidachstellwand.

Míjím další rozcestník a v dáli vidím vrchol číslo 2 Rosskopf, ke kterému mířím.

Ještě ohlédnutí na Haidachstellwand z větší dálky. Přelezl jsem ho zprava doleva.

A na tehle Rosskopf polezu následně. Přístup k němu by možná šel rovnou suťoviskem vzhůru, ale bylo by to dost nepříjemné. Lepší cesta vede mírným stoupáním doprava a pak traverzem po vrstevnici přímo pod skálu.