Beduín – Skalní město Rájecké údolí

Ferrata Beduín byla otevřená pravděpodobně v roce 2022. Nachází se v severozápadním koutě ČR u hranic s Německem. Nejednoznačný je samotný název ferraty, přestože Beudín je hezké jméno, je to označení jen jedné z věží celé skály, resp. teď i jedné z ferratových cest. Na cedulkách v místě se objevují názvy „Skalní město“ a „Skalní stezka Rájeckým údolím u Stříbrné“. Stříbrná je nejbližší obec a nejbližší větší město jsou Kraslice, kde je nedlouho otevřená ferrata Hausberg (pozůstatek zříceniny hradu). Východním směrem se dá přes Rolavu nebo Přebuz dostat do Nových Hamrů, kde je už pár let Seifertova ferrata. Severně přes hranice v Německu není až tak daleko ferrata Walter Keiderling Erlabrunn.

Tady na Beduínovi je vyznačené celkem sedm cest, ale je to spíše 7 úseků, ze kterých si lezec poskládá kompletní trasu. Přestože je skála členitá a povrch hrubozrnný, není tu moc přírodních míst pro nohy. Doplněného železa (kramle, stupy) je tu úplné minimum, takže lezení je tu docela těžké. Skála je vysoká do 15 metrů a i délka je relativně malá, takže zkušenější lezec přeleze ferratu třeba do 10-15 minut. Nezkušenější se budou trápit docela dlouho. Ze skály není nikde úniková cesta, snad jen se vrátit. Mimochodem, na ceduli je napsáno, že ferrata není vhodná pro děti do 12 let. S tím souhlasím a klidně bych dopsal, že také není vhodná pro úplné začátečníky. Pro začátečníky bych doporučil jednu z ferrat v okolí, které jsem zmínil výše.

Cestou k ferratě, ač se to možná zdá nemožné, jsme zakufrovali a to proto, že jsme šli slepě v patách dvěma mládencům, kteří šli oblečení v sedáku s ferratovým vybavením už od parkoviště, jasně, že šli na ferratu, ale bohužel odbočili do lesa příliš brzy, sice na hodně prošlapanou cestu, ale nebyla to ta správná. Komplikace tady je, že tu není žádný mobilní signál, takže pokud nemáte off-line mapy, tak si neporadíte. Správný přístup k ferratě je jednoduchý: z parkoviště po silnici 200 metrů, odbočit u cedule „ferrata“ na cestu pro lesáky a zhruba po 400 metrech dojdete do místa na fotografii. Dřevěná tabule je ale postavená obráceně a ještě za stromem – zády ke směru, ze kterého se sem přichází.

Na ceduli jsou všechny informace a samotná skála už je na dohled 50 metrů.

Když už člověk stojí u skály, tak samotná skála je hodně dominantní. Nicméně z okolí (z dálky) není skála vidět, protože lokalita je schovaná mezi stromy.

Skálu tvoří tři vysoké věžovité útvary spojené v jeden skalní objekt.

Ferratové cesty se lezou v principu zprava odspodu směrem doleva nahoru, řekněme diagonálním směrem. Hlavní ferratové linie jsou vlastně dvě (1 – Skalní město C a 2 – Srdeční D), ostatní jsou různé úseky, resp. odbočky a zkratky: 3 – Bypass C, 4 – Kout C, 5 – Beduín C, 6 – Buchty D/E, 7 – Vosí med D/E.

Následuje série fotek z přelezu základní trasy 1 – Skalní město, označené obtížností C. Je to nejspodnější linie, celkově nejdelší a vlastně nejlehčí trasa. U nástupu vlevo je ještě jedno krátké jistící lano, asi myšlené jako cvičné pro nácvik cvakání při stání na zemi. To je dobrý nápad, ale vzhledem k obtížnosti všech místních ferrat mi nepřijde adekvátní uvažovat, že by tady šel lézt začátečník.

Základní trasa vede vlevo. Další dvě trasy vedou kolmo vzhůru nahoru – borec v té pravé cestě 7 – Vosí med D/E si zrovna stěžuje, že není kam dávat nohy, že je skála dost hladká.

Skála je obecně hodně mechovatá, ale kolem jistících lan je nejspíš očištěná a tak při lezení mech nepotkávám.

Z první „věže“ pokračuju přes dvoulanový most na druhou věž. Nahoře mezi první věží a druhou věží vede těžší cesta 2 – Srdeční D, kde je ocelové jistící lano jenom jedno. Po něm lze přeručkovat s nohama jako lenochod, shybovat jen rukama (asi nejtěžší způsob), odsedávat pomocí odsedky nebo elegantně použít kladku. To je asi největší atrakce celé ferraty Beduín.

Dvoulanový most dokáže být leckdy těžší, kdyby lana byla volnější, ale tady jsou dost napnutá, takže přejít most je jednoduché.

Detail na cestu 3 – Bypass C vedoucí vzhůru na temeno první věže. Vidíte, že skála není úplně hladká, ale vhodné stupy pro nohy tam také nejsou.

Most byl jednoduchý, ale pokračování traverzem po druhé „věži“ vyžadovalo makat hodně rukama, protože nohy nemají moc na čem stát, je to místy na tření. Jestli to má být obtížnostně Céčko, to bych polemizoval.

Blížím se ke třetí věži, kde se klikatí ocelové jistící lano vzhůru několika zatáčkami až na vrchol, kde ferrata končí.

V detailu je vidět, že není na čem stát, když nepočítám ty dvě kramle na začátku traverzu.

Mezi druhou a třetí věží je kratičký mostík, ale opravdu kratičký.

Pohled nad druhou věž.

Blížím se na vrchol třetí věže a ke konci ferraty.

Pohled z třetí věže na druhou věž, kde končí cesty 2 – Srdeční D a 6 – Buchty D.

Výška skály je docela dobrá na trénink hlavy.

A tady už je závěr cesty 1 – Skalní město C.

Cestu 1 – Skalní město C jsem přelezl i s fotografováním za 10 minut. Kdo není zvyklý na silové lezení rukama a stání nohama na tření, může potřebovat času mnohem více. Mezi názory na jistém webu jsem četl, že někdo s dítětem potřeboval hodinu a čtvrt.

Pohled na celý skalní objekt z lesa zezadu: je vidět ukončení cesty 1 – Skalní město C. Ale jinak je skála dost schovaná v terénu a mezi stromy.

Tady ještě fotka odbočky z asfaltové silnice Stříbrná – Rolava. V tomto místě se odbočí na lesáckou cestu, po které je to 400 metrů k ferratě. Parkoviště je 200 metrů po silnici níže (směrem na Stříbrnou).

Škoda, že tato cedulka není i na samotném parkovišti. Jeho kapacita je velká, určitě 10 – 20 aut bez problémů, tedy pokud si tam lesáci neshromažďují dřevo nebo něco podobného.

Ferrata Beduín – Skalní město nabízí těžší ferratové cesty, které se dají variabilně kombinovat, a to na tvarově zajímavé skále. Ocelové jistící lano ještě působí novotou z nedávné instalace. Jedinou atrakcí je exponovaný lanový most tvořený jen jedním lanem mezi dvěma věžemi, po kterém je nutné přeručkovat, přejet kladkou nebo přelez „ošvindlovat“ pomocí odsedky. Ze ferraty není žádný výhled.

Na skále je minimum umělých stupů pro nohy a sama skála je relativně hladká, takže je potřeba umět pracovat s nohami na tření. Obtížnost cest tu začíná na Céčku, ale většina je D a D/E. Za sebe bych klidně označil nejlehčí cestu za C/D. Ferratu nedoporučuji začátečníkům a ani dětem. I nápis na informační tabuli nedoporučuje lezení dětem do 12 let. V okolí jsou tři o hodně hezčí ferraty jak pro začátečníky, tak pro děti. Na skále je hodně mechu, i když na ferratových cestách je ho méně (očištění buď uměle nebo provozem). V každém případně tady doporučuji s sebou odsedku. Nepraktický i vlastně trochu nebezpečný je chybějící mobilní signál. Cesta z parkoviště není dostatečně označená, přestože je jednoduchá, pokud nemáte offline mapy, tak se můžete lehce ztratit nebo vztekat 🙂