Wolkenstein Klettersteig 5 ferrat

V saském městečku Wolkenstein jsou ferraty na dvou místech: kousek za městem je 5 těžších ferrat, které popisuje tenhle článek. Kromě nich je ještě v centru města ferrata s názvem Wolfspfad a ferrata Wolkensteinger Hag – ty jsou umístěné na vyšší skále nad řekou s romantickým výhledem na železniční nádraží.

V tomhle článku si popíšeme 5 těžších ferrat, které jsou asi 2 km za městem. V době naší návštěvy nebylo jednoduché najít na internetu průvodce. Ani na místě samotném není žádná cedule. Každé hledání výrazu „klettersteig Wolkenstein“ najde info k Vlčí stezce, prostě k ferratám v centru. Když budete hledat informace o těchto 5 ferratách, zkuste hledaný výraz rozšířit o slovo „Yeti“, což je název nejtěžší ferraty tady.

Na místo se dostanete z městečka autem či pěšky po malé silničce. Lokalitu poznáte podle kamenného mostu, podle fotky nebo nejpřesněji podle souřadnic. Zaparkovat tu může určitě minimálně 5 aut bez problémů. Samotné ferraty jsou dost skryté na skalkách a ve vegetaci, takže chviličku trvá se zorientovat. Když najdete první ferratu a budete mít topo obrázek, pak další už najdete.

Tohle je výhled z ferrat zpátky na parkoviště a zmiňovaný most.

Ferraty se jmenují Artist (C s úsekem C/D), Gratweg (C s úsekem C/D), Giplfelweg (C/D, s úsekem D/E), Bergweg (B, ale hodně krátká) a konečně vrchol místního lezení Yeti’s weg (E). Všechny jsou poměrně krátké, ale za to hodně ostré v lezeckých krocích. Všude se předpokládá odšlap nohama do skály, přičemž někde je to hodně náročné a na řadu přijde přitahování se rukama k jistícímu lanu.

Největší atrakcí je cesta Yeti’s Weg označená obtížností E. Tahle ferrata se nachází na skalce nad vodou a trasa má tvar písmene U, kdy se nejdříve slézá dolů k vodě, tam traverz doprava a pak se leze opět nahoru na plato skály. V cestě je většině kroků v mírném či větším převisu. Mimochodem ta voda je nejspíš slepé rameno, takže stojatá voda je plná žabince…

Slézání na ferratě dolů je vždycky nebezpečné v tom, že lezec nevidí strukturu skály pod sebou, nevidí stupy a zároveň musí cvakat jištění relativně brzy směrem dolů před a pod sebe. Případný pád by určitě nebyl dobrý, prostě na ferratě se nepadá. Celá ferrata Yeti’s weg je náročná na ruce.

I při lezení nad vodou dostanou ruce zabrat, nejlepší poloha je vyvěsit tělo na natažených rukou.

Při jedné z našich návštěv jsme viděli neúspěšnou skupinku lezců, kdy pod vedením jednoho zkušenějšího šli zřejmě úplní začátečníci. Ani nezkoušeli ostatní ferraty, rovnou se vypravili na Yetiho. Měli s sebou menšího chlapce. Všichni slezli relativně rychle dolů k vodě, ale pak se nedokázali pohnout v traverzu nad vodou. Po delší době chlapce vysvobodili tak, že skočil do vody, přeplaval na druhou stranu (pár metrů, ale neznámá a docela ošklivá voda) a tam ho vytahovali z vody kolemjdoucí. Výlez z vody by bez cizí pomoci nedal, je tam svislá opěrná betonová zeď silnice a z vody se nedá dosáhnout na zábradlí.

Popisovaných 5 ferrat u Wolkensteinu bych doporučil spíš pro pokročilé lezce, kteří si chtějí potrénovat. Vzhledem ke krátké délce ferrat nemá cenu sem jet jenom kvůli tomu, ale když to budete mít po cestě, tak se určitě zastavte. Začátečníkům bych doporučil ferraty v centru Wolkensteinu.