Steinbock a Knorren Nadel Klettersteig

Ferrata s dlouhým názvem Steinbock a Knorren Nadel Klettersteig slibuje lehčí lezení na hezké skále vysoko na kopci nad obcí Mayrhofen v rakouském údolí Zillertal. Jedná se o dvě propletené ferratové cesty s obtížností B a C vhodné i pro začátečníky a děti. Umístění ferraty vysoko v horách znamená, že se ke skalce nedá dojet autem. Pojďte se podívat na detailní popis.

Cesta k ferratě začíná ve městě Mayrhofen, odkud je potřeba vyjet lanovkou Penkenbahn na kopec.

Kabinková lanovka Penkenbahn překonává docela dost výškových metrů, vyveze nás z úrovně nadmořské výšky 650 do 1800 metrů nad mořem.

Po vystoupení z horní stanice Penkenbahn je potřeba kousek popojít a vyjet ještě druhou lanovkou Kombibahn Penken do výšky témeř 2000 metrů nad mořem. Počítejte s tím, že jedna cesta lanovkami trvá určitě přes 20 minut, reálně půl hodiny.

U horní stanice lanovky Kombinbahn Penken je několik chat s občerstvením a v létě řada hřišť a atrakcí pro děti. Nás zajímá vrchol ještě kousek dál, ale nejdříve je potřeba obejít vodní nádrž.

Ferrata Steinbock a Knorren Nadel Klettersteig se nachází na jasně vyčnívající skále.

Pěšinka skrz vegetaci je označená směrovkou.

Asi po 10 minutách od vystoupení z lanovky přicházím ke skále (průvodce uvádí 15 minut).

Jako první polezu trasu Knorren Nadel Klettersteig, tedy tu lehčí variantu.

Ve skále je nainstalováno docela velké množství obrovských kramlí, na kterých se dá dobře stát.

Z počátku je to takový traverz nízko nad zemí, nohama po kramlích nebo po skále nebo po zemi.

Nebo nohama po roštu 🙂

Za vodní nádrží jsou vidět chaty a horní stanice lanovky, odkud jsem ke skále přišel.

Ferrata začíná stoupat vzhůru.

Je tu nespočet kramlí a jednotlivé kroky jsou krátké, takže dosáhne i menší postava.

Pokračuje se po hliníkovém žebříku, resp. žebříkách.

Ohlédnutí zpět po vylezení žebříků.

Nyní pár kroků po dalším žebříku směrem dolů a hurá na lanový most.

Lanový most je tvořený třemi lany: jedno pro nohy a dvě pro ruce a jištění, vlevo a vpravo.

Ještě před nástupem na most zjišťuji, že se tu kříží moje cesta Knorren Nadel Klettersteig s druhou ferratovou cestou Steinbock Klettersteig (vede po skále). Teoreticky by se dalo přejít z jedné na druhou.

Ohlédnutí po přelezení mostu: traverzem doleva pokračuje zmíněný Steinbock Klettersteig. Lanový most se ani moc nehoupe, lana jsou docela dobře napnutá.

Na skalním pilíři na konci mostu se udělá sotva jeden krok a následuje hned druhý most, konstrukčně úplně stejný jako první most.

Po dolezení druhého mostu pokračuje ferrata opět vertikálně vzhůru po skále a po kramlích. Nahoře je vidět další žebřík.

Záběr na levou část skalního masivu, kde se dá lézt klasicky s lanem: je tu docela živo.

Ohlédnutí po dolezení druhého mostu nabízí hezký výhled.

Vidíte, že kramlí je tu opravdu hodně.

Opět křížení s druhou cestou Steinbock Klettersteig.

V horní části se pokračuje už ne po kramlích, ale opět po hliníkovém žebříku.

Výhled z temene skály je famózní.

A už jsem u vrcholového kříže, tedy na nejvyšším místě skály. Od začátku lezení ferratové cesty Knorren Nadel Klettersteig mi to trvalo asi 20 minut.

Kolem kříže vede choďáková cestička.

Cesta pokračuje dál společně s jistícím ocelovým lanem.

Lano zatáčí doleva a vede přes hranu skály směrem dolů.

Slézání směrem dolů na ferratě je vždycky náročnější, když člověk nevidí dobře pod sebe, kam šlape.

Celá trasa ferraty byla hodně jednoduchá a vhodná pro začátečníky, ale tenhle sestup dolů je z toho nejnáročněší. Topo obrázek uvádí obtížnost B.

Ohlédnutí na celou skálu po slezení a dokončení ferratové cesty Knorren Nadel Klettersteig: nahoře je vidět vrcholový kříž. Od začátku ocelového lana až sem na konec mi to trvalo asi 25 minut.

Na stromě je tu pověšená informační cedulka k ferratě, ale úplně moudrý z toho nejsem.

Na skále leze vícero skupinek lezců klasicky s lanem. Podle průvodce jsou tu jak lehčí cesty, tak i něco těžšího. Při lezení druhé cesty Steinbock Klettersteig (viz dále v článku) jsem neměl dobrý pocit z toho, že ferratová cesta vede nad lezeckými liniemi – hrozí pád kamenů.

Teď chci najít začátek druhé ferratové cesty s názvem Steinbock Klettersteig. Nenacházím žádné značky, tak hopsám po kamenech a snažím se rozpoznat vyšlapanou cestu… až konečně vidím ocelové lano a logicky někde dole pod ním bude začátek.

Vidím informační cedulku a začátek lana.

Druhá cesta Steinbock Klettersteig má v průvodci uvedenou obtížnost C.

Začíná se vertikálním výlezem po stěně s hromadou velkých kramlí.

Podle topo obrázku je počáteční úsek nejtěžší, obtížnost C. Podle mého názoru bych nechal hodnocení jen B/C.

Nad hlavou jsou vidět oba lanové mosty první ferratové cesty Knorren Nadel Klettersteig.

Béčkový krátký traverz doleva.

A pokračuje stoupání po kramlích vzhůru.

V topo obrázku to zdánlivě vypadá, že trasa Steinbock Klettersteig neustále stoupá vzhůru, ale ve skutečnosti je úsek kolem prvního křížení s trasou Knorren Nadel Klettersteig horizontální traverz. Jak jsem psal výše, dalo by se mezi oběma cestami přestoupit.

Pohled na první lanový most.

Pohled na druhý lanový most.

Nicméně mosty nejsou součástí Steinbock Klettersteig, protože trasa vede po skále opět vzhůru po kramlích.

Pohled na oba lanové mosty.

Výhled na vodní nádrž.

Tady jsem neměl dobrý pocit z lezení, protože dole jsou skupinky lezců, na které může od lezců ferraty cokoliv spadnout.

Závěrečná pasáž je víceméně traverz po skále. Nohama se šlape na skálu nebo na kramle.

Před chviličkou jsem přelezl druhé křížení obou ferratových tras.

A nakonec přichází stoupání vzhůru směrem k vrcholovému kříži.

A jsem opět u vrcholového kříže. Od začátku ocelového lana druhé cesty Steinbock Klettersteig mi to sem trvalo asi 15 minut.

Sestupová cesta je stejná jako u první ferratové cesty Knorren Nadel Klettersteig, tedy slezení úseky s obtížností B a A při současném cvakání na jistící lano. Tenhle sestup pod skálu zabere kolem 5 minut. Tedy celkem přelez Steinbock Klettersteig trval také kolem 20 minut.

Všechny kramle, lana a žebříky na ferratě svítí novotou, což je překvapivé, protože jsem se dočetl, že ferrata byla postavená v roce 2006.

Návratová cesta k lanovce vede viditelně vyšlapanou pěšinkou a potom širokou cestou, po které se vrací řada turistů.

Je totiž potřeba stihnout lanovku před koncem její provozní doby. Jít pěšky až do Mayrhofenu by šlo, ale bylo by to na dlouho.

Ohlédnutí na skalní masiv s ferratou.

Při pohledu do údolí jsou vidět lanovky a tam, kde nejsou stromy, jsou v zimě lyžařské sjezdovky.

Steinbock jako socha 🙂

K horní stanici lanovky Kombibahn Penken jsem od slezení ze skály došel asi za 15 minut.

Kombibahn Penken je kabinková lanovka s kapacitou 10 osob v kabince.

Lanovka Penkenbahn ve spodním segmentu má kabinky s kapacitou až 32 osob.

Návrat do městečka Mayrhofen.

Ferrata Steinbock a Knorren Nadel Klettersteig nabízí hezké lezení s parádními výhledy. Obtížnost je nenáročná a ferrata je vhodná pro začátečníky i děti. K dispozici jsou dvě cesty: jedna lehčí (obtížnost B) a druhá o něco málo těžší – průvodce píše C, podle mého názoru bych nechal B/C. Na lehčí trase jsou dva klasické lanové mosty a leze se i po položených hliníkových žebříkách. Skála je přírodně hezky členitá a strukturovaná, takže se dá hezky šlapat po skále. Navíc jsou v obou cestách velké kramle pro nohy a to v obrovském množství. Na ferratě mi nepřijde nic nebezpečného. Přelez jedné trasy může trvat 20 až 30 minut, v případě začátečníků o něco déle. Nástup od lanovky a návrat zpět trvá kolem 10 až 15 minut. Nesmí se zapomenout na cestu lanovkou z Mayrhofenu – jsou to dvě lanovky a krátký přestup mezi stanicemi, nicméně časově jedna cesta může trvat až 30 minut. Pozor na provozní dobu lanovky, aby se člověk stihl vrátit k lanovce včas. To je spolu s cenou za lanovku jediná nevýhoda ferraty. Parkování v Mayrhofenu není možné hned u spodní stanice lanovky, ale o 5 minut pěšky dál a to na parkovišti u lanovky Ahornbahn – tam je obrovské placené parkoviště. Při ukázání jízdenky se získá na parkovné sleva.