Seven Summits Klettersteig Eitweg

Ferrata s názvem Seven Summits Klettersteig mě lákala svým názvem. Podle topo obrázku by mělo jít o přelez sedmi skalních špiček symbolicky pojmenovaných po skutečných vrcholech jako je Mc Kinley, Elbrus apod. Podivný mi ale přišel údaj v průvodci, že ferratu lze přelézt za 20 minut. Pojďte se podívat níže na víc informací z mého přelezu, jak to s touto ferratou Seven Summits Klettersteig je ve skutečnosti. Ferrata se nachází u městečka Eitweg, které je nedaleko St. Andrä, případně většího města Wolfsberg v rakouských Korutanech.

Od doporučeného parkoviště jsem vyrazil cestou hustým lesem.

Asi po 10 minutách jsem dorazil ke skalkám, ale ještě než jsem našel ferratu, zjevil se mi poměrně rozsáhlý lanový park, přesněji řečeno vysoké lanové překážky na stromech. Později jsem si přečetl, že tohle lanové centrum Eitweg je vyhlášené.

Na místě jsem si myslel, že jako obvykle takové lanové centrum někdo provozuje a že bez provozovatele se na něj jít nedá. Když jsem ale později při psaní článku hledal, tak jsem žádný oficiální web tohoto centra nenašel. To by znamenalo, že je asi volně přístupné.

Začátek ferraty jsem našel podle dřevěné cedulky. Žádná další informační cedule třeba s nákresem topo ferraty na místě není.

Ocelové jistící lano působí novotou. Oblékám kompletní ferratovou výbavu a vyrážím cvakat.

Zaujaly mě kotvy jistícího lana, kromě novoty mě překvapuje odlišný tvar od obvyklého způsobní uchycení lana. Dostatečně kvalitní uchycení lana to je, o tom žádná. Ale někdo v diskuzi v průvodci poukázal na to, že složitější, víc robustní hranatý tvar kotvy může být možná víc ostrý a tím nebezpečnější při případném pádu. Na ferratách se nepadá, ale možná na tom názoru něco je.

V topo obrázku je kreslený hned první úsek jako Céčko, ale je tu dost kramlí pro nohy. Další úseky jsou A/B a B.

Krátký lanový most je v pohodě, lana jsou dost pevně natažená.

První vrchol je Mc Kinley.

V Áčkovém úseku je možnost nouzového odchodu z ferraty. Je tu bezpečný terén a není potřeba jistící lano. V topo obrázku je exit naznačen modrou čárou.

Pokračování ferraty vede na druhý vrchol Elbrus, obtížnost C.

Střídají se lehčí obtížnosti A, A/B a B.

Potkávám exitovou odbočku z ferraty včetně jistícího lana, ale tato není nakreslená v topo obrázku. Pokračování ferraty vede úsekem obtížnosti B vzhůru.

Pokračuje zajímavé lezení po příjemně strukturované skále.

Podle topo obrázku Céčko. Pro nohy jsou tu kramle a pak i dobrá místa na skále.

Blížím se k dalšímu mostu po kládě. V topo obrázku je to zakreslené bez detailu mostu.

Po většinu ferraty se leze mezi hustými stromy, ale teď je na okamžik výhled do kraje.

Ohlédnutí po přelezení klády.

Potkávám přilepenou tureckou konvičku na kávu. Vtipné. Už jsem jí viděl včera na konci ferraty Koschlak Klettersteig u města Bad Eisenkappel.

Následoval přelez lanového mostu ze dvou lan. Obtížnost má v topo obrázku pouze B, ale docela dost se houpe a je sranda ho překonat. Před začátkem mostu odbočuje dolů jistící lano pro možnost únikového východu – což je i naznačeno přerušovanou čárou v topo obrázku. Držet se jistícího lana je asi potřeba za špatného počasí, když lesní svah klouže, protože za suchého počasí je to normální lesní, i když prudší, terén.

Za lanovým mostem následuje úsek s obtížností C/D, první ze dvou takových úseků a tímto je udána i celková obtížnost ferraty. Nemyslím, že je to nutně C/D, podle mého názoru bych nechal C.

Na některých skalkách jsou odjištěné lezecké cesty pro lezení s lanem. Je to zakreslené i v topo obrázku. Vidím proto někde řetězy dokonce s erární karabinou.

Ohlédnutí na lanový most. Vpravo odbočuje únikový východ.

Po překonání vrcholu s názvem Kibo následuje most nepálského typu, tedy s dřevěnými stupni. Most je dost nakloněný, ale v topo obrázku má obtížnost jenom A.

Následují úseky B/C a A. V topo obrázku je kreslená možnost únikového východu, ale odbočující jistící lano tu není, nicméně sejít by se opatrně asi dalo.

Před sebou vidím, že bude další nepálský most.

Nejdříve je potřeba vylézt po skalce na další vrchol, obtížnost lezení C.

Druhý nepálský most má opět jedno lano pro jištění a ruce. Za mostem následuje v topo obrázku druhý úsek C/D, druhé ze dvou deklarovaných nejtěžších míst.

Ohlédnutí po přelezu mostu.

Stoupání vzhůru na další vrchol, tentokrát Everest. Podle mého hodnocení bych snížil obtížnost na C.

Ohlédnutí na druhý nepálský most.

Doleva lehce dolů odbočuje napnuté ocelové lano. To není jistící lano pro lezení, to je asi zip line. Nicméně je tam natažená páska, takže chápu, že se nespíš nemá používat. V topo obrázku nic takového zakresleného není. Možná novinka.

Poslední úsek lezení má obtížnost B.

A závěrečná rovinka, choďák, obtížnost A a u kotvy ve skále konec ferraty.

Na přelez ferraty Seven Summits Klettersteig jsem potřeboval asi 30 minut. To se liší od údaje 20 minut uvedeného v průvodci. Z diskuzí na webu jsem vydedukoval, že ferrata v dnešním stavu je po nějaké zásadnější rekonstrukci a že je prodloužená oproti původní verzi. To by vysvětlovalo tu disproporci času. O nedávné rekonstrukci svědčí svítivě nové jistící lano a stejně tak všechny kotvy.

Od konce ferraty jsem se nejdříve kousek vracel a kufroval při hledání kešky. Teprve potom jsem se vydal na zpáteční cestu k autu a trvalo mi to odhadem 20 minut.

Doporučené parkování má velmi malou kapacitu – odhadem 4-5 aut podle toho, jak kdo zaparkuje. Neumím si moc představit, kde by zaparkovala další auta, aby to nevadilo provozu na úzké silničce třeba místním.

Ferrata Seven Summits Klettersteig má super název a nabízí zajímavé lezení po skalkách v lese. Nenabízí žádné zajímavé výhledy, pouze snad v jednom momentě je vidět do krajiny, téměř celou dobu se leze mezi stromy v hustém lese. Ferrata je postavená podle mého názoru velice technicky a pečlivě, aby provedla lezce různými profily a zákoutími místních skalek, využívá možnosti přírody na maximum. Ferrata je bezpečná, zřejmě nedávno rekonstruovaná a vypadá velice zodpovědně namontovaná. Součástí ferraty jsou atraktivní mosty: dva lanové, jeden s kládou a dva nepálského typu. Obtížnost je v průvodci C/D, ale podle mého je to maximálně Céčko a spíš lehčí. Doporučil bych bez obav začátečníkům i dětem. Z ferraty se dá na mnoha místech odejít únikovým východem. Na řadě míst se také dá odpočinout, předběhnout nebo se nechat předběhnout. Při rekonstrukci došlo zřejmě k prodloužení ferraty, takže potřebný čas je 30 minut (případně více), určitě neplatí čas 20 minut uvedený v průvodci. Názvy sedmi vrcholů jsou nakreslené v topo obrázku, ale při lezení vlastní ferraty se nikde neobjevují. V lese pod ferratou je rozsáhlý lanový park (vysoké lanové překážky), pravděpodobně asi volně přístupné. Pro zipline bych doporučoval vzít si s sebou kladku. Jediná nevýhoda je snad jen malá kapacita doporučeného místa pro parkování.