Rongg Wasserfall Klettersteig

Ferrata Rongg Wasserfall je jedna ze dvou krátkých vodopádových zajištěných cest ve městečku Gargellen v Rakousku. Na celou ferratu včetně návratu na startovní místo je potřeba maximálně hodina a čtvrt. Obtížnost je v průvodci značená jako Céčko, ale ten nejtěžší úsek je jen jeden, relativně krátký a není moc těžký. Komu je jedna ferrata málo, může pak pokračovat na sesterské ferratě Röbischlucht Klettersteig, která je jen o pár minut vedle a má zhruba stejné parametry, vlastně je spíš ještě o něco lehčí.

V lyžařském městečku Gargellen se dá zaparkovat na centrálním parkovišti u lanovky. Parkování se platí na celý den, ale není to horentní suma, zvláště pokud tu člověk stráví celý den různými aktivitami. Z parkoviště k začátku ferraty Rongg Wasserfall Klettersteig je to pěšky do 15 minut. Parkovat blíže k ferratě by se teoreticky dalo, ale protože hodně pozemků je soukromých a přináležejících k nějaké další nemovitosti, je asi lepší nechat auto na tom centrálním legálním parkingu. Cesta k ferratě je z centra obce značená jako turistická cesta a vede mezi budovami, které jsou z velké části ubytovacími zařízeními.

Krátce po vstupu lesního terénu pokračujeme podle potoka a rychle se přibližujeme k soutěsce, ve které očekáváme vlastní ferratu.

Ferrata začíná u takové mini přehrady na potoce. Pod přehradou jsou hromady naplaveného dřeva.

Tradiční cedulka upozorňuje na nutnost vybavení a zkušeností pro lezení ferraty.

Už vidíme začátek jistícího ocelového lana a kramle ve skále. Nasazujeme ferratové rukavice a vyrážíme.

Hned nad mini přehradou je lanový most. Cedulka nás upozorňuje, že na lanový most se má chodit pouze jednotlivě a na mostě neskákat.

Konstrukce mostu je ze tří lan, tedy jedno lano pro nohy a dvě lana pro ruce a jištění, ale ta dvě horní lana jsou na jedné straně, takže se traverzuje celou dobu bokem jedním směrem.

Ohlédnutí po dolezení mostu zpět na začátek soutěsky.

Hned za lanovým mostem jsem si všimnul takového detailu na jistícím ocelovém lanu. Vypadá to, že uvnitř kovového opletu nesou vlákna kovová, ale klasicky umělá. Hmm. O tom si budu muset zjistit víc.

Pokračujeme v lezení ferraty dál. Celá soutěska je vymletá zřejmě od vody, ale dnešní hladinka není téměř vidět, voda teče nejspíš pod nánosem klád, klacků a kamenů.

Doposud bylo lezení hodně lehké, v topo obrázku klasifikované jako A/B a Béčko. Nyní vedou kramle strmě vzhůru a to je nejtěžší úsek ferraty označený jako Céčko.

Ještě přidám dva pohledy na vymletou soutěsku.

Vertikální výstup je těžší než dosavadní lezení, ale je tu dostatek kramlí pro nohy.

Tam dole jsme před chvílí traverzovali. A neměl bych prozrazovat, že vpravo v takové jeskyňce je keška.

Občas je potřeba šlápnout na skálu, která je ale dost oklouzaná.

Céčkový úsek ferraty přechází do obtížnosti B/C a skutečně je další lezení o trošku lehčí.

Soutěskou dál kolem vody by pokračovat nešlo, je tu hordy naneseného materiálu.

Ferrata proto stoupá nahoru po skále.

V průvodci je kousek značený jako B a ostatní úseky jako B/C.

Pro nohy jsou tu navrtané kramle.

Ještě jedno ohlédnutí na zanesenou rokli.

Jednotlivé kroky nejsou nijak těžké ani dlouhé.

Člověk se ani nenaděje a hle – ferraty je konec.

Konec ferraty se pozná podle kasičky na dobrovolné příspěvky na údržbu. Pověšená cedulka informuje, že ferrata Rongg Wasserfall Klettersteig se má lézt pouze směrem zdola nahoru. Stejná informace je i v průvodci na bergsteigen.com. V minulosti se zřejmě dalo jít i dolů, ale vzhledem k obrovské návštěvnosti ferraty byl zaveden jednosměrný provoz.

Výlez pokračuje lesním terénem vyšlapanou cestičkou přes kořeny stromů.

Ještě fotka nad soutěskou na údolí směrem k městečku Gargellen. Lepší fotka celé soutěsky ferraty se mi nepovedla udělat, přes stromy a vegetaci se prostě nedá.

Samotná ferrata od mini přehrady ke kasičce trvala necelou půlhodinu. Od konce ferraty se pokračuje lesní cestičkou a buď se dá rychle vracet dolů nebo se dá dojít k chatě Ronggalpe – už je vidět na fotce.

Cesta od ferraty k chatě trvá do 15 minut.

Cestou se jde přes pastvinu, takže se musí projít vrátky elektrického ohradníku.

Na chatě Ronggalpe plánujeme občerstvení.

Recenze říkají, že servis na chatě Ronggalpe je super a můžu to jen potvrdit.

Chata Ronggalpe je i koncový bod sesterské ferraty Röbischlucht Klettersteig. Tu mám v plánu jít také, takže se sem na chatu podívám za chvíli ještě jednou.

Sestupová cesta od chaty Ronggalpe zpět do údolí (k začátku ferraty) trvá do 15 minut. Když k tomu připočtu ještě úsek mezi domy městečka Gargellen, tak k autu na centrální parkoviště se dá dostat do 30 minut.

Městečko Gargellen jako na dlani. Větší asfaltové plochy uprostřed fotky jsou to centrální parkoviště u lanovky.

Tady někde pod námi nad tou lávkou přes potok byl začátek ferraty Rongg Wasserfall.

Ferrata Rongg Wasserfall Klettersteig je pohodová a krátká cesta v roklině vodopádu. V letních dnech je tu i trochu stín, ale velké ochlazení nečekejte, vodu není moc vidět. Výhodou ferraty je lehká obtížnost (max. jeden úsek C) a krátká délka, protože celou ferratu lze zvládnout do hodiny a čtvrt měřeno z parkoviště zpět na parkoviště. Doporučuji pro začátečníky a také pro děti. Další výhodou na konci ferraty je chata s občerstvením v hezké přírodě. Kromě Rongg Wasserfall je možné spojit lezení se sesterskou ferratou Röbischlucht Klettersteig o kousek vedle. A nějaká nevýhoda? Nic mě nenapadá, jen možná, že je ferrata krátká a rychlá 🙂