Klammblick Klettersteig Kitzlochklamm
Další dnešní lezeckou lokalitou je soutěska Kitzlochklamm u městečka Taxenbach. Soutěska nabízí prohlídkový okruh dlouhý asi 1,5 km, který trvá minimálně hodinu. Cesta vede částečně po dřevěných mostcích a schodištích, celkem se překonává přes 400 schodů. Rozervanými skálami protéká divoká voda říčky Rauriser Ache. My však cílíme na ferraty. Ty jsou tu celkem v podstatě čtyři. Vstup do Kitzlochklamm je placený, na obou koncích soutěsky je pokladna. My využijeme vstup zdarma díky Sommer Card, kterou jsme dostali k našemu ubytování.
Větší problém je ale čas. Otevírací doba soutěsky je od 8 do 18 hodin. Přicházíme sem v 15:30 a obsluha nás upozorňuje, že ferraty nemůžeme stihnout ve zbývajícím čase přelézt a že nejpozději půlhodiny před zavíračkou musíme být určitě zpátky u turniketů. Jak se na konci dne ukáže, pokladna skutečně zavírá (a obsluha odchází) hodně před 18. hodinou, ale turniketem se směrem ven dá projít kdykoliv. Zřejmě jen varují lezce, aby nedošlo k nějakým potížím.
Na základě Sommer Card jsme dostali zdarma vstupenku s kódem, který nás pustil turniketem dovnitř. Hned za vstupem je skříň, kde jsou k dispozici erární helmy. Každý návštěvník soutěsky musí mít na hlavě helmu. My máme svoje vlastní na ferraty, takže nabídku nevyužijeme. Vyfotíme si informační ceduli a pokračujeme rychle pěší cestou k začátku první ferraty. Rozhodujeme se, že se pokusíme vylézt ideálně dvě cesty. Nejdřív tu nejlehčí a podle jejího průběhu pak případně ještě jednu. Při srovnání cedule na místě s internetem zjišťuji, že se jméno první ferraty liší. Na místě používají název Klammblick Klettersteig, ale na internetu se uvádí název Klammfloh Klettersteig. Budu se nadále držet terminologie, která je tu na cedulkách fyzicky. Takže chceme lézt Klammblick 🙂
Cestička vede směrem k velkému vodopádu.
První série dřevěných schodů.
Vodopád míjíme velice svižně, abychom šetřili čas.
Mostek přes říčku nás převádí na druhou stranu koryta.
Pokračujeme pod převisem, který tu vlastně slouží jako bezpečná zóna (Sicherheitszone).
Na rozsáhlé skalní stěně před námi je nějaký nápis.
No jo, tak tam bude ten Kitz Klettersteig 🙂
Ještě než bychom k té skále došli, narazíme na ceduli o ferratách. Na ferratu Klammblick se odbočuje doprava, na ferratu Kitz Klettersteig by se šlo lehce doleva. Na fotkách není vidět, že napravo od cedule je prostor pod skalním převisem s možností sezení, což je vhodné místo pro shromážďování a čekání na parťáky v případě větší skupiny. Využíváme prostor pro oblečení sedáků, připravení ferratových setů a rukavic. Od pokladny sem nám to trvalo asi 10 minut.
Chceme jít na ferratu Klammblick, vydáváme se tedy v naznačeném směru po kamenných schodech.
Přicházíme ke skále, kde začíná ocelové jistící lano. Začínáme cvakat ferratové karabiny. Pro nohy jsou tu kramle ve tvaru písmene U.
Obtížnost prvního úseku je Béčko.
Potkáváme informační cedulku shrnující parametry této ferraty: délka lezení 150 metrů, výška skály 50 metrů a obtížnost ferraty B/C. Co se týče času lezení, uvidíme později, ale tipuju, že bude kratší než jedna hodina.
Podle topo obrázku se této části říká Mäusesprint, což by měl být myší sprint, pokud to dobře překládám. Obtížnost tohoto úseku je B/C, čímž patří mezi nejtěžší úseky této ferraty Klammblick. Šlape se částečně na kramle a částečně na skálu.
Při ohlédnutí do soutěsky je vidět soustava dřevěných schodišť na druhé straně.
Další vertikální výlez po kramlích se v topo obrázku jmenuje Katzensprung, česky tedy kočičí skok. Opět obtížnost B/C.
Předcházíme dvojici, ve které je jeden evidentní začátečník, který potřebuje více času.
V další zatáčce míjíme křižovatku, kde odbočuje nouzový výlez do terénu. Jsme lehce za polovinou ferraty Klammblick.
Zbývající úseky ferraty Klammblick jsou lehčí, maximálně B. Následující části se podle topo obrázku říká Ameisentrail, v češtině bychom řekli mravenčí stezka. Šlape se po hliněném terénu, takže je to lehké. Problém může být s vlhkostí, která je tady v soutěsce obecně dost vysoká. Takže hlína je místy dost mazlavá a ulpívá na botách, což může později klouzat.
Vidíte, že skála je hodně porostlá vegetací a zanesená hlínou.
Lezení není nijak těžké, jen se poměrně rychle získává výška oproti dnu soutěsky.
A tohle vypadá jako poslední úsek a výlez na temeno skály.
A je to tak, ferrata končí a za odměnu je možné se rozhlédnout z dřevěné terasy vyhlídky. Ferratu Klammblick (původně Klammfloh) jsme vylezli za 30 minut, což je polovina času oproti informaci na plechové cedulce, kterou jsme před chvíli minuli. V průvodci na bergsteigen.com je uvedená půlhodina.
Červenobílá značka ukazuje směr k sestupové cestě.
Sestup dolů vede pěší cestičkou serpentinami prudkým svahem. Dole končí jedním kratším žebříkem. Protože jsem tu cestu osobně nešel, nemůžu nabídnout fotky přímo z cesty. Mám tu fotku skály s ferratou Klammblick a sestupové cesty pořízené z druhé strany soutěsky.
Trajektorii ferraty poznáte – je tam vidět cedulka (zmíněná v popisu výše) na skále. Na sestupové cestě je dvojice, kterou jsme na ferratě předcházeli, právě scházejí dolů.
A teď stejný pohled ale z větší dálky.
Chceme tady v soutěsce Kitzlochklamm dneska přelézt ještě jednu ferratu a to Freifall Klettersteig D. A taky mě láká 35 metrový lanový most, který tak nějak propojuje všechny ferraty a přitom není součástí žádné jedné z nich. Protože máme málo času vzhledem k otevírací době soutěsky, vymysleli jsme, že teď z tohoto místa využijeme únikovou cestu z ferraty Kitzklettersteig, prostřednictvím které dotraverzujeme k lanovému mostu 35m, ten přelezeme a dostaneme se tak do prvního úseku požadované ferraty Freifall. Asi to není nejlepší nápad (zneužít únikovku a jít v protisměru) a nechci tím dávat návod ostatním. Jak se celou dobu rozhlížíme, tak jsme žádné jiné lezce neviděli a nevidíme, tak snad nezpůsobíme žádný střet a komplikaci v lezení někomu dalšímu.
Vyrážíme tedy (namísto sestupu dolů) rovně téměř ve stejné výšce k protější skále, je to jen pár metrů. Tady začíná další ocelové jistící lano. Půjdeme traverzem doleva bez změny výšky. V topo obrázku jdeme proti šipce únikové cesty Notausstieg. Žádný naznačený tunel tu v tomto místě není. Skutečný tunel je až později, v obrázku označený Höhle.
Jdeme vcelku pohodový traverz. Jediným zdrojem nervozity je fakt, že jdeme v protisměru v únikovce.
Jsme docela ve slušné výšce nad dnem soutěsky, ale lezecká obtížnost je Áčko.
Tady kolem tohoto skalního břicha je to trochu do záklonu, tedy tohle jediné místo je trošku těžší.
Míjíme nevábný jeskynní výklenek.
Odbočuje tu nahoru ocelové lano s cedulkou D, což patří do trasy Kitzklettersteig.
Doleva vede lanový most, který taktéž patří do ferraty Kitzklettersteig. Na tu ale dneska nejspíš nemáme čas.
Lanový most ze 3 lan má obtížnost A/B a vypadá v pohodě. Nicméně ty úseky, co teď nevidíme, protože jsou za skálou, jsou v sérii D, D, C/D, C/D a C 🙂
My stále pokračujeme traverzem rovně. Je to choďák, obtížnost tedy jasné A.
Tahle fotka vypadá hezky na efekt. Vlevo sráz dolů. Nicméně ten chodníček je dost široký, takže se jde úplně v pohodě.
Přidávám pozdější fotku stejného místa z protější strany soutěsky. Místo poznáte podle kůlů a vodorovně položené klády. Vidíte kládu? Z toho chodníčku doprava vede lanový most (vidět nejde) a ferrata Kitzklettersteig vede vertikálně na pravé stěně na tom pravém úzkém skalním pilíři.
My stále pokračujeme rovně bez změny výšky.
Ohlédnutí zpět na kládu, kůly na cestě a doprava vedoucí lanový most.
A dorazili jsme k tunelu, který najdete v topo obrázku pod označením Höhle. Je docela dlouhý a hlavně zahnutý, takže není vidět z jednoho konce na druhý. V tunelu musíme jít skrčení. Svítilnu jsme nepoužili, šli jsme rychle.
Na druhém konci tunelu je u hned výlezu ze tmy křižovatka. Doprava odchází ocelové lano varianty 2a Höhlensprint patřící k ferratě Kitzklettersteig. Tahle sprintová část obsahuje nejtěžší lezení v celé soutěsce na úrovni E/F.
My však budeme pokračovat rovně přes lanový most o délce 35 metrů.
Ještě než vkročím na most, zazvoním na obrovský zvon. Tím upoutám pozornost chodců v soutěsce, kteří se začnou shlukovat na dřevěném mostku dole v očekávání nějaké show. Že jsem sakryš zvonil 🙂
Lanový most má konstrukci v principu ze tří lan: spodní na nohy a dvě ve výšce rukou pro jištění. Spodní lano je zdvojené, takže se na něm lépe stojí. Obě boční lana se dají dobře používat rukama, ale překážkou jsou kovová spojovací Véčka, která lezce nutí několikrát během cesty přecvakávat karabiny na obou stranách.
Naštěstí se most moc nehoupe a tak se dá 35 metrů překonat poměrně rychle. Obtížnost mostu je podle průvodce A/B.
Přidávám pozdější fotky na stejný most ze spodu. Fotky jsou pořízené z dřevěného mostu pro chodce, tedy z pohledu diváků, které jsem přilákal tím zvoněním.
Konce mostu jsme dosáhli asi po 15 minutách od konce ferraty Klammblick. A od vstupu do soutěsky uplynula právě hodina.
Po přelezení mostu jsou dvě varianty: buď ukončit lezení nebo pokračovat nahoru ferratou Freifall Klettersteig (D). O ferratě Freifall Klettersteig si můžete přečíst v dalším článku. Pro ukončení lezení je nutné slézt pár úseků dolů a oblézt skalní výčnělek, aby se dalo nakonec vylézt přes zábradlí na chodník. Ty úseky jsou podle topo obrázku v obtížnosti C, C/D a B/C. Nepříjemné na tom je, že se slézá dolů a člověk moc nevidí pod sebe, jak to tam vypadá.
Ferrata Klammblick Klettersteig (na bergsteigen.com označená jako Klammfloh) s obtížností B/C je nejlehčí trasou v soutěsce Kitzlochklamm. Samotnou ferratu jde vylézt do 30 minut. Nástup od pokladny (parkoviště) je asi 10 minut, sestup z kopce do 15 minut plus nějaký čas na návrat k pokladně. Ferratu lze doporučit i začátečníkům třeba jako druhou štaci, aby se naučili lézt o něco těžší kroky a zvykli se na vyšší výšku. Nevýhodou by mohla být v případě větší návštěvnosti nemožnost předbíhání. Výhodou by mohl být stín a osvěžující vzduch od protékající vody a vodopádů. Ruku v ruce s vlhkostí je ale místy mokrá skála a bláto místo hlíny. Na samotné ferratě ale není nic záludného.
V soutěsce Kitzlochklamm je možné lézt ještě další a těžší ferraty: Freifall Klettersteig D s devadesátimetrovým mostem (viz samostatný článek), Kitzklettersteig D nebo variantu Höhlensprint E/F patřící ke Kitzklettersteig. Výhodou soustavy těchto ferrat je možnost kombinovat je dohromady. V létě může být příjemné lezení ve stínu. Dalším pozitivem je krátká cesta z bezplatného parkoviště. Nevýhodou je placený vstup do soutěsky (lze najít slevy přes Sommer Card a jiné slevové systémy) a hlavně vymezená otevírací doba.
