Freifall Klettersteig Kitzlochklamm

Druhá ferrata v soutěsce Kitzlochklamm, kterou dnes polezu, se jmenuje Freifall Klettersteig. Měla by dosahovat obtížnosti D a hlavní její atrakcí je 90-metrový lanový most na závěr lezení. Jak jsem podrobněji uvedl v popisu první místní ferraty Klammblick Klettersteig (na internetu se používá ještě jiný název Klammfloh), nemáme dnes dostatek času na přelezení úplně všeho. Vstup do soutěsky je možný pouze v otevírací době a obsluha nás varovala, abychom včas ze soutěsky odešli. To celé nás vedlo k tomu, že jsme po přelezu ferraty Klammblick Klettersteig neslezli sestupovou cestičkou dolů, ale pokračovali jsme po ocelovém jistícím laně po únikové cestě (Notausstieg) traverzem po skále, později skrz tunel až na 35-metrový most. Povídání v prvním článku skončilo v momentě po přelezení lanového mostu – v topo obrázku na jeho levé straně. Z tohoto místa bude povídání nyní pokračovat.

Ferrata Freifall Klettersteig má relativně jednoduchou trajektorii – stoupá neustále vzhůru. Podle průvodce by stoupání mělo představovat 120 výškových metrů. Takže fotky – pohled nahoru před sebe – budou všechny hodně podobné 🙂

Při ohlédnutí dolů je vidět dřevěný mostek, ze které nás diváci pozorovali na 35-metrovém lanovém mostě, který je situovaný vpravo – viz ještě další fotka.

Lezení nahoru představuje dlouhé nátahy kolem ocelového lana s možností použití kramlí ve tvaru písmene U.

Výškově stoupám docela rychle. Dřevěný mostek dole se zmenšuje a postava člověka je hodně maličká.

Jak lezu výš, přestává tu být stín (a vlhko) soutěsky. Opírá se do skály i do mě více sluníčko, začínám se výrazně potit.

Vysoko nahoře už na mě vykukuje lanový most – závěrečná lahůdka této ferraty.

Skála vypadá členitě a strukturovaně, ale využívám snad úplně všechny kramle a kotvy, které cestou potkávám.

Obtížnostně ukazuje topo obrázek úseky B/C a C. Souhlasím, možná bych i více potvrzoval Céčko, jak se skála časem víc oklouzává.

Fotka z dálky. Zkuste mě najít na skále 🙂 Nápověda: červené tričko.

Už mě vidíte?

Další podobné a stále stejné úseky dělají lezení nekonečné. A sluníčko nesmlouvavě dál praží. Tohle musí být v létě za vysokých teplot pekelné.

Konečně dolézám k odpočinkovému místu s vrcholovou knížkou.

Je tu lavička, tak si na chvíli sednu. Kopnu do sebe tyčinku a hlavně piju hodně vody.

Zapisuju se do vrcholové knížky ferraty.

Výška oproti dnu soutěsky je docela slušná a těžko detekuju, jestli jsou tam lidičky.

Po odpočinkové pauzičce pokračuju v lezení. Teď má přijít nejtěžší úsek celé ferraty Freifall Klettersteig. Déčko.

Skála vypadá hezky členitě, ale stejně lezení vyžaduje hodně síly v rukou.

Tady je vidět mraky kramlí, ale taky hodně oklouzaná skála, kde jsou použitelné přírodní stupy na nohy jen sem tam občas. Tahám to hodně rukama, jednotlivé pohyby jsou docela dlouhé.

Třeba tady je skála hodně hladká a kramlí je pár. Je potřeba zabrat. Unavující je, že jde celou dobu na této ferratě o stejný typ pohybu, o stejný směr, teplota se zvyšuje, žádný stín. V průvodci psané úseky B/C, B, C/D, C mi splývají, celkově je to spíš těžší.

Závěrečný most se blíží, tak už to snad nebude dlouhé.

Opět fotka z dálky, kde vidíte, že se blížím k temenu skály a k 90-metrovému mostu.

Ohlédnutí směrem dolů do soutěsky.

Nad hlavou už se mi zjevuje zavěšený most, už tam brzy budu.

Závěrečný Áčkový choďák na skále mě dovede až k úrovni mostu.

Nepřestávám cvakat karabiny a docházím k mostním kotvám.

A tady je v celé své kráse – lahůdka na závěr ferraty Freifall Klettersteig: 90-metrový zavěšený most přes propast.

Doporučuji věnovat pozornost „dírám“ mezi podlážkami mostu, které jsou v blízkosti některých spojovacích Véček. To jsem zvědavý, jak je budu překračovat a zároveň v daném místě přecvakávat ferratové karabiny 🙂

Cedulka doporučuje chodit na most samostatně po jedné osobě a nehoupat.

A nyní fotky z opačné strany, takže uvidíte, jak most přecházím.

Přiznám se, že jsem úplně zapomněl udělat fotky během přechodu mostu. Jednak jsem byl vyšťavenej z vertikálního výlezu v tempu – pořád se mi vracela myšlenka, že se nesmím moc zdržovat, abychom stihli vylézt ze soutěsky před skončením otevírací doby. Druhak jsem měl respekt z délky mostu, vzdušnosti a výšky nad propastí a nechtěl jsem se moc houpat.

Ještě pár kroků a jsem na konci mostu. A tím i na konci ferraty Freifall Klettesteig. Hurá!

Fotky mostu z opačné strany. Ano, délka 90 metrů.

A takhle vypadá ukotvení mostu na této straně ke kůlu.

Ještě zbývá slézt z mostu na úroveň terénu.

A můžeme se vydat na sestupovou cestu. Samozřejmě u toho cvakám x dalších fotek mostu – tak tady jsou.

Díky lehce vražednému tempu jsem potřeboval na lezení celé ferraty od 35-metrového mostu až sem asi jenom 35 minut. Kdyby to bylo z oficiálního začátku ferraty, tak je to určitě o 5-10 minut více, tedy celkem 45 minut. I tak je to pořád o hodně méně, než říká průvodce, který hovoří o 1,5 až 2 hodinách. Otázka, jak to přesně počítají. Určitě záleží na fyzické kondici lezce a také na situaci: jakmile bude ve ferratě nalezený kdokoliv další, bude tempo přelezu odviset od postupu nejpomalejšího lezce. Předbíhat tu moc komfortně nejde, pouze u lavičky a na začátku mostu.

Pohled na 90-metrový most zespodu umožňuje vidět nemalé „díry“ v podlážkách u spojovacích Véček.

Sestupová cestička se klikatí lesním terénem.

Níže se pak šlape po ocelových schodech.

Celkový pohled na skálu s kompletní trajektorií ferraty Freifall Klettersteig: ze soutěsky po stěně až nahoru k lanovému mostu. Výškově 120 metrů, celkem asi 250 metrů lezení.

Lanový most 90 metrů. Vidíte tam ty mezery (díry) nejen kolem spojovacích Véček? 🙂

V závěru sestupové cestičky je několik žebříků.

Slezli jsme dolů a vracíme se do soutěsky. Procházíme druhou „vrátnicí“, ve které nikdo není. V otevřené skříni vedle je možné půjčit (nebo vrátit) erární helmu.

Kousek za vrátnicí míjíme památník věnovaný neštěstí z roku 1974. V soutěsce byla na školním výletě skupina 30 dívek, které se chtěly vyfotit na jednom z mostů. Ten nevydržel zatížení, zřítil se a 8 dívek zahynulo.

Pokračujeme po dřevěných chodníkách.

Na fotce je vidět dřevěný mostek (dříve zmíněný s diváky) a nad ním 35-metrový lanový most.

A další pohled na kompletní ferratu Freifall Klettersteig včetně 90-metrového mostu.

A už jsme téměř u dřevěného mostu přes říčku.

Poslední ohlédnutí, kde je nahoře možné vidět 90-metrový most. Slušná výška.

A teď už jen potřebujeme seběhnout na parkoviště, abychom nepřetáhli otevírací dobu soutěsky. Připojuji pár fotek cestou z chodníků.

Jdeme i skalními tunely, nejdelší má LEDkové osvětlení.

Turistický okruh v soutěsce je označen jednosměrně, asi aby se tu dokázali lidé vyhnout při vyšší návštěvnosti. Návrat k parkovišti tedy vede jinudy, než jsme na začátku přicházeli od parkoviště k ferratě Klammblick Klettersteig.

Tudy nepůjdeme, jednosměrka vede zespodu sem.

Fotka na skálu, kde je bílý nápis „Kitz Klettersteig“.

K pokladně a na parkoviště dobíháme včas, zbývá ještě 10 minut do zavíračky. O to víc nás překvapuje, že ve vrátnici už nikdo není. Turniketem se nedá dostat dovnitř, ale ven ze soutěsky pouští libovolně…

Parkování před soutěskou je zdarma. Jsou tu také toalety, ale teď už nefungují, obsluha je zřejmě zavírá při odchodu. Z obce Taxenbach vás navedou k soutěsce šipky a ukazatele. Jediný otazník bych měl nad kapacitou parkoviště, která činí jen pár desítek aut… při zaplnění si neumím představit, jak daleko je nejbližší další možnost.

Ferrata Freifall Klettersteig v soutěsce Kitzlochklamm je relativně krátká, zato lezecky konstantně náročná ferrata. Největší atrakcí je 90-metrový zavěšený most v samém závěru ferraty ve výšce jak 100 metrů nad dnem soutěsky. Pro vylezení je potřeba určitá zkušenost a dostatečná fyzička, protože z ferraty v průběhu lezení není možné odejít. Topo obrázek říká, že nejtěžší úsek s písmenkem D je jeden a ostatní jsou lehčí. Mně osobně přijde, že obtížnost je díky oklouzané skále spíš těžší ve více úsecích než říká obrázek. Povrch skály vypadá strukturovaně, ale ve skutečnosti na mnoha místech použitelné přírodní stupy nejsou. Sice jsou ve skále instalované ocelové kramle, ale jejich počet a vzdálenosti mezi nimi nezlehčují ferratu nijak zásadně. Nepříjemné může být také teplo a pálící sluníčko, protože chládek a stín soutěska poskytuje jen krátce v dolní pasáži. Doporučuji s sebou dostatek tekutin. Odpočívací místo s lavičkou a vrcholovou knihou je přibližně ve 2/3 výšky ferraty.

Přístup k začátku ferraty rovnou a přímo z parkoviště může trvat 15-20 minut. Sestupová cestička a návrat opět na parkoviště trvá řádově 30 až 40 minut podle tempa a davů v soutěsce. Parkoviště je zdarma, ale vstup do soutěsky je placený (pokud se vám nepovede sleva díky nějaké Sommer Card). Proto se vyplatí lezení zkombinovat s dalšími ferratami: nejlehčí je Klammblick Klettersteig (B/C) nebo pak nejtěžší Kitzklettersteig D s možností varianty Höhlensprint E/F.