Bioferrata Bečov nad Teplou

Informaci o existenci ferraty v Bečově nad Teplou jsem zjistil z geocachingu. Doprovodná informace tam byla, že ferrata se nachází v areálu místní botanické zahrady – a zřejmě právě proto jí nazývají bioferrata 🙂 Z uvedeného důvodu je ferrata přístupná pouze v provozní době botanické zahrady. Druhým důsledkem je, že vstup je placený. Podle kusých informací je možné, že z počátku existence zahrady se dalo k ferratě dostat bez povinnosti zaplacení vstupného, asi se tenkrát mohlo přispět na dobrovolné bázi. Nicméně dnes je tu pokladna a je nutné zaplatit – platili jsme 80 Kč za dospělou osobu.

Naše návštěva areálu ve mně nechala směs zvláštních pocitů: botanická zahrada tu funguje, najdete tu řadu rostlin a květin pěstovaných v záhonkách i mimo, hodně i s cedulkami. Mají tu např. rozsáhlou sbírku lišejníků. Ne nadarmo se zahradě říká „druhé Průhonice“. Kromě botanické části ale areál nabízí řadu dalších možností a služeb v oblastech volnočasových a rekreačních: je tu jezírko, ve kterém se dá koupat nebo brázdit vodu na půjčených lodičkách. Na dvou potilehlých březích jezírka je písečná pláž a palmy, uprostřed jezírka zase romantický „opuštěný“ ostrov. V provozu je nemalá zahradní restaurace, dětské prolejzačky, míčové hřiště, dvě velká tábořiště a kemp s chatkami a stany. V zahradě je spousta laviček a tichých zákoutí, které vytvářejí pohodovou atmosféru vhodnou pro rekreaci. A právě jednou z nabízených aktivit je ferrata. Podle webu se tu dá vypůjčit vybavení (nezkoušeli jsme).

Vlastní ferratové cesty najdeme na skalkách na jižním konci areálu, kam je potřeba od parkoviště projít celým areálem.

K bioferratě jsem nenašel žádné bližší informace ani žádnou malůvku topo, takže tady popíšu to, co jsme na místě objevili. Celkem je tu 5 cest začínajících z úrovně cesty. Na první skalce jsou 3 cesty, o pár desítek metrů dál vpravo na další skalce jsou schované další 2 cesty. Budu cesty číslovat postupně zleva.

Takže první cesta číslo 1 je krátká, přibližně 10 metrů. Začíná od země, vede po ploché skále, lehkým převisem a pak opět po ploché skále ke svému konci, ze kterého se dá přejít na cestu číslo 2 pokračující výš. Určitě tuhle cestu číslo 1 nedoporučuji na rozlez, protože malý převísek docela prověří silové schopnosti a mohl by odradit od dalšího lezení. Obtížnost bych tady odhadnul podle nejtěžšího kroku na B/C.

Cesta číslo 2 je asi krokově nejdelší. Začíná vlevo jakoby skoro u cesty číslo 1, pomaličku stoupá traverzem doprava a dotkne se na chvilku cesty číslo 3.

U spáry se leze dvojka vertikálně nahoru. V jednom kroku je potřeba strčit nohu do široké spáry a věřit, že spára funguje jako stup.

Spárou se vyleze nahoru až na druhý uzoučký balkónek, po kterém se pokračuje traverzem se skloněnou hlavou doleva.

Za hranou je pak lezení mnohem snazší kolem tmavého koutu a pak pomocí ocelového lana vlevo nahoru.

Později na ploché skále se připojí trasa z cesty číslo 1.

Tady na fotce je vpravo vidět ukončení lana jedničky.

Dolez cesty číslo 2 je relativně snadný, označil bych jako A/B. Nicméně vertikální stoupání kolem spáry před polovinou cesty bych označil klidně za B/C.

A ještě cesta číslo 3. Začíná se kolmým výlezem kolem lana, kde na začátku nejsou žádné stupy na skále ani umělo kramle. Vytažení silou nahoru není naštěstí dlouhé a brzy se člověk postaví na kramli a další ocelové tyče, přesto bych úvodní pasáž označil za obtížnost B/C.

Ještě v této zatáčce je těžký krok, protože chybí pohodlný stup na nohy, opět bych místo označil za B/C. Jinak zbytek ferratové cesty může být klidně jen A/B.

Následuje nudný choďák směrem doprava.

A za hranou čeká kovový žebřík. Nic náročného. Ocelové jisticí lano vede vlevo od žebříku.

Po výlezu všech 3 prvních cest se dá odpočinout a rozhlédnout z vyhlídky.

Za potůčkem jsou vidět rybí sádky.

Tohle je pohled na botanickou zahradu – v údolí za stromy je schovaná restaurace a kemp.

Po vylezení prvních 3 cest jsme zjistili, že tady ještě nekončíme. Ocelové lano po pár metrech znovu začíná a pokrývá ještě dvě menší skalky.

První skalka je hodně malá a hodně plochá, obtížnost ferraty A.

Druhá skalka o něco výš vyžaduje udělat pár lezeckých kroků, ale skutečně jen pár. Zavěšená cedulka informuje, že jde o druhou etapu ferraty vybudovanou v roce 2016. Podle dostupných informací první část byla vybudována již v roce 2013.

Tady bych řekl obtížnost A/B.

Po dolezení druhé vyšší skalky už žádné další ocelové lano k pokračování nevidíme. Není tu ale ani žádná cedulka ve smyslu „konec, návratová cesta tudy nebo tamtudy“. Je tu jen dřevěný kříž se skříňkou, ve které možná něco bylo (vrcholová knížka??).

Ještě si rychle řekněme o cestách na poslední skalce na konci areálu botanické zahrady. Cestu vlevo označuji jako číslo 4. Nabízí jednoduché lezení po ukloněné skále. Tady tu cestu bych doporučil na rozlez jako první. Obtížnost řekněme B.

Za zatáčkou je jediný trošku těžší krok, ale celkově hezké bezpečné lezení. Po dolezení na plošinu na této skalce se cesta spojuje s ferratou číslo 5 a pokračuje takovým lehkým (obtížnost A/B) traverzovým směrem ještě několik metrů ke svému konci.

A konečně cesta číslo 5. Vede diagonálně po položené skále a kromě ocelového jistícího lana jsou tu i kramle pro nohy, takže se dá využít i skála i umělé stupy.

Cesta číslo 5 je lehká a bezpečná, označil bych obtížností A/B. Pokud se člověk nechce vracet lesní pěšinkou dolů pod skalky, je tohle vhodná varianta pro sestup.

Sestup ze skalek dolů není nikde označený. Cesta úplně vlevo od obou skalek vede v pohodě, kdežto cestička lesem vpravo od skalek končí u plotu. Skrz plot evidentně prolézalo již hodně lidí, protože pletivo je značně zničené. Škoda, stačilo by návratovou cestu označit cedulkami nebo šipkami.

Parkování je možné u vstupu do botanické zahrady, kde je místo zdarma jen pro pár vozidel. V obci jsou pak další parkoviště, ale ta jsou již placená. Vlastní vstup, resp. vjezd do botanické zahrady je zvláštní – vrata a pak dlouhá cesta vedle koryta říčky Teplá a kolem plotu areálu nějakého elektrozávodu.

Tady už je vidět pokladna a vlastní začátek zahrady. Oficiální otevírací doba je do 19 hodin. Ale areál je zřejmě v letních měsících otevřený déle než otevírací doba zahrady, vzhledem ke kempování se možná brána nezavírá vůbec, nevím.

Tady ještě pár fotek volnočasových aktivit zahrady.

X Doplním ještě vlastní názor na ferraty.