Galugg Klettersteig Zams

Na ferratu Galugg Klettersteig jsem zavítal pozdě odpoledne již trošku unavený po přelezení dvou ferrat v údolí Kaunertal, kde jsem lezl ferraty Keilschrofen Klettersteig a Seitwand Klettersteig. Ferrata Galugg Klettersteig se nachází přímo ve městě Zams, přesněji řečeno na kopci na kraji města. A protože skrz Zams stejně projíždím, tak bylo logické se tady na ferratu Galugg Klettersteig podívat. Podle informací v průvodci bergsteigen.com by lezení mělo být na 25 minut, takže bych to měl v pohodě stihnout i teď po 18. hodině.

Pohled na skálu s ferratou Galugg Klettersteig po zaparkování na parkovišti přímo pod skálou.

Na parkovišti je informační cedule k ferratě a hned za cedulí – částečně nenápadně – začíná vyšlapaná cestička do vegetace směrem ke skále.

Ani ne do 5 minut jsem se ocitl u skalní stěny.

Na skále jsem zahlédl ocelové lano a tak jen hledám jeho začátek.

Našel jsem začátek jistícího lana. Je tu i lavička pro komfortnější oblečení ferratové výbavy, ale tu už jsem si oblékl na parkovišti u auta.

Vyrážím cvakat.

Počáteční úseky mají obtížnost A, A a A/B.

Pokus o selfie. Je strašné vedro a skála je orientovaná na západ, takže sem teď plně svítí slunce.

Skála je hodně oklouzaná. Zase mi dochází, že oklouzaná skála je téměř všude tam, když je ferrata jednoduše dostupná a blízko parkovišti – což je přesně tenhle případ.

Krátký vertikální úsek obtížnosti B/C, jsou tu navíc kramle.

Traverz pokračuje obtížností B podle topo obrázku. Ve skutečnosti musím říct, že jak je skála oklouzaná, tak mi to přijde výrazně přísnější.

Skála je hodně členitá, ale řada výstupků, na které se dalo dobře šlápnout kdysi… už je teď ohlazená a moc nedrží. Daň za velkou návštěvnost.

Místy se nohama dá stát dobře, místy je to horší.

Traverz (a vlastně celé dosavadní lezení) mi přijde delší než bych podle topo obrázku čekal – teď hlavně myslím to, že průvodce uvádí celkovou dobu lezení 25 minut. To se mi nezdá, že se povede stihnout.

Směr ocelového jistícího lana se zvedá vertikálně vzhůru. Podle topo obrázku obtížnost C, více úseků za sebou.

Jsou tu ocelové kramle. Ale když je potřeba šlápnout mezitím na skálu, tak moc nepomáhá, jak je oklouzaná.

Výhled z ferraty je na řeku Inn, město Zams a to jak na jeho obydlenou část, tak na průmyslovou zónu.

Další lezení vzhůru a podle topo obrázku obtížnost B/C.

Občas je tu kramle pro nohy, jinak ne úplně příjemně oklouzaná skála.

Traverz doleva je prý Béčko, rozhodně jiné Béčko než bývá třeba jinde.

Následuje úsek označený jako Áčko a vede ke křižovatce, kde se ferrata rozvětvuje na dvě varianty. Od začátku lezení ferraty – tedy od začátku cvakání jistícího lana uběhlo 25 minut. To by měl být čas přelezení celé ferraty, jak tvrdí průvodce. Podle topo obrázku se ale teď nacházím teprve odhadem ve dvou třetinách ferraty.

Varianta vzhůru je na délku lezení kratší, ale obsahuje více úseků obtížnosti C.

Varianta doprava je výrazně delší, ale Céčkový úsek je tam v topo obrázku jen jeden. Tato varianta vede nejdříve dolů a pak teprve znovu stoupá vzhůru. Na vrcholu by se měly obě varianty potkat a končit ve stejném bodě.

Volím první variantu, tedy vzhůru a více úseků C.

Lezu dál. Z odstupu to nevypadalo těžší, ale teď zjišťuji, že nohy na oklouzané skále moc nedrží a je potřeba zabrat rukama.

Ohlédnutí na dosud přelezenou část od křižovatky.

Pokračuje obtížnost C. Skála je vlevo hladká, vpravo sice členitá, ale od lezců už docela oklouzaná.

V hlavě se mi honí myšlenka: není Céčko jako Céčko.

Konečně trošku lehčí úsek, obtížnos B/C.

Výhled na město a řeku Inn je v tomhle slunečném počasí perfektní, ale je moc vedro, potím se a není tu žádný stín. Lepší by bylo lézt tuto ferratu dopoledne nebo po ránu, kdy by sem ještě nemělo svítit.

Ohlédnutí na přelezené oklouzané Céčko.

Hned vedle kopce je areál nemocnice, vlastně i parkoviště dole patří k nemocnici. V průvodci se píše, že je zajímavé z ferraty sledovat přistávání helikoptéry (je také zakreslená v topo obrázku) těsně vedle kopce. Také jsem jedno přistání viděl, jen nestihl vyfotit.

Další lezení je už lehčí.

Konečně se dá lépe stát nohama na skále.

Zřejmě již úsek A/B.

A závěrečný Áčkový choďák.

Dolezl jsem na konec jistícího ocelového lana. Zprava přichází lano druhé varianty. Přelezení ferraty (délkově kratší variantou) mi trvalo cca 40 minut. Údaj 25 minut uvedený v průvodci považuji stoprocentně za podhodnocený. Neřekl bych, že jsem lezl nějak pomalu, i když hodně fotím. Četl jsem i v dalších recenzích ferraty, že lezení trvá déle než uvádí průvodce.

Lavičku využívám ke komfortnímu sbalení výbavy a obratem vyrážím na sestupovou cestu.

Ještě poslední fotka výhledu na město Zams.

Na vrcholu kopce v rychlosti zkouším odlovit kešku a pak mastím dolů.

Na křižovatce cest jsou směrovky, vše souhlasí s online mapou.

Po 20+ minutách vylézám z lesního porostu na asfaltku.

Podél silnice tady pod kopcem vede asfaltová cyklostezka, rovinka, jen musím dávat pozor na cyklisty.

Po necelých 30 minutách z vrcholu přicházím k autu. Parkoviště je placené, buď v automatu nebo přes mobilní aplikaci, platí za se čas. Aplikace mi přišla praktičtější, protože dopředu nevím, jak dlouho budu potřebovat parkovat.

A ještě fotka z auta, když jsem se přes městečko Zams blížil k ferratě.

Co říci závěrem? Ferrata Galugg Klettersteig mě překvapila především v tom, že nesouhlasí údaje v průvodci. Délka lezení určitě není 25 minut, mně se povedlo přelézt kratší variantu za 40 minut, takže ta delší musí trvat ještě o něco déle. Doporučoval bych plánovat si na tuto ferratu rozhodně více času než říká průvodce. Nástupový čas 5 minut a sestupový čas 30 minut souhlasí. Co se týče obtížnosti, průvodce uvádí C, ale ferrata mi přišla poměrně přísná a to z důvodu hodně oklouzané skály. To vídávám v poslední době často: jakmile je ferrata jednoduše (hlavně časově) přístupná z parkoviště (přesně tenhle případ, parkování téměř u skály), tak díky velké návštěvnosti je skála dost poničená a ohlazená. Na ferratě není žádná atrakce typu lanový most apod. Leze se po skále pouze cik-cak vzhůru. Obtížnosti jednotlivých úseků bych asi nezvyšoval, ale zdůraznil bych, že je to tady přísnější než na jiných ferratách. Aby se někteří lezci nedivili. Z ferraty totiž není žádný nouzový odstup – jedině dolézt na vrchol nebo se vrátit zpět. Na ferratě není žádné odpočinkové místo typu lavička nebo slepý segment, kdy by se dalo počkat a nechat předběhnout.

Ferratu Galugg Klettersteig bych proto nedoporučoval začátečníkům a dětem – je řada hezčích a přívětivějších ferrat. Výhled z této ferraty je monotónně stejný na městečko a řeku Inn. Západní orientace znamená sluníčko celé odpoledne, takže lepší je v létě lézt po ránu a dopoledne. Parkování je placené a kapacitně bez problémů.