Seitwand Klettersteig Feichten

Ferrata Seitwand Klettersteig se nachází v rakouském údolí Kaunertal a vede po skalní stěně k vyhlídkové plošině Adlerblick. Obtížnost je podle průvodce C/D, takže jsem po dnešním příjezdu do Rakouska nejdříve lezl na rozlezení sousední lehčí ferratu Keilschrofen Klettersteig (B/C) a na Seitwand jsem se vydal až po tom. Pojďte se podívat na fotky, které jsem na ferratě pořídil.

Povídání o ferratě Seitwand Klettersteig začnu samozřejmě jako obvykle přístupovou cestou, ale nezačnu na parkovišti, ale už u rozcestníku pod skalami. K rozcestníku se dá dojít od doporučeného parkoviště asi za 10 minut. Já jsem se tu objevil po návratu z ferraty Keilschrofen Klettersteig – odhadem asi 15 minut od konce ocelového jistícího lana. Od rozcestníku teď vyrazím doleva do kopce k začátku ferraty Seitwand Klettersteig.

Stoupání k začátku ferraty Seitwand Klettersteig je poměrně prudké. U jedné křižovatky nebyla žádná směrovka, potvrzoval jsem si raději správnost odbočení pomocí online map.

Asi po 20 minutách přicházím k informační ceduli o ferratě. Trvalo mi to určitě více než avizovaných 15 minut na tom rozcestníku dole. Celkem od parkoviště by to ale bylo v součtu 30 minut, což přesně souhlasí s informací napsanou v průvodci.

Ferrata Seitwand Klettersteig (začátek ve výšce 1500 metrů nad mořem) je umístěna mnohem výše než Keilschrofen Klettersteig
(začátek v úrovni 1350 m.n.m.).

Tady na místní ceduli to není téměř vidět, ale ferrata je rozdělená na tři třetiny a každá třetina má svou barvu. V průvodci na bergsteigen.com mají ty barvy vyznačené výrazněji.

Od cedule je to k začátku jistícího lana ještě pár metrů do kopce ke skále.

Jistící ocelové lano začíná až trošku výše, takže prvních pár kroků od země je překvapivě bez jištění.

Začínám cvakat. V topo obrázku je zakreslená červená čára jisticího lana od země, ale ve skutečnosti to tak není. Úsek bez lana je B/C, potom Béčko.

Áčkový traverz doprava. Na kotvách vidíte zelenou barvu – spodní třetina ferraty je zelená zóna.

Následuje stoupání vzhůru, obtížnost C. Pro nohy dost kramlí.

Zatáčka doleva, obtížnost B/C. Šlape se na skálu, která docela drží.

Opět lezu vertikálně vzhůru, obtížnost sice C, ale dostatek kramlí pro nohy.

Ohlížím se pod sebe na již vylezenou část.

Při pohledu vzhůru již je vidět částečně vyhlídková plošina Adlerblick, která je přímo nad ferratou.

Lezu doleva, obtížnost C, pravděpodobně proto, že lezec musí najít drobné stupy na skále.

Céčkové lezení pokračuje doprava.

Vyhlídková plošina se docela přiblížila.

Lehký choďák, obtížnost podle topo obrázku jenom A/B. Hle, žlutá kotva, takže vlézám do žluté zóny, tedy do druhé třetiny ferraty.

Traverz po skále doleva, podle topo obrázku nejdříve B, pak B/C.

Ze skály je perfektní rozhled na údolí Kaunertal.

Vertikální stoupání mi teď přijde o trošku těžší než bylo dole a přitom má stejnou obtížnost C.

Blížím se k odpočinkové a vyhlídkové lavičce. Je tu i vrcholová knížka.

Ohlížím se dolů na přelezené Céčko.

Pokus o selfie.

Ani lavička ani vrcholová knížka nejsou zakreslené v dnešním topo obrázku na bergsteigen.com. Na místní ceduli je to lepší, je tam nakreslená alespoň vrcholová knížka.

Pokračuji v lezení obtížnosti B/C stále ve žluté zóně ferraty.

Zóna se mění v červenou, tedy poslední třetinu ferraty.

Podle topo obrázku teď lezu traverz obtížnosti B/C. Už tu není tolik kramlí pro nohy jako doposud.

Jakmile se změní směr na vertikální lezení vzhůru, přijde na řadu nejtěžší fáze ferraty: úseky C proložené třemi úseky obtížnosti C/D, formálně nejtěžší místa ferraty.

Podle topo obrázku vypadá lezení v červené zóně ferraty jako nejdelší (nejdelší třetina ze všech tří), což se mi vzhledem k přibližující vyhlídkové plošině (a očekávanému konci ferraty) nechce věřit, vypadá to již jen jako kousek do konce.

Ve skutečnosti ale pořád lezu dál a dál, takže musím dát za pravdu topo obrázku. Blízkost vyhlídkové plošiny mě lehce opticky klamala.

V posledních krocích docela funím a zapojuji dost i ruce. Subjektivně musím říct, že červená zóna ferraty je nejtěžší třetinou. Možná k tomu přidává i neustále pálící sluníčko do zad, protože skála je celá otevřená slunci, oproti první zelené třetině, která byla ještě částečně ve stínu stromů.

Závěrečný výlez kolem ocelové konstrukce plošiny už je Áčko.

Ferrata končí přeskokem dřevěné bariéry, která brání vstupu lidem shora. Ferrata je podle pravidel jednosměrná. Od začátku jistícího ocelového lana uplynulo právě 30 minut, takže jsem lezl rychleji. V průvodci totiž píšou potřebný čas 45 minut.

Vyhlídková plošina Adlerblick je turistická atrakce – dá se sem přijít po turistické cestě bez ferraty.

A tady je maskot názvu plošiny Adlerblick, pan Orel 🙂

Výhled na údolí Kaunertal je dnes díky hezkému počasí famózní.

Pod plošinou je vidět i většina trasy ferraty Seitwand Klettersteig. Škoda, zrovna nikdo neleze.

Na další fotce je vidět větší část obce Feichten a téměř i doporučené parkoviště – jen pro představu, že to není zase tak daleko.

Kaunertal severním směrem.

Protější svah.

Sbalil jsem ferratové vybavení, lehce posvačil a vyrážím na sestupovou cestu. První možnost je nejkratší turistická pěšina – ta by měla trvat 30 minut k autu. Volím však naučnou stezku Knappensteig, která je o něco delší.

Poslední ohlédnutí na plošinu Adlerblick.

Rozcestníky ukazují dostatečné množství informací.

Další vyhlídková plošina Bergwerksblick nad naučnou stezkou Knappensteig, která vede prostorem někdejšího dolu Tschingl-Stollen ze 16. století, kdy se tu těžilo stříbro a měď.

Cestou potkávám několik informačních tabulí.

Využívám také možnost se podívat do štoly původního dolu s 300 let starými dřevěnými kolejemi. Dá se tu půjčit (zdarma) helma a svítilna.

Štola je přístupná jen v krátké délce, ale stejně je to super atrakce.

Pak už následuje jen klasická lesní klikatá cestička dolů.

Míjím rozcestník, kolem kterého jsem šel nahoru k začátku ferraty.

Asi po 45 minutách přicházím do zástavby obce Feichten, k parkovišti zbývá ještě tak 5 minut. Průvodce avizoval návratový čas 30 minut, což asi bude ta přímá lesní pěšina. Mně to trvalo déle, protože jsem šel přes naučnou stezku Knappensteig a zdržel jsem na jejích zastávkách.

Ohlédnutí zpět na kopec, po přiblížení je vidět vyhlídková plošina Adlerblick. Plošina je v nadmořské výšce cca 1560 metrů nad mořem, obec tady dole v úrovni 1300 metrů nad mořem.

Než zamířím k parkovišti, zaskočím se ještě podívat na vodopád na potoku Verpeilbach v soutěsce Verpeilschlucht. Kolem vodopádu je možné vyšplhat vzhůru po zavěšených kovových schodištích (placený vstup).

Odlovím další kešku a vracím se k parkovišti. Kapacita parkování je rozumná, parkuje se zdarma. Kdybych neodbočoval se podívat na vodopád, tak by mi návratová cesta od konce ferraty přes naučnou stezku trvala asi 50 minut.

Ferrata Seitwand Klettersteig je středně těžká ferrata nad obcí Feichten v Kaunertálském údolí. Obtížnost je formálně C/D, protože jsou tak označené tři úseky v poslední třetině ferraty. Možná to úplně není obtížnost C/D, podle mě jen ostřejší Céčko, ale vyžaduje to jistou sílu a vytrvalost, protože z ferraty není žádná úniková cesta a je nutné dolézt až do konce. Ferratu bych proto nedoporučoval začátečníkům, pro ně je určitě vhodnější sousední sesterská ferrata Keilschrofen Klettersteig s obtížností B/C. Ta je vhodná i pro zkušenější lezce na rozlezení a zahřátí.

Přelezení ferraty Seitwand Klettersteig mi trvalo 30 minut, i když průvodce počítá s potřebou 45 minut – možná uvažuje nutnost čekání při větší návštěvnosti. Možnost předběhnutí (nebo odpočinku a nechat se předběhnout) jde pohodlně nejlépe na dvou místech – v místě přechodu ze zelené do žluté zóny a také u vyhlídkové lavičky u vrcholové knížky. Mimochodem rozdělení ferraty na tři barevné zóny je zajímavé, barvy jsou natřené na kotvách, takže lezec vizuálně detekuje progres lezení. Z mé zkušenosti ferrata graduje: zelená první část je nejlehčí, žlutá prostřední o něco těžší a závěrečná červená je pak nejtěžší třetinou. Ferrata vede po skalní stěně vzhůru s četnými zatáčkami, možnosti stání na skále jsou doplněné větším množství kramlí.

Na samotné ferratě není žádná atrakce typu lanový most, ale ze skalní stěny je nádherný rozhled do údolí Kaunertal, uděláte si hezké fotky. Nad ferratou je vyhlídková plošina. K sestupu doporučuji naučnou stezku bývalým dolem. Parkování v obci je zdarma. Nástupový čas 30 minut, ale do prudkého kopce. Sestup 30 až 50 minut podle varianty. Doporučuji lezení spojit s nově (2025) vybudovanou ferratou Keilschrofen Klettersteig poblíž, ale tuto Seitwand Klettersteig lézt jako druhou v pořadí. Ferrata má orientaci na západ, takže celé odpoledne na ní svítí přímé sluníčko, dopoledne by měl být více stín.