Val d’Algone Stenico

Lokalitu Val d’Algone jsme pro dnešní lezení na skalách vybrali hlavně z důvodu, že by tu podle průvodce měl být stín, který je v dnešním superhorkém letním dni k nezaplacení. A skutečně, průvodce nelhal – na skále i pod skálou bylo příjemně. Navíc tu blízko u skal teče chladivý potok, v levé části masivu až skoro u paty skály. Od auta je ke skále, co by kamenem dohodil – respektive co by přeskočil potok a to doslova, protože tu není žádný most, tak si musíte vytipovat cestu po kamenech. Podle knižního průvodce jsou tu 3 sektory, nicméně web thecrag.com sektory nerozlišuje. Lezli jsme v prvním sektoru označeném písmenem A.

Cesty jsou tu dlouhé od 15 do 20 metrů. Obtížnost začíná na 5a – jedna cesta, 5b – dvě cesty, 5c – jedna cesta a pak větší počet 6a a těžší.

Skála je dobře strukturovaná, jen v dolní části docela dost oklouzaná – což není dobré, lezec nechce padat kolem první expresky.

Jištění formou nýtů je v dobrých rozestupech a nahoře je v řetězu erární karabina.

Přišlo mi, že jištění je rozumně vždycky udělané tam, kde následuje těžší krok.

Jediná stížnost byla na pavouky, kterých tu bydlí ve skále nepočítaně. Na jejich obranu musím říct, že při sebemenším dotknutí nebo fouknutí okamžitě zdrhají pryč.

U cest, které jsme lezli, odpovídala obtížnost docela dobře. Podle mého názoru je odvozená podle nejtěžšího místa cesty, přičemž větší část cesty byla spíš lehčí.

Tady pár momentek z lezení.

Vpravo i vlevo je pak řada 6áček a těžších cest.

Nahoře je řetěz s erární karabinou, takže při jednotlivém lezení (bez opakovaných přelezů) není nutné předělávat na slanění.

Po příchodu jsme měli problém se zorientovat, protože fotku skal v průvodci jsme nedokázali úplně přesně ztotožnit se skálami na místě. Ale po chvíli jsme zjistili, že na skalách jsou názvy cest, sice špatně čitelné, ale při pozorném pohledu se dají objevit.

Lezli jsme cesty: Test 5c, Arbeit Mach Strac 5b, Grosse Busen 5b, Klinker 5a, které jsou v části na fotce mezi těmi dvěma stromy.

Přidám ještě fotky levé části masivu. Lokalita je zřejmě oblíbená, protože během našeho pobytu tu byla, odjela i přišla řada dalších lezců.

V potoce se dá perfektně ochladit pití nebo někteří vzali plavky a ochlazovali sebe.

Příchod ke skalám je přes potok a jak jsem již psal, je potřeba si najít místo pro přeskákání, jde to bez problémů na více místech.

Ce se týče parkování, průvodce říká zaparkovat u silnice. Jen zrovna úsek silnice, který je vzdušnou čarou nejblíže ke skalám, je označený dopravní značkou Zákaz stání. Někteří lezci tam i tak parkovali.

My jsme zaparkovali ještě před značkou (viz gps souřadnice na konci článku), což je pár desítek metrů úplně bez problémů k dojití. V tištěném průvodci upozorňují na riziko vykradení vozidla a doporučují neponechávat viditelně v autě hodnotné věci. Přeci jen je celá silnice dost na samotě.

Lezení v lokalitě Val d’Algone splnilo očekávání podle průvodce: je tu stín a i v horkém dni je tu dost příjemně. Informace co se týče cest v průvodci odpovídají. Přelezli jsme cesty obtížností 5a, 5b, 5c a byly fajn. Prostor pod skalami umožňuje piknikovat, blízký potok zajišťuje ochlazení, parkování je opravdu blízko, zdarma a kapacitně bez problému.

Jediný zádrhel byl na začátku: při cestě autem najít místo, kde je skála – tištěný průvodce neuvádí gps souřadnice a jen říká „po projetí obcí Stenico odbočte v zatáčce na malou silničku, tou jeďte pořád dál, až uvidíte skály Val d’Algone vlevo přes potok“. Vzhledem ke vzrostlým stromům skály úplně vidět nejsou. Místo jsme poznali podle zaparkovaných aut a paní se sedákem. Když použijete gps souřadnice nebo by se řidič spolehnul na tu zákazovou dopravní značku, tak bude najití správného místa rychlejší.