Tisá – Vyhlídka a Cimbuří

Pro dnešní lezení jsme vybrali oblast Malých Tiských stěn. Zaparkovali jsme na hlavním parkovišti v Tisé u kostela, vyšlápli cestu do kopce a pod skalami jsme potkali naše známé. Na jejich doporučení jsme pro rozlez vybrali cestu Malebná IV na masivu Vyhlídka. Masiv Vyhlídka je docela rozsáhlý, leze se na něj ze 3 světových stran. Zároveň je ze čtvrté, severní strany dostupný po schodišti – je totiž součástí návštěvnického turistického okruhu v Malých stěnách.

Cesta Malebná IV se leze spárou a koutem na fotce vpravo. V cestě není žádný kruh. Jištění shora je snadné a to zhruba na dvoumetrovém prodloužení od dobíracího kruhu ve tvaru raketky. Délka cesty je pohled mého odhadu 22 metrů.

Jistič nahoře sedí pohodlně ve spáře na hraně skály a takhle vidí lezce při nástupu do cesty.

Cesta je relativně snadná, tady je pohled z momentu někde nad polovinou.

Jako druhou cestu jsme lezli Bludiště VI, jejíž linii poznáte podle nataženého lana na další fotce. Jak později zkonstatuji, tahle cesta byla asi mnohem lehčí než uvedená obtížnost VI. Lezla se fakt hezky a bez jakéhokoliv zaváhání.

Jištění cesty Bludiště VI je opět jednoduché, jistič sedí komfortně nad komínem. Pouze poblíž není žádný dobírací kruh, takže se štand vytváří s pomocí zabetonované stojiny zábradlí.

Následují pohledy jističe na lezkyni.

Cesta se dá lézt částečně komínovým, částečně koutovým způsobem, nicméně na pravé stěně jsou ještě mnohem lepší chyty.

Spodní část cesty je solivá, ale dá se lézt obezřetně, aby se nic neutrhlo.

Tady jsou ještě obligátní fotky z momentu uprostřed cesty: pohled dolů pod nohy, pohled nahoru na jističe a pohled z komína ven na Tisou 🙂

Jako třetí cestu jsme vybrali Údolní kout VI vedoucí také na stejný masiv Vyhlídka, tentokrát je to cesta v západní stěně. Měla by to být ze 3 cest na západní stěně ta nejvíc vpravo. Ve srovnání s předchozí cestou Bludiště VI je tahle mnohem těžší – ve střední pasáži, kde se přelézá se sokolíka do spáry je hodně těžký moment. Skoro se nabízí hodnocení, že předchozí cesta Bludiště VI byla lehčí než uvedená obtížnost VI. A tahle cesta Údolní kout je skutečně za poctivých VI nebo možná i víc. Následují fotky západní stěny masivu, ale natažené lano ukazuje linii cesty až na asi čtvrté fotce.

Ve spodní části cesty se leze k díře (zhruba uprostřed fotografie), od které pak pokračuje spára na vrchol.

Tady už lano naznačuje linii lezení v horní části.

A teď ještě pohledy jističe shora na cestě Údolní kout VI.

Horní „zobák“ se dá přelézt spárou nebo také zepředu skály – tam je více polic a chytů.

Nechybí tu ani obvyklé fotky z místa v polovině lezení: pohled nahoru a pohled dolů.

Na masivu Vyhlídka je hezký rozhled do kraje a na celou obec Tisá. No jo, proto asi také ten název Vyhlídka 🙂

Odpoledne jsme se přesunuli dál mezi Malé stěny k věži s názvem Cimbuří. Je to hodně profláknuté místo hlavně díky horoškolám, které na Cimbuří vodí početné skupiny lidí, kteří si chtějí lezení zkusit. Je tu pár lehkých cest, které vyleze každý. A zároveň se tu dají udělat hezké fotky. Nahoře na věži je široký prostor, kde si početná skupina může sednout, povídat, fotit…

Protože lehké cesty na severní stěně Cimbuří byly (očekávaně) obsazené opět početnou skupinou zákazníků nějaké horoškoly, začali jsme na jižní straně. Tady vede na Cimbuří Stará cesta s obtížností I. V cestě je možné založit asi jedny velké hodiny, ale vzhledem k položenému a schodovitému terénu je zakládání jištění možná spíš jen zbytečné časové zdržení. Takže nakonec cestu Laura vysólovala bez jištění. Lano s sebou táhne možná pro jištění dalších lezců, ale hlavně pro následné slanění z věže dolů.

Do Staré cesty je nejtěžší nastoupit, protože chyty a stupy u země jsou odlámané a oklouzané. Lezení dalších metrů je extrémně snadné.

Položené lano ukazuje linii lezení Staré cesty.

Jako obvykle přidávám fotku z momentu asi v polovině lezení.

Tady je pohled z nejvyššího místa Cimbuří a lano ukazuje, kudy se Starou cestu na Cimbuří přileze.

Laura jistí u slaňovacího kruhu v sedě.

Pak jsme slanili a konečně mohli lézt na Cimbuří klasickou cestou. Skupinu horoškoly ještě vidíte na fotkách nahoře na skále – trvá jim přelez doleva ke slaňáku. Co se týče vybrané cesty, v průvodci mi úplně nesedí nakreslená šipka s místem lezení, takže buď se jedná o Solivá cesta V nebo Severní stěna V, každopádně odpovídá obtížnost V. V cestě se zakládají troje hodiny smyčkou.

Jako první jsme lezli cestu nahoře doleva – viz natažené lano na následující fotce.

Při druhém lezení jsme lezli nahoře vpravo. Začátek obou cest je shodný, ale založení třetích hodin se už liší.

Jistič nahoře může buď sedět na vrcholové plošině nebo stát odkloněný od skály směrem nad lezce. Lano se fixuje na dobírací kruh – raketku, která je uprostřed plošiny.

Přidávám ještě pohled z vrcholu směrem dolů na náměstíčko mezi skalami. Z této strany jsme na věž lezli těmi pětkovými cestami.

Tohle je pohled z místa, kam jsme dolezli, na druhý vrchol věže, za kterým jsou schované dva slaňovací kruhy. Z naší části věže je potřeba překročit na tu druhou část věže takovou větší spáru – buď se dá skočit nebo šikovně překročit vpravo. Horoškoly tady pro tento traverz natahují lano a nováčky zřejmě jistí, proto těm skupinám trvá opuštění věže o to delší čas. Po přelezení na tu druhou část věže se dá jít buď přímo ke slanění (což je bez jištění docela nebezpečné) nebo obejít vrcholek zleva – kolem takové borovičky, která zakrývá fakt, že je tam velice pohodlná obchozí cestička.

A tady je pohled od slaňovacího kruhu na první část věže, kam jsme vylezli pětkovými cestami z náměstíčka.

Následuje slanění (už potřetí) ze slaňovacího kruhu. Příprava na slanění je v pohodě – člověk může stát na široké polici a vejde se sem i více lidí najednou.

Dnešní lezení na Malých tiských stěnách bylo ve znamení lehčích cest. Na masivu Vyhlídka jsme přelezli tři dlouhé cesty (můj odhad 22 m) při jištění shora. Nejvíc se nám líbilo Bludiště VI a pak Malebná IV, obě opravdu lehčí cesty s nenáročným lezením a zároveň pohodlným jištěním. Oproti tomu cesta Údolní kout VI byla v jednom místě docela náročná.

Pokračování na věži Cimbuří spočívalo ve vylezení Staré cesty způsobem free sólo. Poté jsme lezli na Cimbuří pětkové cesty ze severu, což jsou všeobecně profláknuté a věčně obsazené cesty, navíc oklouzané právě proto, že je lezou mraky lidí. Ty pětkové cesty jsme tahali se založením jištění (3x hodiny).