Steinblock Imst

S boulderovkou pod názvem Steinblock už jsme se setkali a to v rakouském městě Dornbirn v létě 2022. Z webovek jsem věděl, že mají sesterské stěny ve městě Rankweil a také v Imstu. Informace o Steinblocku Imst byla pro mě tenkrát překvapením, protože v Imstu jsem znal pouze tu jednu lezeckou stěnu Kletterzentrum Imst s impozantním lezeckým podiem Sonnendeck, na kterém se mimo jiné konají i závody nejvyšší úrovně. Přes Imst nebo kolem Imstu jsem mezitím cestoval vícekrát, ale až dneska se povedlo boulderovku Steinblok navštívit osobně a zalézt si tu. Pojďte se podívat na sérii fotek z tohoto druhého lezeckého eldoráda v Imstu.

Boulderovka Steinblock Imst je vybudovaná v samostatné budově, kterou bych označil spíš jako novostavbu. Rozhodně nejde o pozůstatek nějakého původního průmyslového provozu. A protože mi to vrtalo hlavou, tak jsem hledal a našel na internetu, že boulderovka byla otevřena v létě roku 2017 a původně před tím byla v budově prodejna řetězce Billa.

Lezení zabírá celé přízemí a patro v podobě ochozu. V suterénu v podzemí je pak část zázemí (šatny, sprchy). Prohlídku začneme v přízemí.

Mají tu všemožné profily včetně stropního lezení.

Zapomněl jsem zmínit, že boulderovka Steinblock Imst není tak velká jako Steinblock Dornbirn. Tady v Imstu zabírá lezení jen asi 750 metrů čtverečních oproti 1200 m2 v Dornbirnu.

Když při psaní článku srovnávám fotky z Dornbirnu, musím konstatovat, že v Dornbirnu jsou modernější chyty včetně velkých maker a také ještě více struktur. Asi to souvisí s datem otevření, protože pobočka v Dornbirnu je mladší z roku 2020.

Bouldery tady v Imstu jsou zajímavé: klasické silové, po lištách, po oblinách, technické, nějaké dynamické, taky náběh… Jen mně se nedaří dneska moc lézt, jsem po chřipce a ještě nejsem úplně fit, špatně se mi dýchá.

Zajímavé a ne úplně obvyklé jsou struktury ve formě krápníků. Už jsem krápníky viděl na lezeckých stěnách s lanem, ale přemýšlím, jestli jsem to zažil na boulderovce. Asi ne.

Přesuneme se do prvního patra na ochoz, kde jsou další lezecké profily.

Nemůžu si pomoc, ale dřevěná žebra ve střeše vypadají hezky. Nechce se mi věřit, že tu býval supráč.

V patře jsou i odpočinkové lavičky 🙂

Nabídka stropního lezení v jeskyni. Všimněte si, že tu mají i průhlednou část stěny pro zajištění lepších světelných podmínek. Venku je už teď tma, takže osvětlení je kompletně umělé.

V Imstu (na lezecké stěně Kletterzentrum Imst) jsem vždycky obdivoval, jak je tu propojená propagace regionu, města a lezení. Steinblock Imst má nastavenou evidentně stejnou spolupráci. Dřív se říkalo slogan, heslo, motto, dneska se říká „hashtag“, no to je jedno, ale všude je tu #JedenTagTirol a samozřejmě typické barvy města (a regionu) Imst.

Další profily v patře nabízí lezení v kolmici, mírném převisu a taky v rajbasu.

Sortiment chytů mě lehce zklamává, ale možná je to způsobené jen velkým očekáváním.

Hodně atypické chyty ve tvaru přírodních kamenů, které se dnes na moderních boulderovkách v podstatě nevidí, jsem musel vyfotit. Teda tak nějak to vlastně asi nejsou umělé chyty, ale skutečné kameny 🙂

No jak jinak lépe trénovat na přírodní skály, než se skutečnými kameny 🙂

Obtížnost boulderů je tu značená lístečky s čísly na stupnici od 1 do 8. Lístečky jsou standardně na startovních chytech. Topový chyt se pozná tak, že je poslední. Nebo ve třech sektorech se vylézá top-out.

Kromě boulderových cest po barvách chytů tu mají u další cvičební nástroje jako spray-wall.

Posilovna zahrnuje hrazdu a kruhy.

A k tomu ještě campus a moon-board.

Pro děti tu mají dětský svět se skluzavkou. Chyty v dětském světě nenabízí sofistikované boulderové cesty, spíš jsou jen tak nahozené, aby tvořily pestré prostředí.

I v dětském světě najdeme krápník.

Jak jsem zmiňoval spolupráci při propagaci města&regionu, i v dětské světe jsou speciální chyty s nápisem Imst v typické barvě. Palec nahoru.

K dispozici je posezení přímo u lezecké stěny.

Nechybí ani pítko (umyvadlo s kohoutkem) s podstavcem z kusu skály podobně jako na pobočce Steinblock Dornbirn.

V předsálí (odděleném dveřmi od lezení) je recepce, bar, několik stolů k sezení a prodejna lezeckého vybavení.

Recepční pult je odlitý z betonu nebo aspoň tak vypadá – a nechybí další maskot značky Steinblock.

Před budovou se dá zdarma zaparkovat. A když ne před, tak o 30 metrů dál nebo za budovou, rozhodně parking tu není problém.

Boulderovku Steinblock v Imstu můžu doporučit k návštěvě. Určitě nebudu nijak kritický, když konstatuju, že lezecká stěna Kletterzentrum Imst je bombastická, co se týče lezení s lanem, ale boulder tam je spíš takový jen na rozlezení, prostě to není standardní boulderovka. Takže pokud jste v Imstu a chcete jen boulderovat, určitě navštivte Steinblock. Pozor jen na otevírací dobu: pro jednorázové návštěvy je v pracovní dny otevřeno až odpoledne. Dopoledne se do haly dostanou výhradně držitelé permanentky. A pozitivní zpráva pro držitele permanentky je, že předplatné platí pro všechny tři sesterské stěny.

Nevýhodou boulderovky Steinblock Imst bych označil menší velikost stěny (jen 750 m2 oproti 1200 m2 sesterské Steinblock Dornbirn) a pak omezenější sortiment chytů. Dnes tu nemají velké chyty a makra a i struktur je tu pomálu. Ale to se může časem změnit. Každopádně postavené bouldery tu stojí za přelezení.