Pašinka – skála u Kohoutova mlýna

Skála u Kohoutova mlýna u obce Pašinka se nachází ve středočeském kraji jižně od Kolína. Najdeme jí v údolí Chotouchovského potoka zvaného Polepka. Nejlepší přístup není z obce Pašinka, ale ze silnice mezi obcemi Červené Pečky a Bohouňovice. Skála je významným lezeckým objektem v širokém okolí. Materiál je ortorula a výrazná členitost skály nabízí všemožné profily pro lezení. Původní jištění pomocí kruhů bylo významně doplněno v letech 2007-2008 velkým počtem borháků, takže dnes je jištění výrazně lepší. I přesto jsou některé odlezy delší a řada cest může působit morálově těžší.

Skála se nachází v romantickém údolí u bývalé nádrže náhonu mlýna. Mezi vodou a skálou je prašná cesta, po které projíždí jen majitelé mlýna.

U skály je také tabule s topo mapkou a seznamem cest včetně dalších informací k lezení. Pozemek je soukromý a patří kolínskému spolku lezců – jak nám řekli místní, spolek přeplatil kdysi, když stát pozemek prodával, majitele mlýna a tak koupí skály zajistil možnost lezení i do budoucna.

Výška skály je do 18 metrů a na lezení určitě stačí 50 metrové lano. Do některých těžších cest se může občas hodit jeden vklíněnec nebo nějaký friend, ale pro řadu cest stačí jen expresky. Nahoře cesty končí obvykle řetězem, který je pověšený do dvou borháků. Na nejvyšším místě masivu je navíc velký slaňák.

Pravá část skály u Kohoutova mlýna je položená a je na ní nejlehčí a nejlezenější cesta 3+ Jihovýchodní spára – na fotce spára v pravé polovině. Mezi lehčí cesty patří také levá hrana 6+ Jižní hrana – když se leze bez spodního černého převislého boulderu, tak je obtížnost o hodně lehčí – odhadem 6- nebo 5+. Hlavně je to moc hezká cesta, exponovaná do prostoru a s hezkým výhledem.

Tohle je střední část masivu skály u Kohoutova mlýna.

A tohle je levá část skály u Kohoutova mlýna.

A z levé části skály je výhled na samotnou usedlost mlýna.

Řada cest na skále se různě protíná a kombinuje stejné směry. Některé cesty, především některé lehčí, vedou diagonálně nebo jsou protažené různě kolem převisů. Kvůli jejich komplikovanějšímu směru není příliš vhodné, aby další lezci lezli na top-rope, protože lano se tře o skálu a je těžké na zemi dobírat. Také je u některých cest zásadní problém vysbírat expresky při slanění – zhoupnout do boku jde jen do určité vzdálenosti. Mnohem lepší je tedy lezení ve dvojicích, kdy první lezec po dolezení nahoru jistí potom druholezce shora a druholezec při své cestě jištění vysbírá. Právě kvůli protínajícím se cestám mohou třeba při vyšší návštěvnosti vznikat kolizní situace – nám to přišlo při přítomnosti 5 párů lezců už lehce problematické.

Nástupy do cest uprostřed masivu jsou položené po dobře strukturované skále, takže někdy je první borhák relativně dost vysoko – jako třeba v následujícím případě: borhák je společný pro několik cest, mimo jiné pro 5+ Šikmá spára a také 8 SSSR, 8 Po stropu a 7+/8- Varianta závodní. A protože 5+ Šikmá spára vede hodně diagonálně, nejde první expresku vysbírat při slanění dolů, takže nezbylo než znovu vysolovat. Lepší řešení by bylo vysbírávat expresky, jak již bylo zvýše zmíněno, druholezcem, který je prvolezcem jištěn shora.

Od místa parkování se jde ke skále asi 400 metrů.

Lezení na skále u Kohoutova mlýna je dobře odjištěné a lze doporučit i začínajícím lezcům, kteří se pohybují od úrovně 5+, lépe spíše 6 a výše. U některých linií jde hodit lano shora a lézt na top-rope. U některých jiných linií je lepší lézt ve dvojicích: jeden cestu vytáhne a jistí druholezce shora, druholezec jištění vysbírá a pak oba slaní. Občas se vyskytne těžší krok, a to i v lehčích cestách, obvykle ale jen jednou v cestě. Někdy je odlez delší, ale skála pevně drží, takže se dá krásně pracovat s nohama. Prostředí skály je hodně příjemné. Topo mapku s popisem cest nemusíte tisknout, najdete jí na místě na vývěsce.