Naturfreunde Klettersteig-Garten Weichtalhaus

Tento ferratový park najdeme u lezecké chaty Weichtalhaus v oblasti Rax Alpe v udolí říčky Schwarza. Park nabízí celkem 6 tras s různou obtížností až do úrovně E/F. Ferratová trasa číslo 1 vede na boku koryta říčky pod chatou. Ostatní jsou umístěné na skalním masivu nad chatou. Na stejné skále jsou i lezecké trasy pro klasické lezení. Chata patří sdružení Naturfreunde, poskytuje zázemí lezcům i klasické komerční služby turistům. Níže je pár fotek z mé návštěvy tohoto místa po třech dnech poměrně vydatného lezení, takže sem se tu stavil spíš cestou a ze zvědavosti, než že bych chtěl všechno vylézt.

Pohled na skalní masiv za chatou Weichtalhaus.

Začneme trasou číslo 1 Rottensteiner Steig (B a C), která vede na břehu vodního toku říčky Schwarza, tedy ještě před chatou Weichtalhaus.

Přístup k začátku lana vede nejdříve hustou vegetací. Ocelové lano pak vede po obnažené skále, i když místy opět s vegetací.

Na skalkou se pne přes říčku dřevěný most pro pěší. Ten vede z druhého parkoviště také k chatě Weichtalhaus.

Ferratová cesta má dvě varianty: horní trasa je o trošku těžší označená C.

Spodní trasa je lehčí označená B.

Na konci se obě spojí do společného výlezu.

Přelezení těchto cest mi trvalo asi 7 minut, ale třeba začátečník může potřebovat času více.

Dřevěný most pro pěší.

Překvapila mě cedulka, že most unese maximálně 30 osob 🙂

Pohled z mostu na ferratovou cestu číslo 1 Rottensteiner Steig (B a C).

Teď už se přesuneme ke skále za chatou Weichtalhaus. Žebřík v pravé části je součástí trasy číslo 3 resp. 2, jejichž kombinaci za chvíli polezu.

Začátek trasy číslo 3 HeiFi Leiter C/D.

Detailní pohled na nejtěžší krátký úsek této ferratové cesty označený jako C/D kvůli tomu převísku.

Zajímavostí této cesty je šikmo položený žebřík.

Lezení po žebříku nebývá obvykle těžké, ale tady je to natočení žebříku takové zvláštní… a úsek je označený jako Céčko.

Konečně je taky na nějaké fotce vidět ta chata 🙂

Odbočující úsek C trasy číslo 2 Häupl Steig.

Pohled shora na celý žebřík.

Po žebříku následuje traverzové lezení doleva, obtížnost B/C.

Ohlédnutí na žebřík.

Úseky B/C pak vystřídá ostřejší Céčko.

Po dolezení Céčkového úseku následuje choďákové Áčko po temeni skály.

Dole je vidět chata a v dáli hlavní parkoviště.

Pohled na další ferratové cesty: levé ocelové lano 6 Sport Direkt E/F a pravé lano 5 Gipfelanstieg B/C.

Míjím vrcholovou knížku, která je nad nejtěžší ferratovou cestou Sport Direkt E/F. Tu má smysl lézt s dojišťováním lanem shora.

Z vrcholu skalky pokračuje Áčkový choďák dolů pod skálu.

Pohled na nejtěžší ferratovou trasu 6 Sport Direkt E/F – jistící ocelové lano ale není dobře vidět. Je to kolmice v kombinaci s převisem.

Cestou pod skálou míjím ještě trasu číslo 4 Übungsklettersteig, která se skládá ze dvou takových koleček: jedno s obtížností C a druhé s obtížností D. Na délku je celá trasa hodně krátká, jen pár metrů.

Pod skálou má smysl mít na hlavě helmu, protože při zdejším docela velkém provozu může cokoliv padat ze skály dolů.

Ještě jednou celkový pohled na skálu: vpravo se dá na fotce najít žebřík z ferratové cesty 3 HeiFi Leiter C/D.

Kromě ferratového lezení se tu dá lézt i klasicky s lanem. Zároveň chata slouží jako výchozí bod pro výšlap soutěskou Weichtalklamm – je označená jako ferrata obtížnosti A. Dnes je tu však cedulka, že je soutěska v aktuálním období uzavřená.

Pohled z parkoviště na skalku. Chata je schovaná za stromy.

Chata Weichtalhaus.

Hlavní parkoviště (viz souřadnice níže) má obrovskou kapacitu.

Ferratový park Naturfreunde Klettersteig-Garten Weichtalhaus je dobré cvičné místo pro seznámení s ferratami. Nejsou tu nijak oslnivé výhledy, jenom „obyčejné údolí“, ale za to tu je k dispozici několik tras různých obtížností, kde se dá trénovat v bezpečném prostředí lezení na ferratě. Včetně obtížnosti E/F s rozumnou možností dojišťovat shora lanem. Cesty jsou hodně krátké – jen pár metrů nebo málo desítek metrů, ale za to odpovídají písmenkům obtížnosti. Je to skutečný nácvik lezení po ferratě, ne jen „cvakání“ při chůzi. Okomentoval bych ještě topo obrázek, na kterém vypadá skála hodně rozsáhle: vězte, že délky tras jsou skutečně malé. I tu nejdelší cestu jde přelézt pod 10 minut, třeba i za 7 minut, když bude na skále volno.

Výlet cíleně sem jenom kvůli tomuto ferratovému parku asi nemá úplně smysl, ale stavit se tu cestou může být zajímavé zpestření výletu. Pro místní to je z jejich perspektivy vzdáleností mnohem zajímavější než pro nás z ČR. Lezení je vhodné i pro děti a začátečníky, tedy myslím ty lehčí cesty. Parkování zdarma na rozsáhlém parkovišti téměř přímo u skalky, případně na druhém parkingu přes říčku. V chatě je zázemí včetně toalet.