Moosalm Klettersteig Sölden

Na ferratu Moosalm Klettersteig jsem zavítal až pozdě odpoledně po téměř celodenním treku s ferratou Schwärzenkamm Klettersteig nahoře nad Obergurglem, protože podle průvodce by Moosalm Klettersteig měla být relativně krátká a tedy i rychlá ferrata. V průvodci se uvádí, že se na ferratě Moosalm Klettersteig vyleze 50 výškových metrů a celkové převýšení činí 240 metrů. Ještě upřesním, že město Sölden se nachází v jižním cípu Ötztalského údolí v rakouském Tyrolsku.

Na skále je kromě ferraty je také Klettergarten, tedy hromada lezeckých cest. Trajektorii ferraty tam najdete jen lehce naznačenou, lepší je se podívat na topo obrázek na bergsteigen.com.

K ferratě Moosalm Klettersteig jsem se dostal úzkými uličkami z proslulé lyžařské obce Sölden podle navigace. Doporučené parkoviště o kapacitě pro několik aut je až těsně před závorou, která chrání vjezd do lesa.

Z parkoviště jsem šel neustále do kopce a došel k informační ceduli na louce před skálou asi za 20 minut. Dalo se to jít buď po cestě pro auta (pozvolnější a delší) nebo cestou pro pěší (prudší a o něco kratší). Po cestě nebyl žádný ukazatel (k ferratě nebo ke skále), takže jsem se neustále ujišťoval v online mapách, že jsem nepřešel správnou odbočku.

Ještě u informační cedule jsem oblékl ferratové vybavení a hlavně helmu, protože vzápětí se člověk pohybuje přímo pod skálou, kde by mohlo něco spadnout shora.

Chvilku jsem si ze země prohlížel skálu s lezeckými cestami a pak ocelové lano ferraty, které ale mizí vpravo za hranou a dál vidět není.

Vyrazil jsem cvakat a hned v prvních dvou třech krocích jsem překvapen, že mi uklouzla noha po hladké skále. Doufám, že to takhle oklouzané není celé.

Lezení pokračuje traverzem po skále hodně doprava. Skála je oklouzaná, ale už méně než na tom začátku. Obtížnost celé ferraty je C nebo v případě lezení pozdější varianty vpravo pak C/D. Na Céčkové a C/D úseky dále v textu upozorním, jinak je většina lezení lehčí: střídá se různě A, A/B, B a někde B/C.

Míjím pod sebou řetěz od klasických lezeckých linií.

Dál už je skála pro nohy v pohodě, nejvíc oklouzané to bylo pouze na začátku. Ale klouzalo by to i tady určitě za mokra.

Občas je ve skále kramle pro nohy.

Kramlí je teď přede mnou víc, obtížnost úseku B/C.

Přichází na řadu kolmé lezení vzhůru po kramlích. Obtížnost je značená jako C a je to nejtěžší úsek základní verze ferraty.

Kramlí pro nohy je dostatek. Jen pro úplně malé postavy (myslím konkrétně malé děti) by mohly být některé kroky příliš dlouhé.

Přicházím ke křižovatce: základní verze ferraty (už jen lehčí než C) vede vzhůru. Doprava pokračuje těžší varianta C/D. Obě varianty se pak později spojí do společného závěrečného traverzu a sestupu.

Pohled vzhůru na lehčí variantu ukazuje pohodové lezení. Podle topo obrázku tam bude později jeden úsek B/C, ale jinak vše výrazně lehčí. Po těchto kramlích by to mělo být A/B.

Vydávám se doprava na těžší variantu. Zatím vidím jen Áčkový traverz doprava a pak vzhůru by to mělo být v obtížnosti B/C. Nejtěžší úseky jsou až výše vpravo za hranou, kam teď nevidím.

Nohama na tření po skále, B/C. Na to nejtěžší stále není vidět.

Ohlédnutí zpět na lehký traverz po kramlích (A).

Už jsem za hranou a stoupám vzhůru nejtěžším místem celé ferraty. Obtížnost C/D je lehce převislá, ale jen kousek. Nohama se dobře stojí na kramlích.

V nejtěžším úseku jsem logicky moc nefotil a tak tady až ohlédnutí na C/D shora.

Úseky C/D jsou v topo obrázky zakreslené celkem tři za sebou. Následuje Céčkový přechod do traverzu a pak už jen choďák B a A.

Ohlédnutí na právě přelezenou část.

V dáli je vidět jižní část městečka Sölden.

Vylézám do lesního porostu a o kousek výše vede zleva doprava jistící ocelové lano od té lehčí varianty ferraty. Jasně, tady se obě varianty ferraty spojují do společného závěru.

V dálce směrem na jih by mělo být vidět na lyžařské středisko Hochgurgl a Obergurgl.

Ocelové jistící lano varianty C/D končí.

Přecvakávám se na průběžné jistící lano té lehčí varianty.

Áčkovým choďákem pokračuji doprava podél jistícího lana.

Ohlédnutí zpět.

Cesta začíná lehce klesat.

O kousek dál ocelové jistící lano končí úplně. Konec ferraty. Od začátku jistícího lana až sem mi to trvalo zhruba 15 minut.

Sestupová cesta vede prudce serpentinami dolů již bez jištění.

Přicházím zpět pod skálu k začátku ferraty.

Přidávám ještě fotky skály s lezeckými cestami.

Sundávám ferratové vybavení a pokračuji nazpátek k parkovišti. K autu přicházím po 15 minutách svižné chůze z kopce. Míst k parkování je jen několik, část plochy zabírají složené klády.

Z terasy (na fotce výše) je výhled směrem na Sölden, resp. jeho jižní část. Naproti je lyžařské středisko Sölden, které proslavil ve filmu agent 007 James Bond.

K parkování je potřeba ještě zmínit, že kdysi bylo doporučené parkování v zatáčce na asfaltové silnici o něco níže (dříve). Tam je dnes ale cedule se zákazem parkování. Je potřeba se nebát projet tímto průjezdem (vlevo brána, vpravo most z tyčí), který slouží jako ohraničení pastvy pro dobytek, ale normálně se dá projet a pokračovat po šotolinové cestě. Výše zmíněná legální plocha pro parkování je o několik stovek metrů výše (dále).

Ferrata Moosalm Klettersteig nad městečkem Sölden je kratší ferrata na skále, kde se leze i klasicky s lanem (Klettergarten). Obtížnost ferraty je C v základní variantě nebo vyšší C/D v druhé variantě. Leze se nohama většinou po skále, v těžších úsecích jsou kramle. Nedoporučoval bych lezení za mokra po dešti. Úseky C nejsou tak těžké, jak by mohly v topo obrázku vypadat, stojí se nohama na kramlích. Mám jen pocit, že pro malé postavy (děti) by mohly být některé kroky dlouhé. Co se týče varianty C/D, nepřišlo mi to nijak těžké – nohama se opět pořád šlape po kramlích. Nejvíc adrenalin je možná to, že na úseky C/D není celou dobu vůbec vidět, objeví se, až když lezec přeleze za hranu doprava a už musí vzhůru tím C/D vylézt. Pohodlnější by jistě bylo podívat se na to z křižovatky cest a rozhodnout se, kterou variantu (C nebo C/D) lézt dál. Závěrečný traverz nad skálou je pak už lehký choďák.

Na ferratě není nic záludného, ale helmu bych doporučoval po celou dobu pohybu pod skálou. Přelez ferraty trvá podle průvodce 30 minut, mně se to povedlo přelézt (varianta C/D) i s četnými přestávkami na focení za zhruba 15 minut. Přístupová a sestupová cesta od parkovacího místa má podle průvodce trvat 30 minut, moje zkušenost byla 20 minut přístup (do kopce) a 15 minut sestup (z kopce). V případě více lidí to samozřejmě vše může trvat déle. Parkování je zdarma, ale jen omezená kapacita – v případě zaplnění těžko říct, kde by byla další možnost parkování dole v obci, protože určitě po většinu délky silničky to nebude možné ať už z důvodu nedostatečné šířky nebo soukromých vjezdů.