Mario Foletti ferrata

Ferrata Mario Foletti je jedna ze čtyř ferrat nad jezerem Garda, které lze projít okruhem v jeden den za sebou. Polezeme jí jako druhou v pořadí od rozcestníku u vrcholu Cima Capi, kam jsme vylezli ferratou Fausto Susatti. Tahle ferrata je ze všech 4 časově nejkratší a obsahuje nejméně výškových metrů, protože vede traverzem mezi dvěma kopci.

Cesta od rozcestníku vede betonovým žlabem, pozůstatkem vojenských staveb a bunkrů, které také ještě uvidíme později.

Po chvilce se dostáváme ke skále, kde začíná jistící ocelové lano ferraty.

Skála je tu položená a notně oklouzaná, takže jsme rádi za kramle pro nohy.

Při ohlédnutí zpět vidíme jezero Garda a vlevo vrchol Cima Capi, kde jsme byli před „chvílí“ ve ferratě Fausto Susatti.

Lezení není těžké, obtížnost A/B odpovídá.

Následuje úsek lehce nahoru.

Pokračuje traverz horizontálním směrem.

Nohama se šlape na dobrá místa na skále a kde taková místa nejsou, tak jsou k dispozici kramle.

Nyní následuje slézání lehce směrem dolů a tady to je těžší – což je vždycky na ferratě při slézání směrem dolů, protože člověk neví, kam bude možné stoupnout. Obrázek tu říká obtížnost B, což by mohlo být, ale řekl bych jen lehčí Béčko.

Cedulky indikují, že tady samotná ferrata a ocelové lano končí.

Pokračujeme lesní cestičkou víceméně po vrstevnici.

Cestou jsme viděli mraky hbitých ještěrek.

Nepřehlédnutelným bodem cesty je bivak Arcione. Ferratu Mario Foletti jsme prošli za necelých 30 minut.

Kdybych si nepřečetl, že to tady funguje jako samoobslužný bivak, měl bych pocit, že je to horská hospoda, která je zrovna mimo provoz. Venkovní gril, vnitřní kuchyně a hromada laviček pod střechou pro posezení a možnost odpočinku.

Využili jsme lavičky bivaku pro svačinovou přestávku a pokračujeme dál.

Před námi je kostelík Chiesa S. Giovanni. Kříží se tu více cest. My budeme teď pokračovat ferratou Sentiero dei Camminamenti (pašerácká stezka s bunkry a tunely) nahoru na vrchol Cima Rocca, ze kterého se stejnou ferratou vrátíme zpátky sem ke kostelíku. Od kostelíku se dá sejít do obce Biacesa buď ferratou Sentiero attrezzato delle Laste nebo pěší cestou číslo 460.

Z praktických informací znovu zdůrazním, že v letním vedru je potřeba mít s sebou dostatek tekutin na pití. Nahoře na celém okruhu všech 4 ferrat není žádná možnost doplnění tekutiny. My jsme vyráželi s objemem kolem 8 litrů na 3 osoby, tedy téměř 3 litry na osobu, a vyšlo to tak akorát.

Další informace k parkování najdete v článku u první ferraty Fausto Susatti.

Ferratu Mario Foletti, stejně jako celý okruh všech 4 ferrat, lze doporučit začátečníkům i dětem. Samotné lezení není těžké ani náročné.