Ferrata Sasse Lago di Idro

Pohodovou ferratu Sasse najdete v Itálii u jezera Lago di Idro. Je to do slova zajištěná turistická cesta podél břehu jezera. Zajištění ocelovým lanem je tu proto, že svah kopce dolů k jezeru je prudký a v případě uklouznutí by se člověk neplánovaně vykoupal. Na celé ferratě nejsou žádné složité lezecké kroky Cesta je vhodná i pro začátečníky a pro děti. Pokročilejší a zkušenější lezci budou nejspíš brblat, že je to moc jednoduché, dlouhé a cvakání karabin ferratového setu víc zdržuje.

Na ferratu vyrážíme na konci října. Podzimní příroda vytvořila úchvatně barevné pohledy na jezero i okolní kopce. Jediná nevýhoda konce října je poměrně nízká teplota po ránu a také ve stínu. Jakmile se přes den dostaneme na sluníčko, je to mnohem lepší.

Na ferratu se vyráží z přístavu a pláže u městečka Baitoni. Od rána je tady stín a tím pádem strašná zima, máme zimní bundy, čepici a rukavice.

Od úrovně jezera nejdříve vyšplháme do vyšší polohy po lesní cestě s dřevěnými schody. Šipky nás dobře navigují.

Během výšlapu fotíme z vyhlídky ve směru zpátky pohled na přístaviště, pláž a parkoviště.

Ke skutečnému začátku ferraty docházíme asi po 20 minutách od parkoviště. Průvodce říkal 15 minut, ale záleží na kondici při výlezu do kopce.

Celá ferrata vede traverzem prudkého svahu na boku jezera. Odhadem polovina ferraty tvoří terén běžná lesní cesta. Druhá polovina má pak ocelové jistící lano přidělané ke skále.

Ferratu Sasse není dobré jít za mokra nebo při dešti. Dneska je sucho a i tak místy uklouzne noha, jak je svah prudký nebo se pohne kámen.

V cestě nejsou žádné složité lezecké pohyby. Ferrata je spíš o vytrvalosti a efektivitě cvakání jistících karabin.

Některé fotky z ferraty jsou až kýčovité, co myslíte?

Ocelové jistící lano je občas přerušené a to jen v místě, kde se dá jít bezpečně bez něj. Naopak všude v místech, kde by hrozilo sklouznutí, je ocelové lano natažené a nenacházíme žádný vadný úsek.

Na několika místech vidíme cedulku varující před padajícím kamením. I okolní terén dosvědčuje, že tu občas sjíždí kamenní dolů do jezera. Tady bych nedoporučoval zastavovat a třeba svačit. Pro jistotu máme helmy na hlavách po celou dobu ferraty.

Úseky skal a lesní terén se pořád střídají.

Tady je konečně lezecky zajímavá pasáž po skobách.

Výhled na jezero je většinou skrz stromy, takže když se objeví vyhlídka jako tahle, je potřeba udělat fotky.

Doposud jdeme horizontálně zhruba ve stejné výšce a najednou začala cesta prudce klesat dolů k jezeru.

A přesně jak předpovídal průvodce, se objevuje zavěšený most nad vodou.

K mostu je potřeba slézt vertikálně po skobách dolů. Skob je velké množství a na straně je jistící lano, takže to není vůbec těžké.

Most se lehce houpe, ale přechod je úplně v pohodě.

Zavěšený most je hlavní atrakcí ferraty Sasse.

Za mostem pokračuje ferrata jen kousek nad jezerní vodou, opět traverzem po skále.

Fotky jezera Lago di Idro při slunečném počasí jsou opravdu nádherné.

Tady ferrata vede kolem skály, na které jsou lezecké cesty pro klasické lezení na laně.

A to už se blížíme ke konci ferraty. Podle průvodce bude potřeba vylézt od hladiny jezera opět vertikálně do vyšší polohy. Jsou tu zřejmě dvě varianty, dvě cesty: jedna je myšlená pro směr nahoru a jedna pro směr dolů, kdyby někdo chtěl jít ferratu obráceně, než jsme šli doposud. Tady je fotka cesty z vyšší vrstevnice směrem dolů.

A po několika dalších metrech přicházíme k cestě pro výlez směr nahoru.

Je tu hromada skob a i skála je hodně členitá, takže výlez není složitý. V průvodci je tu zakreslená obtížnost B/C jako jediná v celé ferratě, ale žádný těžký krok jsme tu nezaznamenali.

Po výlezu narážíme na cedulku, která upozorňuje případné lezce, že tudy nemají nalézat pro směr zpátky, ale že mají jít o kousek vedle paralelní cestou.

A nyní jsme na konci ferraty. Průvodce avizoval délku ferraty 90 minut, my jsme sem došli pohodovým tempem po 105 minutách od začátku ferraty.

I tady pořizujeme nádherné fotky jezera a kopců na protější straně údolí.

Při krátkém občerstvení sundáváme helmy, rukavice a ferratové sety, které ukládáme do batohu. Pro zpáteční cestu volíme lesní cestu. Dalo by se jít i ferratou – i průvodce o tom hovoří – technicky to není problém. I případně vyhýbání s protijdoucími skupinkami by nebyl problém. Jenom je jasné, že lesní cesta bude rychlejší než ferrata a s tím spojené neustálé cvakání karabin. Zpáteční lesní cesta je pojmenovaná jako Stezka pašeráků – Sentiero dei Contrabbandieri.

Překvapuje nás značné stoupání na začátku. Pašerácká cesta vede v mnohem vyšší výšce nad jezerem než jsem odhadoval. Docela funíme a výšlap jdeme pomalu.

Terén zpáteční pašerácké cesty je docela odvážný. Místy je tu i ocelové lanko pro přidržování, aby člověk nesjel svahem dolů k jezeru. Vyšlapaná cestička je hodně úzká.

Pohled na jezero je dneska perfektní z každého místa.

Zhruba po hodině cesty se dostáváme k rozcestníku u začátku ferraty. Překvapuje nás rozdílnost naší zkušenosti oproti průvodci, který hovoří o návratové době 45 minut. A to pozor, ještě nejsme u parkoviště, ještě musíme jít kousek po rovině a pak slézt po lesních schodech na úroveň jezera k parkovišti.

Tady ještě pohled z mola na Baitoni, resp. místní pláž, kavárnu, plovárnu a také parkoviště.

Ferrata Sasse u jezera Lago di Idro je nenáročná a vhodná pro začátečníky. Je to vlastně jen pokročilejší turistická cesta, kde se člověk jistí, aby v kritických místech prudkého svahu neuklouzl do jezera. Atrakcí ferraty je zavěšený most nad vodou.

Překvapil nás rozdíl časové náročnosti oproti průvodci. Nástup od parkoviště k začátku ferraty 15-20 minut ještě zhruba souhlasí, ale ferratu jsme šli namísto 90 minut o 15 minut déle. Největší rozdíl byl v návratové cestě, kde jsme se moc nezdržovali a i tak nám trvala hodinu od konce k začátku ferraty a pak ještě 10 minut k parkovišti, což je rozdíl oproti 45 minutám uváděných v průvodci. Dalo by se vracet i ferratou, ale to by časově bylo ještě delší.