Blockfabrik Wien

V následujícím článku nabízím ke shlédnutí sérii fotek z boulderovky Blockfabrik ve Vídni. Stěna se nachází relativně v centru města. V hale na ploše 1200 metrů čtverečních nabízí boulderovku ve dvou patrech, posilovnu a samozřejmě bistro s posezením. Před budovou je ještě další příjemný prostor k sezení. Boulderovka se chlubí moderním a ekologickým smýšlením: bistro nabízí vegetariánské a veganské občerstvení, na střeše instalovaná fotovoltaika přispívá k šetření životního prostředí. Pojďte dovnitř.

Po projití kolem baru a recepce se dostáváme do hlavního prostoru. Lezecké profily jsou postavené primárně po obvodu haly, stejně tak ve větší části horního patra. Ve spodním patře je vzadu vidět i tunel s táhlým převisem, který vizuálně odděluje schované místo v koutě pro „introverty“ za tunelem.

Ještě před návštěvou jsem předem hledal informace a fotky o hale na internetu. Našel jsem třeba v aplikaci Toplogger rozmístění profilů a boulderů. Po příchodu do haly jsem byl z nalezených informací zmatený. Toplogger totiž ukazoval jednopatrovou boulderovku s úplně jinak rozmístěnými profily než je to tady ve skutečnosti. Dvakrát jsem se ujišťoval, co jsem to vlastně na internetu našel… až jsem se dopátral vysvětlení.

Boulderovka skutečně bývala jednopatrová, ale loni v létě (1. 7. – 15. 8. 2024) proběhla totální rekonstrukce a rozšíření, jehož výsledkem je dnešní dvoupatrová boulderovka. Podle starších fotek vypadala stěna v pohodě, moderně, rekonstrukce zřejmě nebyla nutná kvůli „upgrade“, ale proběhla „jen“ kvůli zvětšení kapacity. A myslím, že výsledek je super. I dnešní obrovská návštěvnost potvrzuje, že provozovatelé udělali správně.

Ve spodním patře jsou bouldery relativně dost nahuštěné přes sebe. Prohlídku začínáme vpravo po příchodu do haly – tady mi to přišlo nejvíc nahuštěné.

Fixní kilter-board a spray wall.

Kolmice a rajbasy.

Pokračují převislé profily.

Co se týče sortimentů chytů, přišel mi tu dobrý mix malých chytů i velkých maker a struktur.

Černý boulder – lezení po hraně. Fialová ladička v rajbasu, stejně tak bílý boulder.

Bouldery jsou stavěné po barvách chytů. Startovní a topový chyt je označený obtížností podle francouzské stupnice.

Zmiňovaný tunel odděluje zadní koutový prostor. Nahoře slouží jako most z jedné strany haly na druhou.

Růžový boulder 6a není zase tak úplně lehký, jak by se mohlo podle velkého množství chytů zdát.

Zadní „za tunelem schovaný“ kout má zvláštně vysoké profily, na kterých je ale postaveno jen do výšky spodního patra. Přemýšlím, proč je to tak vysoké.

V tunelu se dají lézt dlouhé bouldery v převisu a ve stropě.

Zadní kout má hodně vysoké stěny.

Oblézání ze stropu zavěšených jehlanů mi přišlo zábavné. K dispozici jsou i tady bouldery v různých úrovních obtížnosti, každý se přijde na své.

V horním patře mi přišly bouldery méně přeplácané na sobě a o trošku víc roztažené horizontálním směrem. Při velké návštěvnosti je potřeba dávat pozor, aby si lezci nelezli vzájemně do trajektorií svých boulderů.

Mají tu i jeden partner boulder v obtížnosti 6b+.

Řada chytů je hodně špinavá, což dokazuje obrovskou návštěvnost.

Bouldery, které jsem tu dnes lezl, se mi líbí. V koutě hezký černý – i když špinavý, drželo to. Modrý po velkých chytech byl vtipný. Do zeleného vlevo jsem nebyl schopen ani nastoupit, což mě mrzelo, protože tyhle chyty v Praze neznáme.

Pokračujeme v patře na protější straně.

A ještě pohled z horního patra na celou halu.

Množství lezců je skutečně vysoké.

Za mostem bíle svítí nevyužitá horní polovina vysokých profilů.

Filtrace vzduchu pod střechou.

Kombinace přirozeného a umělého osvětlení funguje perfektně.

Detail zadního koutu pohledem z horního patra. Rajbas s ladičkami v různých úrovních obtížnosti.

Prostor posezení u baru je oddělený sklem od vlastního lezení.

Myslím, že prostor budovy je využitý téměř na maximum – ta přestavba z jednopatrové boulderovky na dvoupatrovou stoprocentně dávala smysl.

Pohledem na spodní spray wall zakončíme prohlídku lezení.

V horním patře je mj. naklápěcí kilter-board.

Na lavičkách tu mají zajímavou vychytávku.

Pravidla lezení jsou standardní jako je dnes už obvyklé téměř všude.

Líbí se mi, že k obtížnostem boulderů říkají, že může být subjektivní.

Cedulky obtížností.

Protože v aplikaci Toplogger nejsou aktuální bouldery (aplikaci přesali používat před loňskou rekonstrukcí), zkusil jsem je spočítat a tady je výsledek.

Obtížnost	Počet boulderů
4a	6
4b	9
4c	9
5a	7
5b	13
5c	10
6a	14
6a+	17
6b	15
6b+	22
6c	15
6c+	14
7a	9
7a+	17
7b	7
7b+	4
7c	2
7c+	1
8a	1
Celkem	192

Připouštím, že jsem se mohl při počítání seknout nebo něco přehlédnout. V tabulce je zahrnutý partner boulder jako dva kousky 6b+, ale samostatně lezitelné nejsou. Celkový počet boulderů se blíží k číslu 200.

A ještě fotky mimo samotné lezení. V horním patře je prostor pro cvičení.

Campus, peg board a další nářadí a vybavení.

Prostor posezení je útulný a nabízí docela dost míst.

Bar funguje zároveň jako recepce. Připravují tu každý den čerstvé jídlo. A na rozdíl od jiných stěn tu nemají obchůdek, funguje pouze půjčovna lezeček.

Půjčit boty si můžete ze skříňky podle velikosti.

Před budovou je parking pro kola a další kapacitní posezení.

Vchod na boulderovku je z proluky mezi budovami, kam se z ulice dostanete průchodem. Je snadné průchod přehlédnout, ale google mapy ukazují spolehlivě.

Nebo si všimnete grafiky na zdi 🙂

Boulderovka Blockfabrik Wien mě příjemně překvapila, i když na začátku jsem trošku tápal, proč mi Toplogger ukazuje půdorys „jiné“ stěny. Hezky jsem si zalezl, bouldery se mi líbily, řada z nich měla hezkou myšlenku. Celkový počet téměř 200 boulderů je úctyhodné číslo na omezený prostor. Úplně chápu, že provedli rekonstrukci na dvoupatrovou stěnu, i když to podle záznamů znamenalo zavřít kompletně provoz na měsíc a půl. Výsledek vypadá dobře a návštěvnost ukazuje, že to bylo správné rozhodnutí. Do celkového počtu nezapočítávám dětské bouldery, protože tu žádné dětské bouldery ani dětský koutek nejsou. Také jsem to už na některých stěnách viděl a rozhodnutí majitelů chápu: je to víc sportoviště, ne zábavná aréna. Pro lezce může být zajímavý klid, který nenarušují dětské výkřiky, a také bezpečnost, když po matracích nepobíhají děti bez dozoru.

Shrnutí: Výhodou stěny je velký počet boulderů, kapacitní posezení uvnitř i před budovou, čerstvé veg&veg jídlo z vlastní kuchyně, poloha boulderovky v centru. Nevýhodou může být více boulderů přes sebe, velká návštěvnost ve špičce a nulové možnosti parkování aut. Ocenil bych hlavně odvahu provozovatelů vloni v létě na chvíli zavřít a upgradovat na dvoupatrovou stěnu – stálo to za to. Ať se daří i nadále.