Stavění a nové cesty na Gutovce

Dneska jsem se zúčastnil dalšího stavění cest na Gutovce a tady je pár fotek z celé akce. V plánu bylo přestavět větší polovinu položené stěny včetně krátkých cest na straně u dětského hřiště. Oproti červnovému stavění šla práce výrazně rychleji, protože namísto dvou lidí jsme na to dnes byli celkem čtyři. Sraz byl ráno v 7:30 a po přípravě nezbytného vybavení se začalo sundáváním všech chytů.

Oproti červnu, kdy jsem tady sundával poprvé, jsem už na to šel „chytřeji“ a snažil jsem se dávat chyty do kýblů a přepravek tak, aby z nich nevypadnul šroub. Ponaučil jsem se, že to potom strašně zrychluje stavění, protože v případě chybějícího šroubu najít správnou délku zbytečně trvá a zdržuje.

Dvě linie už mám sundané celé a jdu do dalších.

Člověk pořád sbírá zkušenosti. Dneska zase chyba – mohl jsem to udělat efektivněji: jako první jsem totiž sundal linii s nejlehčí cestou a pak jsem šel sundávat těžší cesty. To jsem měl ale udělat obráceně: nejdříve sundat těžší a nakonec tu lehkou. Abych po té lehké cestě mohl rychleji vylézt zpátky nahoru – teď jsem musel lézt po stěně jinudy, zbytečně složitěji a delším způsobem.

Průběžné třídění podle barvy má také něco do sebe.

Ještě pár fotek prázdné stěny.

A teď už budou fotky ze stavění nových cest.

Mně se dneska nějak nedařilo rozjet, nastartovat a dostat se do kreativního módu. Stavění mi šlo jako psovi pastva.

Nejdříve jsem chtěl postavit nejlehčí cestu, po které pak obvykle chodíme nahoru věšet top-rope lana. Kolem třetí expresky jsem měl strašnou krizi a musel jsem si skočit pro kafe. Pak už to zase šlo.

Tady je ta nejlehčí modrá čtyřka.

Pak jsem do stejné linie stavěl žlutou lehkou, po madlech. To už mi šlo o trošku lépe.

Ale kolegové stihli mezitím postavit mnohem více cest za stejný čas. Prostě mají větší zkušenosti a jsou šikovnější.

Tady ještě další fotka na postavené cesty.

Všechno se povedlo dokončit a uklidit v dobrém čase ještě odpoledne, ne až večer jako posledně. Na závěr jsme ještě některé cesty přelézali a dávali lístečky s obtížností. Většina cest jsou lehké kolem stupně 5, některé jsou dětské lehčí za 4, něco jsou 6, nejvíce technické lezení nabízí 6+ a je tam také jedna bílá 8- v koutě s minimem chytů.

Moje jsou tam jenom 3 cesty: nejlehčí modrá a žlutá v dlouhém rajbasu a pak jedna krátká dětská žlutá v rajbasu u dětského hřiště – ta žlutá napravo u hrany s ferratou. Všechny 3 cesty jsou vhodné i pro menší děti (6-8 let), to jsem ověřoval na lezkyni Julče z našeho kroužku, která mi udělala testovacího králíčka 🙂

Přijďte si zalézt a udělat svůj názor. Jen nezapomeňte, že na rajbasu potřebujete svoje expresky.