Volume Boulderhalle Villach

Na boulderovku Volume v rakouském Villachu jsme se dostali dost náhodou jako náhradní program, když nám špatné počasí neumožnilo jeden den lyžování ve středisku Obertauern. Návštěvy Volume Boulderhalle jsme nakonec nelitovali, zalezli jsme si hodně až do vyčerpání a do prodření kůže. Boulderovka je to docela velká a stojí za návštěvu. Pojďte se podívat na pár fotek, jak to ve Volume vypadá.

Boulderovka zabírá plochu 1500 metrů čtverečních. Hlavní prostor pro lezení tvoří velká obdélníková hala, kde jsou lezecké profily po celém jejím obvodu a uprostřed haly ční samostatný segment stojící na dvou nohách.

Lezecké profily mají v součtu plochu 1000 metrů čtverečních a k tomu je potřeba připočítat další tréninkové prostory mimo hlavní halu.

K dispozici jsou tu všechny typy profilů: kolmý, položený rajbas i převis.

Blok uprostřed haly nabízí lezení ve větším převisu a i ve stropě. Nikde se tu nevylézá přes hranu nahoru jako na některých jiných boulderovkách.

Bouldery jsou stavěné klasicky po barvách chytů. Startovní chyty jsou označené, ale k systému značení obtížnosti se později ještě vrátíme.

Sortiment chytů zahrnuje směsici různých typů včetně menších a větších struktur. Bouldery jsou stavěné zajímavě. Lehkých „žebříků“ je tu minimálně, i v lehčích boulderech je potřeba používat dobře nohy a vymyslet způsob řešení.

V mnoha boulderech jsme detekovali jako nejtěžší krok k poslednímu nebo k předposlednímu chytu – typicky ve větší výšce nad dopadištěm, kdy člověk nechce sklouznout dolů. Narazili jsme také na problém, jak poznat, kde boulder končí – topový chyt se tu neznačí. A protože některé bouldery vedou horizontálně doprava nebo doleva, poměrně brzy je na stěně chyt stejné barvy, u kterého může vznikat otázka, ke kterému z boulderů vlastně patří.

Našli jsme i bouldery s dynamickým skokem, našli jsme hezké vyvažovací a balanční bouldery. Překvapením byl kolečkový boulder, který začínal a končil ve stejném chytu, přičemž tohle zadání bylo napsáno na cedulce. Kolečkový boulder vedl po natočených lištách a oblézala se velká struktura ve tvaru části krychle. Hezký nápad. Dá se to lézt ve směru i proti směru hodinových ručiček.

Před hlavní halou je menší místnost určená pro rozlez. Dá se tu třeba traverzovat a kolečkovat.

Značení obtížnosti boulderů odpovídá následující tabulce, kde je orientační převod na číselnou stupnici. Barva v kolečku je vždycky na lístečku u startovních chytů. Topový chyt se tu neoznačuje a zřejmě se předpokládá, že je to ten poslední chyt v barvě, do kterého se dá dolézt. Což se ukázalo jako problém, když se potkají dva sousední bouldery, není pak jasné, kde který z nich končí. V pravidlech tu ještě mají uvedeno, že struktury lze použít úplně všechny, pokud není na startovní cedulce uvedeno něco jiného.

Protože cedulka označující boulder je jedna, používají se tu ještě dvě pásky pro označení startovních chytů. Bohužel pásky nemají stejnou barvu jako cedulka. Na začátku našeho lezení nám chvilku trvalo si na tuhle změť barev zvyknout. Například na fotce cedulka s růžovým kolečkem označuje boulder růžové obtížnosti (6c-7a) po modrých chytech (Farbe: Blau), přičemž startovních chyt je jeden a je označený růžovými páskami. Přitom boulder po žlutých chytech má modrou obtížnost a startovní chyt označují také dvě růžové pásky. A pak jsou tu růžové chyty, což je boulder modré obtížnosti a startovní chyty má označené zelenými páskami. Uff.

Na boulderovce najdeme i další standardní tréninkové prostředky jako campus.

A hned vedle je hezky barevný spraywall. Na webu se píše, že zabírá 120 m2. Rozhodně je spíš větší než malý.

V zadní místnosti je k dispozici Kilterboard.

A vedle Kilterboardu si dá cvičit na dalších balknách, s využitím TRX apod.

Trošku méně prostoru na téhle boulderovce dostaly šatny, které sestávají ze dvou převlékacích kabinek a relativně malého počtu zamykacích skříněk na odložení věcí. To vše se nachází v prostoru cvičební haly. V chodbičce jsou pak minimalistické toalety a sprcha. Malý rozsah tohoto zázemí mě osobně překvapuje, protože celá hala má docela velkou kapacitu, takže lidí by tu mohlo být hodně.

Teď se přesouváme do přední části před boulderovku, abychom si dali nějaké občerstvení a kávu u baru. Výstavka nabízených produktů ve „vitríně“ a vyzdobení „nástěnky“ s informace je vyvedeno vtipně s použitím lezeckého vybavení.

Na baru se podává obvyklý sortiment občerstvení ve formě snacků a také nápojů včetně točeného piva a samozřejmě kávy. Bar funguje zároveň jako recepce.

Před barem je možnost posezení. Okna vedou na nudné parkoviště.

Boulderovka je situována jako jedna standardní obchodní jednotka nákupního areálu, kde budovy dokola lemují obrovské parkoviště. Sousední firmy prodávají auta, kotle, textil, rybářské potřeby, je tu banka i kebab. Důležité je, že se parkuje zdarma na kapacitním parkovišti a přímo u haly.

Boulderovku Volume v rakouském Villachu hodnotím jako standardní dobře udržovanou boulderingovou stěnu. Rozsahem dost velká na to, aby lezec mohl pořád trénovat nové věci i při návštěvách 2x až 3x týdně. Bouldery jsou tu dobře promyšlené, využívají široký sortiment chytů a struktur. Řada boulderů je spíš těžších nebo přesněji řečeno: většina boulderů obsahuje nějaký oříšek zralý k vyřešení. O co je na téhle boulderovce větší plocha k lezení a cvičení, o to je miniaturnější šatnové zázemí, ale to se dá zvládnout. Nabídka občerstvení, posezení a zdarma bezproblémové parkování dotváří standardní kvalitu boulderovky.