Hluboká nad Vltavou ferrata – část B

V předchozím článku o trase A ferraty Hluboká nad Vltavou jsem již zmiňoval, že přístup k ferratě je relativně dlouhý: pěšky hodinu z Purkarce nebo dvě hodiny z města Hluboká. Když už tady tedy člověk je, má smysl přelézt obě trasy, které tu na levém břehu Vltavy jsou k lezení. Třetí trasa označená písmenem C je na opačném břehu Vltavy a tím pádem vlastně úplně jinde. Trasa A je ze všech tří nejlehčí a trasa B, o které je tento článek, je naopak ta nejtěžší s deklarovanou obtížností C/D.

Jestliže trasa A má délku 150 metrů, tak trasa B je téměř trojnásobně tak dlouhá. Informační cedule varuje, že trasa B není vhodná pro začátečníky.

Nástup do trasy B je ve stejné místě jako do trasy A a to u říčního mola. Áčko vede směrem na sever (po proudu), kdežto Béčko vede na jih (proti proudu). Následující fotka je ze „startovního“ mola na trasu B. V dáli je vidět další molo se zaparkovanou lodí – tam ferratová trasa B končí. Stejně jako trasa A je i trasa B jeden dlouhý traverz po skalním břehu nízko nad hladinou řeky.

Pro ruce je k dispozici jistící ocelové lano a nohama se šlape buď na kramle tvaru U nebo přímo na skálu.

Podobně jako u trasy A jsou fotky z ferraty celou dobu pořád vlastně stejné 🙂

Oproti Áčku jsou tu některé kroky o něco těžší. Celková větší délka ferraty vyžaduje větší výdrž v rukou, protože lezec se 90% času musí rukama držet.

Ohlédnutí za sebe na již přelezenou část.

Následuje zřejmě nejtěžší úsek trasy B. Přelezení kouta a následně hrany, a to celé v převisu, vyžaduje si trošku máknout nebo zkušenost, jak to přelézt efektivně s co nejmenší námahou. Protože je kout hodně nízko – téměř u hladiny – hrozí namočení i jen při houpnutí nohou pod sebe 🙂

Třebaže to na první pohled nevypadá tak rozdílně od zbytku ferraty, úsek těžší skutečně je. Když jsme před půl hodinou lezli ještě Áčko, tak tady nějakého (již delší dobu) zaseknutého lezce sundavali na loď. A to je další důvod, k čemu se dají využít mola a „lodní“ doprava. Přišlo mi, že na protějším břehu čeká převozník s lodí, pozoruje dění na ferratě a v případě kritické situace je k dispozici pro „záchranu“. Možná se pletu, ale možná je to skutečně business 🙂

Vtipné je každé projetí motorové lodi po řece, vzniklé vlny se rozbíjí o skálu a můžou snadno ošplouchnout nohy lezců 🙂

Stejně jako u trasy A i tady platí, že z ferraty nejde v průběhu lezení nikde odstoupit. Cesta vede vpřed, případně je možnost vrátit se na začátek, pokud za námi nelezou už další lezci. Vyhýbání na této ferratě moc nejde, jen možná na několika málo vhodných místech.

Tohle je pohled ze startovního mola na mou maličkost při lezení Béčkové trasy – když fotku zvětšíte, najdete modré tričko 🙂 V dáli je pak vidět druhé molo, kde Béčko končí.

Béčková trasa je oproti Áčkové znatelně delší, už mě dneska bolí ruce.

V dálce vidím druhé molo, kde by měl být konec ferraty. Z kotvící lodi vylezlo několik (alkoholem posilněných) borců a začali lézt ferratu (trasu B) v protisměru, bez vybavení, na boso jen tak v plavkách.

Nějak se mi vyhnuli a lezou za hlasitého halekání dál.

Při dalším ohlédnutí vidím, že už nejsou u jistícího lana.

Lezu dál a trošku vnímám nudu, že je prostředí ferraty neustále stejné.

Při dalším ohlédnutí vidím zmiňované borce, že už jsou ve vodě.

Blížím se k druhému molu, kde ferrata končí. Další borec na lodi se mnou konverzuje – evidentně nepil a proto měl rozum na ferratu nelézt.

Vylézám u mola z ferraty, loučím se s borcem na lodi a jdu se drápat lesní pěšinou nahoru do kopce.

Je potřeba vyšplhat pár desítek metrů prudce do kopce až na asfaltovou cyklostezku, po které se dá vrátit k nástupnímu místu ferraty, jiná cesta lesem blíž u řeky tu není.

Z pohledu z cyklostezky značení informuje, že na ferratě se leze výhradně jednosměrně.

Trasu B ferraty Hluboká nad Vltavou jsem přelezl za 25 minut, ale makal jsem opravdu hodně rychlým tempem, protože už se blíží večer a ještě mě čeká po dlouhém dni cesta zpět do Prahy. Výhodou bylo, že jsem lezl sám a nikoho (kromě opilé bandy z lodi) jsem na ferratě nepotkal. Informační cedule obsahuje údaj 60 minut doby lezení ferraty. Takže záleží na kondici, motivaci a počtu lidí.

Ferratu B v Hluboké bych ještě o něco víc než lehčí trasu A nedoporučoval začátečníkům ani dětem. Lezení dlouhého traverzu vyžaduje vytrvalost v rukou. Míst k odpočinku je tu ještě méně než na Áčku a odejít z ferraty uprostřed se nedá. Nejtěžší místo této trasy – výše zmíněný převis nízko nad hladinou je opravdu těžší a nejde moc očůrat. Doporučuji s sebou odsedku. Viděl jsem dnes (z dálky), jak tu lezce sundavali do lodi převozníka, který celou dobu na druhé straně řeky buď čekal na takovou „zakázku“ nebo to byla náhoda, že tam zrovna (co já vím) asi chytal ryby. Z vyprávění známých vím, že je tu normální, že někdo spadne do vody do ferratové brzdy a pak řeší, jak se ze situace dostat. Mně u toho napadá riziko poranění o kameny ve vodě.

Jak jsem již psal u trasy A této ferraty, lezení nad vodou má své kouzlo, ale protože je to celou dobu hodně stejné, tak už mi to po chvíli přišlo vlastně nudné. Ferrata (obě trasy A i B) má podle všeho velkou návštěvnost, přestože přístup je zdlouhavý – hodinová tůra z Purkarce – viz popis v článku o trase A. Přemýšlím, jestli bych měl důvod se sem vrátit znovu, a vlastně mě nenapadá, proč lézt tuto ferratu podruhé. Ale tím nechci nikoho odrazovat. Ferrata je postavená a označená standardně a je v dobrém stavu.