Gabi Simplon Klettersteig

Gabi je název ferraty ve švýcarském průsmyku Simplon, který propojuje Švýcarsko s Itálií. Moderní cestu tímto průsmykem zřídil před více než 200 lety samotný Napoleon. A právě na jednom skalním masivu přímo u této transalpské silnice je vybudovaná ferrata Gabi. Po silnici „horem přes kopce“ jezdí jen část dopravy, zbývající transfer využívá dvacetikilometrový železniční tunel pod průsmykem. Je to spojnice švýcarského města Brig s italským městem Domodossola, přičemž tunel na italské straně ústí o kousek dříve v obci Iselle.

Pojďme na ferratu Gabi. Cesta sem do osady Gabi administrativně patřící k obci Simplon Dorf trvá z Brigu přes půl hodiny. Silnice z Brigu vystoupá do nadmořské výšky 2000 metrů nad mořem, kde prochází sedlem Simplon Pass (zde se nachází válečný památník ve tvaru orla Simplon Pass Adler), aby opět klesala do úrovně asi 1220 metrů nad mořem. V osadě Gabi je jen několik málo domů a autobusová zastávka. Malé parkoviště (spíš odpočívadlo pro několik vozidel) označené nápisem „Gabi Klettersteig“ přímo na silnici nelze přehlédnout. Na ceduli je zákres trasy feraty na skále a další standardní informace. Obtížnost by měla být C/D a délka lezení by měla být kolem 2 hodin.

Z parkoviště nás šipka posílá na začátek ferraty k malému tunelu. Jde se podle docela frekventované silnice, ale je to jen kousek.

Před portálem tunelu odbočujeme vpravo.

Pod silnicí se nachází deponie stavebního materiálu a my procházíme úzkou cestičkou mezi skálou a hromadami štěrku.

A už vidíme ocelové jistící lano a cedulku označující začátek ferraty.

Z topo obrázku víme, že nastoupit do ferraty je možné ze dvou míst: buď rovnou vlevo na skálu a lézt po kramlích vzhůru. Nebo nějak přeskákat potok a začít na tom obrovském balvanu na druhé straně vody. Z balvanu vede zpátky na hlavní skálu lanový most.

Tady už pohled od balvanu, z druhé strany vodního toku.

A ještě fotky z většího odstupu: na balvanu přede mnou je začátek ferraty a také informační cedule.

Ferrata pak vede po pravém boku skalního masivu až na vrchol.

Na balvan se vylézá po kramlích.

Lanový most přes potok sestává ze 4 lan: jedno pro nohy a další 3 pro ruce a jištění.

Tak hurá na most. Podle topo obrázku je most obtížnost B, ostatní části nástupů pro kramlích jen A/B.

Fotka po překonání lanového mostu, tedy zpátky na skalní masivu.

Některé kramle byly ve tvaru U, zatímco jiné jsou ve tvaru P. Skála je tu hezky obroušená.

Pohled na lanový most seshora.

Pokračujeme po kramlích. Lezení je příjemné a podle průvodce obtížnost na úrovni B.

Následuje pasáž po cestičce v trávě, takže nejlehčí choďák obtížnosti A.

A opět pokračují kramle.

Výhled z ferraty máme celou dobu na silnici v zářezu průsmyku Simplon.

Auta projíždí pod námi ve skalním tunelu.

Dneska svítí zase sluníčko a je dost teplo, hodně přes 30 stupňů. Těšíme se, že pozdější část ferraty bude ve stínu.

Následuje traverz po skále po jakési římse. Záběry na fotkách vypadají náročně a vzdušně, ale je to kouzlo fotografie. Ve skutečnosti je obtížnost A nebo maximálně A/B.

Ano, jdeme v určité vzdušné výšce nad silnicí a terénem, ale římsa je dostatečně široká. A kde je římsa užší, jsou opět kramle.

Diagonální posun doprava nahoru je označený jako Béčko, ale lezecky stále lehká pasáž.

Pokračujeme po římse dál. Pozitivní zprávou je, že jsme se dostali do stínu.

Člověk musí víc dýchat a zvyknout si na výšku.

Ohlédnutí na pasáž po římse.

Pokračujeme choďákem zatravněnou cestičkou.

Dostali jsme se do prostředka ferraty podle obrázku. Od začátku až sem to trvalo 40 minut. Od této chvíle pokračuje ferrata strmě vzhůru, vlastně víceméně už jen vertikálně na vrchol skály. Obtížnost bude o poznání těžší: doposud to bylo maximálně Béčko, nahoru pokračuje vícero pasáží C/D. Kdo nechce pokračovat, může v tuto chvíli z ferraty v pohodě odejít ve směru zelené šipky únikové cesty. Únik vede horizontálně doprava mimo skálu, potom prudce svahem cestičkou mezi stromy dolů ke kamenné budově a pak k silničnímu tunelu.

Napijeme se vody a vyrážíme lézt vzhůru. Hned první úsek je C/D. Pak se střídají A, B/C, C a B.

Kramlí je tu mraky, to nemůžu říct 🙂

Vzdušnost ferraty se stoupající výškou samozřejmě stále stoupá.

Některé úseky mají kramle ve tvaru U, některé ve tvaru P.

Ze silnice slyšíme hluk aut, nejvíc samozřejmě motorky.

Dostáváme se na další terasu, kde se dá odpočinout. Podle průvodce a topo obrázku je odsud další úniková cesta z ferraty: tentokrát traverzem doleva. Ale tahle není choďák jako ta první úniková cesta, ale je to obtížnostně Áčková ferrata s jistícím lanem.Pak zřejmě následuje lesní pěšina někam k sestupu – ale nešli jsme tam, tak nemůžu potvrdit.

My pokračujeme doprava.

V souladu s topo obrázkem nacházíme vrcholovou knihu. A kousek vedle kešku. Od začátku ferraty uběhla zhruba hodina.

Kasička na dobrovolné příspěvky.

Od vrcholové knížky pokračujeme diagonálně pomalu vzhůru dál.

Zatím to je obtížnost B a celkem v pohodě, ale napjatě očekáváme nejtěžší úseky ferraty s obtížností C/D.

Při ohlédnutí dolů se nám zdá silnice už hodně maličká.

Ve skále je obrovské množství navrtaných kramlí, mix tvarů U a P.

Vpravo od trajektorie ferraty míjíme na skále připevněnou plechovou ceduli s bílým křížem v červeném poli, tedy vlajku a tradiční symbol Švýcarska. Mimochodem, švýcarská vlajka je jedna ze dvou vlajek na světě, která má tvar čtverce.

Od vlajky dál lezeme nejtěžší část ferraty.

Skála je kolmá a cesta vede neustále vzhůru.

Obtížnost je podle průvodce C/D a to hned třikrát. V kombinaci s dalšími úseky obtížnosti C je to celé docela makačka.

Později přijde odpočinkový položený úsek A, po kterém následuje závěrečná fáze složená ze série B/C, B, A/B a A k výlezu.

Podle průvodce i podle mapy vyšplháme na ferratě celkem asi 150 výškových metrů.

Vidíte, že kramlí je na ferratě opravdu hodně.

Výhled do Simplonského průsmyku je stále stejný, jen pohled je z větší perspektivy.

A tady už se blížíme ke konci vlastní ferraty.

Na konec ferraty jsme dolezli v čase asi 1 hodina 20 minut od začátku ferraty. V průvodci je uvedený čas 1 hodina 45 minut. Na rovinu říkám, že naše tempo bylo pohodové, dělali jsme spoustu fotek a nikam jsme nespěchali. Ani se nám v tomhle vedru nechtělo. Ještě přidám poslední fotky rozhledu od konce ocelového jistícího lana.

Výhled tímhle směrem jsme měli celou dobu zakrytý skálou.

Od konce lana nás vede lesní cestička.

Po pár desítkách metrů přicházíme na asfaltku.

Z asfaltky scházíme asi po 300 metrech opět mezi stromy do lesa.

Cestička se klikatí lesem až časem vleze do ohrazeného prostoru s elektrickým ohradníkem.

Z ohrady vycházíme do osady přímo mezi domky a to už vidíme před sebou parkoviště.

Sestupová cesta od konce ferraty k parkovišti nám zabrala 25 minut. Celkem jsme tedy okruh z parkoviště na parkoviště zvládli za 1 hodinu 45 minut, přičemž průvodce avizoval čas 2:20.

Až když jsme od ferraty odjížděli, udělal jsem ještě celkový pohled na skálu s ferratou. Trasa ferraty vede diagonálně z levého spodního místa u potoka doprava až na vrchol.

Ferrata Gabi Simplon dala zabrat hlavně v poslední třetině své výšky. Vertikální výstup obtížnosti C/D otestuje docela výdrž lezce. Pro objektivitu je potřeba říct, že kovových kramlí je ve skále opravdu velké množství, takže lézt se dá pohodlně a nejsou tu žádné těžké kroky nebo pasáže, kdy by bylo nutné hledat stupy na skále. Ocelové jistící lano je napnuté a dobře pomáhá. Na ferratě není nic nebezpečného, ale helmu bych doporučil pro případ padajícího kamene.

Co se týče negativ, je potřeba si zvyknout na vzdušnost lezení, hloubka pod lezcem se neustále zvětšuje až do celkových asi 150 výškových metrů. A v letním období bych doporučoval nastoupit ferratu až odpoledne, aby se lezlo více ve stínu. Na přímém sluníčku je to peklo. Určitě nezapomeňte tekutiny s sebou.

Celá ferrata trvá podle průvodce 1 hodinu 45 minut, my jsme jí v poklidu přelezli jen za 1 hodinu 20 minut. Kdo nechce lézt v druhé půlce úseky C/D a C, může v polovině odstoupit a únikovou cestou odejít cestičkou po svahu zpět na parkoviště. První polovina ferraty je maximálně Béčko. Kdo by se cítil vyčerpaný v té druhé těžší půlce, může použít ještě další únikovou cestu. Sestupová cesta lesem ve stínu stromů trvala do 25 minut. Tedy celkem ferrata zabere kolem 2 hodin a 20 minut.

Parkování pro několik vozidel je přímo u silnice. Pokud by bylo plno, dá se zaparkovat o pár stovek metrů dál v osadě – je tam velké parkoviště.