Eggishorn Klettersteig – 1. část

Ferrata Eggishorn Klettersteig v Bernských Alpách je naše druhá ferrata ve Švýcarsku. Pojmenovaná je podle vrcholu Eggishorn, který se tyčí do výšky 2927 metrů nad mořem. Ferrata ale na samotný vrchol Eggishorn nevede, tam se dá dostat turistickou cestou asi za 15 minut od konečné stanice lanovky. Ferrata vede nejdříve traverzem pod hřebenem a později vylézá členitou rozbitou stěnou přímo ke konečné stanici lanovky. A právě lanový most na této ferratě vede pod trajektorií lanovky, proto je typickou fotkou z této ferraty záběr lezce na lanovém mostě s červenou kabinkou lanovky v pozadí nad lezcem. Pojďme si ferratu představit podrobněji od začátku.

Zaparkovali jsme u spodní stanice lanovky v městečku Fiesch. Spodní stanice je přestupní uzel kombinovaný ještě s autobusovou zastávkou a také vlakovou zastávkou na trase Brig – Realp – Andermatt. Vše v jedné budově. Kabinková lanovka je označená jako Fiesch – Fiescheralp a vede z nadmořské výšky 1040 metrů do lokality Fiescheralp ve výšce 2212 metrů nad mořem. Lanovka je součástí lyžařského areálu Aletsch Arena.

Po asi 10 minutách jízdy jsme v lokalitě Fiescheralp, kde se nachází několik ubytovacích domů a restaurací. Stanice Fiescheralp umožňuje přestoupit na další lanovku pokračující ještě výš na skalnatý hřeben – na další fotce napravo.

Lanovka Fiescheralp – Eggishorn jezdí v intervalu 30 minut a doveze nás do výšky 2869 metrů nad mořem.

V červené kabině míříme na skalnatý vrchol. Jízda trvá asi 5 minut.

Z horní stanice lanovky vyrážíme k začátku ferraty. Přístup by měl trvat asi 15 minut.

Hned od budovy lanovky nás ukazatel naviguje na vrcholek s telekomunikačním stožárem.

Od stožáru s anténami je perfektní rozhled dolů na Fiescheralp a vlastně celé údolí. Když pozorně prohlédnete fotku, najdete i červenou kabinu lanovky, kterou jsme před chvíli přijeli.

Pokračujeme po červené značce z kopce dolů.

Vpravo vidíme Aletschský ledovec v celé své kráse. Je to nejdelší ledovec v Alpách a vlastně hlavní symbol, kvůli kterému sem nahoru všichni míří.

Cesta z kopce ubíhá rychle a skutečně za 15 minut jsme u odbočky k začátku ferraty.

Ferrata Eggishorn Klettersteig začíná traverzem po vrstevnici.

Samozřejmostí je na začátku ferraty informační cedule, kde jsou obvyklé rady: leze s patřičným vybavením, za mokra je to nebezpečné, dávejte pozor na padající kameny apod. Kromě těchto obvyklých pravidel mě hodně překvapila věta, kterou bych do češtiny přeložil asi takto: „Nedůvěřujte slepě ocelovým lanům, kramlím nebo žebříkům, mohly by být poškozené“. Ta věta dává smysl, ale ještě nikdy jsem to asi neviděl takhle explicitně napsané.

Ocelové lano vede podle cestičky, ale cvakání spíš zdržuje. Obtížnost traverzu je označená jako A.

Přicházíme k mostu, vlastně ke dvěma mostům. První je v pohodě, vede po velkých ocelových mřížkách a vůbec se nehoupe.

Za to ten druhý most vypadá dost prověšený.

Teprve teď jsem zjistil, že jsem v průvodci nějak přeskočil informaci, že jde o 30-metrový most složený z hliníkových žebříků. Obtížnostně je označený stále jako A.

Ve chvíli, kdy jsem na most ze žebříků vlezl, jsem si uvědomil, že tohle obtížnost A rozhodně není. Aspoň pro mě ne. Vyklepaný jsem nebyl schopen udělat žádnou fotku během přelézání mostu, takže fotky jsou až z druhé strany.

Žebříky jsou sešroubované k sobě pomocí kovových spojek, ale ne napevno. Spojky umožňují se přizpůsobovat zatížení a tak se spojené žebříky různě vlní.

Ono to ve výsledku není asi těžší než A/B, ale rozhodně to vyžaduje trošku odvahy.

Když mám po překonání 30-metrového mostu ze žebříků opět pevnou půdu pod nohami, jde se mnohem lépe. Vyšlapanou cestu po vrstevnici doprovází ocelové jistící lano. V dálce nahoře už vidíme lana patřící lanovce Fiescheralp – Eggishorn.

Cestička skončila, teď už se pokračuje po polokramlích – tedy po ocelových tyčkách trčících ze skály. Stejné provedení stupů pro nohy jsme viděli včera na ferratě Aletsch Klettersteig kolem přehrady Stausee Gibidum. Při delším stoupání na jednotlivé tyčky z toho bolí nohy, lepé by se stálo na kramlích ve tvaru U nebo na jiných uměle vytvořených stupech.

Ferrata pokračuje horizontálním traverzem. Tady je třeba prkno jako mostek.

Fotka vypadá vzdušně, jsme na skále, ale lezení je jednoduché.

Blížíme se k dlouhému lanovému mostu, hlavní fotogenické atrakci této ferraty.

Lanový most o délce 40 metrů tvoří celkem 4 lana: jedno pro nohy, 2 na boku pro ruce (případně jištění) a 1 nahoře pro jištění. V rozestupech jsou boční lana spojená se spodním lanem spojkami ve tvaru písmene V.

Most není těžké přejít, jeho obtížnost je označená jako Béčko. Lana ale nejsou úplně vypnutá, takže se most lehce houpe.

A teď ta až kýčovitě 🙂 typická fotka z ferraty Eggishorn Klettersteig. Lezec na lanovém mostě a nad ním kabinka jedoucí lanovky.

Lanový most se dá obejít po skále a přes cestičkou, průvodce říká obtížnost A/B až B. Na druhé straně se opět naleze pomocí ocelového lana na skále na ferratu.

Horní lano určené pro jištění je poměrně vysoko. Pokud by šlo na ferratě dítě (obecně menší postava), doporučuji ověřit délku smyce (ferratového setu) nebo případně použité odsedky, aby dosáhla.

Za lanovým mostem pokračuje ferrata na kolmé skalní stěně. Vypadá to na první pohled těžší, ale ve skutečnosti je lezení relativně lehké.

Ještě pár fotek z přelezu lanového mostu.

Ohlédnutí zpět na lanový most. První část ferraty není vidět, je schovaná za hranou.

Ještě záběr od lanového mostu na horní stanici lanovky.

Za mostem pokračujeme nohama opět po „tyčkách“.

Opět jede lanovka. Jestlipak na nás koukají?

Místy tyčky na nohy, místy vyšlapaná cestička.

Další účelově pořízená fotka s jedoucí lanovkou 🙂

Průvodce říká obtížnost A a souhlasí to.

Ve vzduchu vidíme paraglidy, který je tu dneska skutečně hodně. Vlevo na skále vidíme kramle směrem vzhůru. Což znamená, že jsme se dostali do bodu, kde v průvodci naznačená možnost nouzového odstupu. Jsme v pomyslné polovině ferraty – od začátku ferraty jsem se sem dostali za 50 minut.

Kousek pod námi je meteorologická stanice. Z tohoto místa se dá sejít pěšky do Fiescheralp (k prostřrední stanici lanovky) nebo nelezecky vyjít nahoru k horní stanici lanovky. Obě varianty mají trvat podle průvodce 45 minut.

My však budeme pokračovat vzhůru druhou části ferraty Eggishorn Klettersteig. O tom si můžete přečíst v pokračování tohoto článku. Dopředu prozradím, že obtížnost vertikální části je těžší a ve dvou místech bude na úrovni obtížnosti B/C.