Ferrata Gaetano Falcipieri Pasubio – 2. část

V tomhle článku najdete fotky z druhé části ferraty Gaetano Falcipieri. První část od začátku ferraty jsem popsal v samostatném článku. A ještě v dalším článku je pak k vidění turistická Cesta 52 tunelů, Strada delle 52 Gallerie.

Tak pojďme pokračovat z vrcholu Cima Forni Alti (2023 metrů nad mořem) směrem dál k našemu cíli, kterým je chata Rifugio Papa.

Po svačinové a keškovací pauze pokračujeme po hřebeni dál. Jde se mnohem lépe, protože už nestoupáme.

Otevírá se nám výhled na oblast, ve které náš trek pokračuje. Naším cílem je chata – snažím se najít jakoukoliv budovu ve výhledu. Marně. Chata je totiž schovaná za kopcem – a to zhruba uprostřed fotografie a sice vlevo od takové křižovatky více cest.

Cesta lehce klesá, což je po těch hodinách škrábání se nahoru příjemné.

Tady ohlédnutí zpět ukazuje, odkud jsme slezli.

Podle topo obrázku máme cestou procházet dvěma krátkými tunýlky. Jeden se objevil z ničeho nic před námi.

Tunel je krátký a není potřeba ani svítit mobilem, natož vytahovat čelovku.

Za tunýlkem je kratičká ferrata směrem dolů. Jištění karabinami není nezbytné, ale přidržování ocelového lana se hodí.

Pohled zpět na ferratu po slezení dolů.

Nahoře na té skále jsme před chvíli šli a slezli vlevo dolů. Jasně viditelná cesta napravo dole bude součástí zpáteční cesty, až se budeme vracet Cestou 52 tunelů zpátky k autu.

A teď ještě rychlý průchod druhým tunýlkem, přesně podle topo obrázku.

A tak jsme se dostali na křižovatku cest s názvem Val Fontana d’Oro. Podle topo obrázku bychom nyní měli pokračovat přes poslední dva vrcholy Cimon del Soglio Rosso a Cima dell‘ Osservatorio, kde je pouze kratičká ferrata A/B a většina cesty jen choďák. Když se tak koukáme na ty obrovské kopce před námi a počítáme časový plán až do návratu k autu, vychází nám, že to nemůžeme za světla celé stihnout.

Stojíme teď totiž na křižovatce Val Fontana d’Oro v nadmořské výšce 1875 metrů a ty dva vrcholy jsou 2040, resp. 2027 metrů nad mořem. To ani neodpovídá časovému údaji na rozcestníku, kde je u šipky k chatě Rifugio Gen. A. Papa uvedeno 30 minut. To musí trvat určitě déle.

Rozhodujeme se tedy, že půjdeme raději po cestě po vrstevnici po pravé straně kopce. Stále ještě nevidíme, kde přesně chata Rifugio Papa stojí.

Pohled na severní stranu.

Ohlédnutí zpět ukazuje, odkud z vrcholů skal jsme před chvílí slezli.

Na severním úbočí kopce je také turistická cesta, poměrně široká, zřejmě vhodná i pro auta.

Protože jdeme plus mínus po vrstevnici, snažíme se uspíšit tempo, abychom šetřili čas. Pohled zpátky na kopce, odkud jsme přišli.

Pohled dopředu, kde stále nevidíme žádnou chatu.

autoprovoz

Stavba napravo určitě není chata Rifugio Papa, to poznám, obrázky v průvodci vypadaly jinak.

Blížíme se k větší křižovatce cest.

Nejprve se sloučí naše cesta s tou širokou turistickou trasu na severním úbočí.

A další křižovatka, kde končí i trasa „ferraty“ přes ty 2 poslední vrcholy Cimon del Soglio Rosso a Cima dell‘ Osservatorio, přes které jsme nešli. Informaci o 30 minutové délce nevěřím. Nám to po vrstevnici trvalo z bodu Passo Val Fontana d’Oro přes 20 minut zrychleným tempem. To přes vrcholky musí trvat výrazně déle, odhadem minimálně hodinu, ale spíš víc.

Tudy bychom bývali přišli z ferraty. My jsme sem došli po téměř 6 hodinách z parkoviště od auta, ano, s přestávkami. Samotný výšlap byl asi 5 hodin a 15 minut. Při variantě přes ty poslední 2 vrcholky by vlastní trek trval odhadem 6 hodin.

Vidíme piknikové lavičky, což znamená, že jsme konečně u nějaké civilizace.

A ano, chata Rifugio Papa je před námi.

Takže hurá do chaty na nějaké občerstvení.

Kolem piknikových laviček vede Cesta 52 tunelů – zhruba uprostřed fotogafie je pak za hranou skály schovaný portál prvního tunelu.

Pohled od chaty Rifugio Papa do údolí.

Barevná chata Rifugio Papa vypadá přesně, jak jsem čekal podle obrázků v průvodci.

Západním směrem od chaty Rifugio Papa pokračuje nějaký další trek. Podívám se později do map.

Vchod do restaurace byl možný vlevo po schodech přes terasu. Po příchodu dovnitř zjišťujeme, že restaurace právě zavírá, protože měli otevřeno do 16 hodin. Stihli jsme dostat ještě pití, kávu a poslední kus štrůdlu. Další příchozí po nás už mohli objednat jen nápoje.

Dosažením chaty Rifugio Papa jsme vylezli ferratu Gaetano Falcipieri Pasubio, která překonává výškový rozdíl z nadmořské výšky 1216 metrů přes vrcholy 1881, 1939, 1875, 2023, 1875 až k cílové výšce 1928 metrů nad mořem. Ferrata není těžká svými lezeckými pasážemi, jejich obtížnost je většinou A/B a B, pouze na dvou místech B/C. Obtížnost celého treku tkví v délce a překonání velkých výškových rozdílů. To vše v horkém počasí neustále na sluníčku a s nutností většího batohu s pitím, svačinou a oblečením.

Po nezbytném občerstvení na chatě Rifugio Papa vyrážíme zpět k autu na parkovišti v lokalitě Bocchetta di Campiglia. Půjdeme vyhlášenou Cestou 52 tunelů, o které píšu v dalším článku. Víme, že musíme spěchat, protože cesta dolů bude trvat přes 2 hodiny.